Más información sobre el libro
Edice Prameny k dějinám československé krize v letech 1967—1970, díl 4/4. Po dlouhém úsilí českých historiků o přístup k relevantním fondům ruských archivů umožnila ruská strana studium dokumentů pocházejících z činnosti nejvyššího vedení KSSS. Dokumenty přinášejí přesnější obraz toho, jak se politbyro v čele s L. Brežněvem vměšovalo do československého vývoje. Objasňují například neblahou úlohu L. Svobody, Katuševovu misi s cílem rozbít jednotu zdejších stranických činitelů, získávání „nových“ lidí po politickém neúspěchu srpnové invaze. Přínos nových dokumentů je patrný na jednom z klíčových momentů, kdy se rozhodovalo, které síly zvítězí. Jedná se o kauzu spojenou s J. Smrkovským a obsazením funkce předsedy budoucího Federálního shromáždění. Pozoruhodné jsou i dokumenty vztahující se k prvním měsícům po nástupu G. Husáka do čela KSČ (v dubnu 1969).
Compra de libros
Mezinárodní souvislosti československé krize 1967-1970, sv. 4/4 - Dokumenty ÚV KSSS 1966-1969, Jitka Vondrová
- Idioma
- Publicado en
- 2011
- Encuadernación
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nadie lo ha calificado todavía.
- Título
- Mezinárodní souvislosti československé krize 1967-1970, sv. 4/4 - Dokumenty ÚV KSSS 1966-1969
- Idioma
- Checo
- Autores
- Jitka Vondrová
- Editorial
- Doplněk
- Publicado en
- 2011
- Formato
- Tapa blanda
- ISBN10
- 8072392743
- ISBN13
- 9788072392742
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Tema histórico, Historia
- Descripción
- Edice Prameny k dějinám československé krize v letech 1967—1970, díl 4/4. Po dlouhém úsilí českých historiků o přístup k relevantním fondům ruských archivů umožnila ruská strana studium dokumentů pocházejících z činnosti nejvyššího vedení KSSS. Dokumenty přinášejí přesnější obraz toho, jak se politbyro v čele s L. Brežněvem vměšovalo do československého vývoje. Objasňují například neblahou úlohu L. Svobody, Katuševovu misi s cílem rozbít jednotu zdejších stranických činitelů, získávání „nových“ lidí po politickém neúspěchu srpnové invaze. Přínos nových dokumentů je patrný na jednom z klíčových momentů, kdy se rozhodovalo, které síly zvítězí. Jedná se o kauzu spojenou s J. Smrkovským a obsazením funkce předsedy budoucího Federálního shromáždění. Pozoruhodné jsou i dokumenty vztahující se k prvním měsícům po nástupu G. Husáka do čela KSČ (v dubnu 1969).