Autorovi sa podarilo kontrapunktne skĺbiť dve dejové aj časové línie. Je to román zo súčasnosti, z atraktívneho filmárskeho prostredia, a zároveň román z čias Veľkej vlasteneckej vojny. Hlavná postava románu, známy filmový režisér Bohdan Kolosovskij, nakrúca film o vojne. Čerpá z vlastných hlbokých reminiscencií a zážitkov. Osou príbehu je nešťastná, nenaplnená láska mladého Gruzínca a ukrajinskej dievčiny Prisie, s ktorými prežíval začiatok vojny v nemeckom zajateckom tábore.
Příběh lásky mezi běloruským básníkem a historičkou výtvarného umění, kteří mají za sebou strastiplný život za války a těžké období života po ní, krásné vylíčení obrazů Běloruska se starobylým kouzlem, různými zvyky a obyčeji.
Z celkového počtu 9 200 běloruských vesnic, které němečtí fašisté vypálili za 2. sv. války, 4 885 vesnic zničily trestné výpravy. I s obyvateli vyhlazeno 627 vesnic. S částí obyvatelstva likvidováno 4 258 vesnic. Svědectví o martyriu skrývajícím se za strohými číselnými údaji přináší tato kniha. Svědectví nejautentičtější: pochází z úst těch, jimž se podařilo přežít svou smrt - těch nemnoha, kteří se zázrakem zachránili před plánovanou genocidou, uskutečňovanou v rámci hitlerovského generálního plánu Ost, zaměřeného k likvidaci slovanských národů, zejména národů SSSR.
Běloruský prozaik a literární vědec zachycuje v románě své autentické zážitky z partyzánských bojů na Bělorusi za druhé světové války. Příběh je pojat jako úděsné pásmo vzpomínek, jež po letech prožívají příslušníci bývalého partyzánského oddílu, kteří se sjíždějí do běloruské Chatyně, k památníku vybudovanému na místech, kde stála obec stejného jména, vypálená nacisty i s obyvateli. Autor popisuje děsivou minulost, její spáleniště, popraviště, krvavé cesty, tonutí a hladovění lidí v močálech.
Toho roku obyvatelé starobylého města Harodna propadli panice. Už dlouhou dobu sužuje kraj úmorné sucho, neurodilo se obilí. Zatímco církevní a světští hodnostáři - kardinál Cyprián Lotr, kaplan dominikánského kláštera Bosácký, biskup Komár, obtloustlý pravoslavný metropolita Balvanovič, přihlouplý starosta města Žába - pořádají nadále okázalé hostiny, hladovějící zástupy, srocené na náměstí, volají po chlebu.... A zrovna v tom okamžiku se sem blíží podivné procesí: třináct mužů v pytlovině, utrmácených a zaprášených. V čele kráčí mladík s trnovou korunou na hlavě, vleče obrovský dřevěný kříž. Jurodivý zvedl k nebi ruce s prorocky zdviženými prsty a zvolal: "Už jde! Blíží se ten, který podruhé spasí lidský rod! Přichází Kristus..." Karakěvičova tragikomedie, stylizovaná v duchu renesančního románu a časově situovaná do první poloviny 16. století, líčí humorná i drastická dobrodružství jedné z potulných divadelních skupin. Zdánlivě je to dost podezřelá sebranka: zkrachovalý kramář, rybář,dřevorubec, zchudlý šlechtic, bývalý celník, nevysvěcený diákon.... Všichni na slovo poslouchají mazaného šibala Juráše Bratříka, který v pašijových hrách představuje Krista. A právě tento lehkomyslný tulák, když pozná zuboženost země, začne brát svou roli vážně - z podvodníka se stává opravdový vůdce lidových mas.
Novela známého běloruského spisovatele Uladzimira Karatkěviče vypráví dobrodružně romantický příběh s detektivní zápletkou, odehrávající se v 80. letech 19. století, v době úpadku běloruské šlechty. Děj se pohybuje na rozhraní romantického fantastična a realisticky vylíčené skutečnosti a tak má kniha blíže k hororu založenému na staré pověsti než k historickému románu. Mladý vědec-folklorista Bělarecký, kterého osud zavede na zchátralé, "prokleté" panství, se rozhodne vypátrat tajemné záhady starého šlechtického sídla a vnést do života jeho majitelky zdravou realitu, zbavit ji strašidelných hrůz a přijde tak na stopu krutého zločinu. Kniha kromě napínavé četby a vzrušení z vraždících přízraků a tajných chodeb přináší i zajímavé čtení "exotického" prostředí starého feudálního Běloruska s jeho neklidnou sociální atmosférou.
