José Rodrigues Miguéis fue un escritor portugués cuya obra, a menudo escrita en el exilio, se caracteriza por un humor conmovedor, empatía humana y un lirismo distintivamente portugués. Exploró temas de exilio y emigración con una perspectiva única que conservó su alma portuguesa. Su escritura abarca cuentos, novelas y obras de teatro, ofreciendo frecuentemente agudas observaciones sobre la condición humana. El estilo de Miguéis está imbuido de una profunda comprensión de las luchas y aspiraciones humanas, lo que hace que sus contribuciones literarias sean atemporales y cautivadoras.
Dej románu je zasadený do tridsiatich rokov v Belgicku a autor v ňom podáva príbeh Portugalca zo stredných vrstiev. Životný štýl hrdinu, presvedčeného o akomsi vágnom liberalizme, sa mení v okolnostiach nútiacich človeka konať, uvedomiť si skutočnosť okolo seba a začleniť sa do nej. Podnetom k prerodu je dômyselne vykonštruované obvinenie z vraždy a nasledujúca kríza svedomia vo väzení, kde spriada nitky k odhaleniu zločinu.
Sedm povídek významného portugalského exilového spisovatele. Miguéis uprchl ve třicátých letech před diktátorským režimem z Portugalska a usadil se v USA. I když později měl možnost se vrátit, zůstal v exilu až do své smrti, přitom ovšem psal výhradně portugalsky a ve své vlasti došel plného uznání. Tento poněkud rozporuplný životní úděl se mohutně promítá do jeho díla, povídky v této knize nejsou výjimkou. V příbězích atentátníka, který přijíždí splnit svůj úkol do neznámého města, vědce, který z touhy po nezávislosti „prováhá“ svou osudovou lásku, spisovatele s příliš bujnou fantazií, zde i v ostatních povídkách jde především o pocity lidí, vytržených ze svého prostředí a tápajících v cizím světě. Toto téma je zjevně autorovou alfou i omegou a jeho vášnivá touha ulevit své rozpolcené duši prostřednictvím vesměs osamělých literárních hrdinů dává knize jakýsi naléhavý tón. Zajímavé čtení, zvláštním způsobem upřímné, oscilující na hranici tragična a ironického nadhledu, což je zřejmě styl vlastní autorům, jejichž základní životní zkušenosti vyvěrají ze specifického a často nemilosrdného prostředí latinského světa.
Za deštivé únorové noci je z jezera v jednom bruselském parku vytažena mrtvola neznámé ženy a po několika dnech pátrání je dopaden vrah. Zdánlivě nezávazný detektivní příběh se šťastným koncem však teprve začíná. V románě se satirickými a filozofickými prvky, který vypráví oPortugalci, žijícím v Bruselu třicátých let a obviněném z vraždy, řeší portugalský spisovatel otázky lidské svobody a zodpovědnosti, vztah jednotlivce a společnosti a problém mezilidských vztahů.