Alena Janatkova Orden de los libros

Souhrnná publikace vůbec poprvé představuje Svaz československého díla v průběhu třiceti let jeho existence, kdy výrazně modernizoval nejen oblast bydlení a architektury, ale také užitkových předmětů, hraček, grafického a výstavního designu. Jeho členy byli pokrokoví představitelé architektury a designu meziválečného Československajako Pavel Janák, Ladislav Sutnar, Hana Kučerová-Záveská a další. Mezi nejvýznamnější aktivity patří výstavba prvních československých funkcionalistických osad v Brně (Nový dům, 1928) a v Praze (Baba, 1932), zejména pak Dům uměleckého průmyslu v centru Prahy. Publikace seznamuje s projekty prostřednictvím renomovaných českých a slovenských autorů a názorně ilustruje vynikajícími dobovými fotografiemi od Josefa Sudka, Jaromíra Funkeho, Františka Illka, Alexandra Paula a dalších.

Die Anthologie zeichnet die Entstehung des Werkbundes in den böhmischen Ländern nach. Dabei gewinnt ein Interessenverband aus Vertretern von Kunst, Kultur, Wirtschaft, Industrie und Politik an Konturen, der gemäß der nationalen Diversität durch zwei selbstständige Werkbundvereine fortgeführt wurde: Der Tschechoslowakische Werkbund und der Werkbund der Deutschen in der Tschechoslowakei werden erstmals aus vergleichen- der Perspektive anhand programmatischer Beiträge als Akteure im tschechoslowakischen Kulturbetrieb vorgestellt. Die Texte lassen das Puzzle einer gesellschaftspolitischen Ausdifferenzierung innerhalb des neuen Staates erkennen, dessen Facetten mit Abbildungen von Gebrauchsdingen aus dem Publikations- und Ausstellungskontext beider Werkbundvereine – den Luxusprodukten wie den einfacheren Alltagsartikeln – illustriert werden.

Publikace dvou historiků umění se věnuje vývoji Národní galerie v době německé okupace v letech 1939-1945. V této době byl ředitelem galerie profesor církevních dějin umění na Teologické fakultě ThDr. Josef Cibulka. Přes obtížnost situace se mu dařilo nalézat rovnováhu mezi českými zájmy a zájmy Úřadu říšského protektora. Navzdory nuceným dvojjazyčným popisům uměleckých děl a odvozu několika vzácných obrazů do Německa (Vyšebrodský oltář, Brueghelova Senoseč atd.) se mu dařilo nakoupit hodnotná středověká díla, založit grafickou sbírku a získat pro galerii soukromou sbírku J. Waldese a R. Morawetze. Galerie využívala prostory zámku na Zbraslavi a Městské knihovny v Praze. Plánovaná stavba nové budovy na Letné byla v roce 1939 zastavena. Zásluhou J. Cibulky si galerie v těžké době zachovala kontinuitu a po válce se umělecká díla z Německa do galerie vrátila.