Ludvík Kunc Libros

Kniha „Můj přítel rys“ není jen povídáním o šelmě a jejím životě. Je to zpověď člověka, který zasvětil celý svůj život šelmám a který své srdce daroval potomkovi divoké rysice. Člověka, který se stal matkou i otcem polodivokého karpatského rysa ostrovida a který poznal, jaké to je, když se rodičovské radosti a strasti podaří přetavit v ryzí přátelství. V této knize se dozvíte, jak moc Ludvík Kunc miloval svého rysa Sixiho. S jakou láskou se o něj staral a že mu Sixi stejnou láskou vracel. Dozvíte se, co všechno Ludvík Kunc se svým jedinečným přítelem zažil a na co dnes, po odchodu Sixiho, nejčastěji vzpomíná. Je to kniha, která vás chytne za srdce a už nikdy nepustí. Kniha „Z medvědích a vlčích brlohů“ vznikla z materiálů posbíraných během příprav na knihu Život s karpatským rysem.

Nové vydání legendárních Karpatských her od Miloslava Nevrlého je nyní opět dostupné. Tato kniha, po které roky toužily stovky čtenářů, má formát A5 a je tištěna na bílém ofsetovém papíru s černobílými ilustracemi Ludvíka Kunce. Karpatské hry mění životy a podobně jako Kniha o Jizerských horách objevují kraj, svět pomníčků a příběhů. Ovšem Karpatské hry ovlivnily tisíce lidí, včetně skautů a trampů. Mnozí ji opisovali a předávali mezi sebou, dokonce i v těžkých časech totality, kdy to bylo riskantní. Kniha je dobrodružstvím, poezií a životní cestou, zkoumá lidi v horách i blízké vztahy. Spojuje beletrii, cestopis a čtení o duši. Mezi okouzlujícími popisy rumunských hor a údolí se objevují životní hry, které nás činí šťastnějšími a svobodnějšími. Miloslav Nevrlý je skromný průvodce, jehož inspirace pro každodenní život zahrnuje hry jako Hra na veselou skromnost nebo Hra na jitřní radost. Kniha přetváří běžné činnosti jako jídlo a cestování na cesty k sobě a k lidem kolem nás, přičemž přemýšlení o životě je jako šumění lesa a zvuk vody v rumunských řekách.

Jaroslav Monte Kvasnica zasvětil knihu své životní lásce: vlkům. Psovitým šelmám i domestikovaným psům se věnuje již takřka půl století. Ve své knize se J. M. Kvasnica podrobně zabývá vlčí minulostí, přítomností i „věští“ vlčí budoucnost. Objasňuje vlčí etologii, loveckou strategii, společenskou hierarchii a výchovu mláďat. Důsledně vyvrací vžité pověry, lži i polopravdy, které mezi lidmi o těchto největších psovitých šelmách kolují, snaží se fenomén vlka demýtizovat a usiluje o jeho absolutní zákonnou ochranu. Knihu Krajina s vlky doprovodil unikátními fotografiemi Filip Chludil a ilustracemi výtvarník a terénní biolog Ludvík Kunc. Vázaná A4, 248 stran, dodací doba 2-7 dní. Kniha přináší i v kontextu k vlkům výstižný pohled na způsob života ostatních psovitých šelem. V posledních několika letech se J. M. Kvasnica s fotografem Filipem Chludilem vydali pátrat po vlcích nejen do Moravskoslezských Beskyd (kde sledují migrační vlčí stezky ze Slovenska a Polska na Moravu) a do slovenských pohoří, ale i do Bělověžského pralesa v Polsku, do italských Abruzz, do Středofrancouzského masívu, Provensálských a Přímořských Alp ve Francii, do Jordánska, Sýrie atd.

Autor neobvyklé, krásné knížky prožil třináct let ve společnosti největší evropské kočkovité šelmy - karpatského rysa ostrovida. Potomek divoké rysice vyrůstal v ostravské zoo v péči lidí, když přirozená matka o svá mláďata nejevila zájem. Dostal jméno Sixi a byl svého času velmi populární, velký zájem o něho měli fotografové a filmaři. Tento divoký rys chovaný polokrotkým způsobem měl však jako jediný takový rys v celé Evropě schopnost ulovit si svou potravu. Bylo to pozoruhodné - ale jen autor knížky ví, co to dalo času, práce, trpělivosti a zaujetí žít s nádherným zvířetem, často daleko od lidí, uprostřed velebné přírody, a pozorovat Sixiho na ,,rysích ochozech". Co všechno Ludvík Kunc prožil? Co viděl a pociťoval? Na co dnes - po odchodu Sixiho do věčných lovišť - nejčastěji vzpomíná? Vše se dočtete v této zajímavé knížce.

Pracovník ostravské ZOO vypravuje o zážitcích z chovu rysů.

V poeticky laděné knížce se autorka vyznává ke své veliké lásce- karpatské přírodě, kterou stejně poetickými akvarely vyzdobil Ludvík Kunc. Zprvu se autorka nechala několik desetíletí opájet a vábit Duchem Karpat a nyní se sama snaží přivábit Ducha těchto východních a místy dosud "necivilizovaných" hor, aby vstoupil do její knihy a promluvil z ní i k čtenářům.

Kniha botaničky Věry Koutecké Vábení ostravské robky provází čtenáře regionem, v němž by asi hledal přírodní poklady málokdo – snad jen zasvěcený biolog je ochoten se brodit černými usazeninami v okolí odkališť, rozhrnovat neudržované houští v místech, kde vlastně nedávno stávala města, vesnice, ale i svérázné hornické kolonie – osídlení se na mnoha částech Karvinska propadlo doslova pod zem, která byla v nejhlubších prohlubních zaplavena vodou. Pokud tyto projevy poddolování nebyly zavezeny v rámci technicky řešených rekultivací, dokázala příroda za pár let po jejich vzniku učinit doslova ráj pro mnohé rostliny i živočichy, často velmi vzácné a pod dýmajícími komíny nehledané – velkým překvapením pro mnoho čtenářů jistě bude mnohočetný seznam chráněných nebo ohrožených druhů v předposlední kapitole knížky. A aby čtenář nemusel příliš napínat představivost, je téměř každá stránka textu provázena realisticko-poetickými ilustracemi zkušeného krajináře a milovníka všeho živého, ale šelem, zvl. kočkovitých především, dlouholetého pracovníka ostravské ZOO Ludvíka Kunce. Tak tedy – vzhůru či dolů k haldám, odkalištím, ale i netušeně divokým řekám, prastarým stromům – vládce zdejšího ptactva orel mořský již pátrá po kořisti…

Nebo aspoň tygra, či levharta… A chtěli by lvi, tygři a levhartik nám domů? Autor se v této knize zabývá obtížnou problematikou chovu velkých kočkovitých šelem v zajetí. Jsou tou správnou cestou zoologické zahrady, či přístup manželů Adamsonových? Co znamenají ve vztahu k divokým zvířatům slova respekt, soucit, odpovědnost? Kombinací názorů světových odborníků na chování zvířat, jako je např. Dr. K. Lorenz, a vlastních pozorování a zkušeností s chovem rysů, levhartů a dalších kočkovitých šelem vytváří autor prostor k mnoha úvahám a snad i k lepšímu chápání povahy a potřeb tvorů, od kterých máme možnost se mnohému naučit, pokud budeme mít dobrou vůli.

Vzpomínky starého hajného. Medvědi, vlci a rysi v příbězích. Seznamte se se starým hajným Müllerem, který znal les a život v něm jako málokdo. Podle pamětníku prý dokonce uměl odhadnout, co v dané chvíli v jeho revíru právě dělá ten který srnec, jelen nebo divočák. Však také dlouhých padesát let procházel po úzkých stezkách prastarými porosty a protože dovedl čekat a zase čekat, mnohé viděl, prožil a pochopil. Na jeho cestách nebyla nouze o dramatická setkání s naší největší šelmou medvědem, v hlubokých lesích na něho zaútočil poblázněný osmerák a jindy panu hajnému div neklesala hlava pod tíhou velkého černého ptáka, který si na ni usedl se svým krásně rozevřeným vějířem a jako trubadúr lákal svoje slípky. Kniha vydává i další pozoruhodná svědectví o životě medvědů, vlků a rysů ostrovidů, migrujících ze sousedního Slovenska i do českých hor. Ludvík Kunc s nimi má i osobní zkušenosti a dává k dobru další příhody a zajímavosti.