Pierre Guichard Orden de los libros (cronológico)

Dva přední francouzští historici-medievalisté v ní shromáždili přes osm desítek hesel, samostatných a ucelených esejů, věnovaných podstatným skutečnostem a tématům středověkého života: nalezneme mezi nimi jak tradiční témata politických dějin („Král“, „Šlechta“, „Válka a křížová výprava“), dějin hospodářských („Peníze“, „Řemeslníci“, „Půda“), kulturních („Katedrála“, „Literatura a literatury“, „Poutnictví“, „Symbol“), tak hesla věnovaná základním vrstevnicím mentální krajiny středověkého člověka, často už pouhým názvem naznačující napětí mezi protikladnými složkami pojednávaných témat: „Mužství a ženství“, „Řád a stavy“, „Střed a periferie“, „Svoboda a otroctví“, „Ústní a písemné“. Stranou nezůstávají ani „periferie“ středověkého Západu: „Byzanc a Západ“, „Islám“ či „Moře“. Složení autorského kolektivu je podobně rozmanité – převažují v něm autoři francouzští, ale vedle nich nalézáme i odborníky z Itálie, Německa, Anglie, Spojených států, Polska i Ruska. Podařilo se tak encyklopedii vtisknout celoevropský rozměr, byť její zaměření zůstává v první řadě západoevropské a v samém centru pozornosti je pochopitelně Francie. Díky knize dojde čtenář k hlubšímu pochopení oné nejednoznačné, vzrušující a v mnohém klíčové epochy evropských dějin.

Mit dem Eindringen arabischer Armeen in das westgotische Spanien im frühen 8. Jahrhundert begann eine fast 800 Jahre andauernde islamische Präsenz auf der Iberischen Halbinsel. Die spanisch-muslimische oder 'andalusische' Zivilisation brachte bedeutende künstlerische und geistige Errungenschaften des mittelalterlichen Islam hervor, darunter die Moschee von Cordoba und die Alhambra in Granada. Diese Geschichte fasziniert sowohl Abend- als auch Morgenländer, die die Kultur als „europäisch“ bzw. „arabisch“ für sich beanspruchen. Besonders die Epoche des umaiyadischen Kalifats wird oft als 'goldenes Zeitalter' dargestellt, in dem Vertreter der drei monotheistischen Weltreligionen harmonisch zusammenlebten und sich gegenseitig befruchteten. Der Autor, ein spanischer Historiker, bietet in diesem reich illustrierten Buch eine umfassende Darstellung der kulturellen und künstlerischen Errungenschaften der spanisch-muslimischen Zivilisation sowie ihrer Beziehungen zur christlichen Welt. Er beschreibt al-Andalus präziser und beleuchtet auch die Konflikte, die mit den großen Errungenschaften einhergingen. Diese Kulturgeschichte des muslimischen Spaniens ermöglicht es, die Epoche in neuem, faktenbasiertem Licht zu entdecken und ist eines der wichtigsten Nachschlagewerke zum Thema in deutscher Sprache.

Menacés par l'expansion de la Chrétienté, les prolongements européens de l'Islam brillent encore d'un vif éclat aux xie et xiie siècles. L'Islam sicilien se survit dans l'art « arabo-normand » de Palerme. À l'époque d'Averroès et des grands monuments de Séville, l'Islam andalou connaît encore une période prestigieuse sous les Almohades. Mais le fragile équilibre qui s'était instauré dans la péninsule ibérique entre la force féodale des royaumes chrétiens et les vastes constructions étatiques « hispano-maghrébines » est définitivement rompu avec la grande progression de la Reconquête dans la première moitié du xiiie siècle.