Jan Schneider Libros

This book offers a comparative analysis of how the European and Inter-American Courts of Human Rights handle reparations and execute judgments. It delves into the distinct practices and legal frameworks of both courts, highlighting their approaches to human rights violations and the effectiveness of their reparative measures. Through detailed examination, it aims to enhance understanding of international human rights law and the implications of judicial decisions on victim compensation and justice.

Die interkulturelle Öffnung der sozialen Dienste ist in den letzten Jahren zu einem wichtigen Thema geworden. Diese komparative Studie beschreibt in einer systematischen Gegenüberstellung, wie die Gesellschaften Deutschlands, Israels und der USA auf den Hilfebedarf drogenmissbrauchender ethnischer Minderheiten reagieren. Anhand von empirischen Fallstudien werden Modelle herausgearbeitet, mit denen sich Einrichtungen und Mitarbeiter der psychosozialen Dienste einer multikulturellen Klientel öffnen können. Developing multicultural competencies within the social services has become a continuous issue in recent years. This comparative study, by means of a systematic juxtaposition, illuminates the ways in which the German, Israeli and American societies react to the needs of substance-abusing ethnic minority groups. On the basis of empirical case studies the author elaborates paradigmatic models, which psychosocial service institutions and professionals apply to increase their relevancy with regard to a multicultural clientele.

Tato publikace je z projektu, který byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem České republiky.

Doktor Štein měl kdysi neodbytného pacienta Schneidera, který byl na kordy s plotýnkou. Doktor Štein je naučil spolu vycházet, ale pak si sám přerazil páteř a týdny ležel nehybně. Vděčný pacient, a ten je někdy horší než boží dopuštění, začal posílat doktoru Šteinovi každé pondělní ráno příděl vtipů, aby mu bránice trochu namasírovala pajšl. Nejprve poslal Schneider jeden vtip, ten o Goliášovi, pak víc a víc, až se to ustálilo na sedmi, jak jinak. I počet adresátů vzrostl na pětistovku. Někteří z nich se prý dokonce začali těšit v pondělí do práce. některé vtipy byly zaručené, jiné nové a neznámé, do češtiny přeložené poprvé. Schneider je posílal dlouhých a tučných sedm let, pondělí co pondělí bez přerušení, celých 365 pondělků v řadě. A tak vznikla největší sbírka vtipů na židovský způsob na světě.

Výběr jeden a třiceti komentářů z rozmezí deseti let, které představuje tato útlá kniha, pozitivním způsobem nabourává stereotypy o práci novináře. Čapkova věta o tom, že nic není starší než včerejší noviny, v případě Jana Schneidera neplatí. Domnívám se, že hned ze dvou důvodů: témata, jimiž se autor zabýval a zabývá, postihují ty nejnebezpečnější problémy naší doby (o čem jiném by také měl psát dobrý bezpečnostní analytik?) a následně jde na samu dřeň jednotlivých kauz a konfrontuje je s obecně platnými morálními principy. Připomíná tím starozákonního proroka, který byl zároveň soudcem. Občas tím bývá až protivný, takže jsem dodatečně pochopil biblické zprávy o kamenování proroků. Dosáhl tím však neobvyklého efektu, popsaném v názvu knihy. Jeho slova nepadají do prázdna každodennosti, ale do myslí a duší čtenářů. Za svou tvorbu byl autor oceněn v roce 2017 Krameriovou cenou za nezávislou žurnalistiku.

Vademecum pro toulavé Čechoevropany 4. Závěrečná část cestopisného cyklu.

Panorama polistopadové české literatury (Česká literatura po roce 1989) navazuje na literárněhistorické kompendium Panorama české literatury. Zaměřuje se ve výkladových kapitolách na obecnou charakteristiku polistopadového literárního dění, na soudobou prózu, poezii, drama a literární vědu a hodlá pomáhat při orientaci v záplavě knih, která po roce 1989 vycházela. Užitečná a praktická příručka pro studenty i všechny ostatní zájemce o literaturu.

Inhaltsangabe:Zusammenfassung: Die Arbeit tritt mit der Fragestellung an, ob sich aus den Benchmarking-Ergebnissen zum Management von Personal-Ressorts sechs internationaler Konzerne vor dem Hintergrund der neueren Systemtheorien weiterführende Erkenntnisse gewinnen lassen. Dabei wird zunächst versucht, dem den Systemtheorien möglicherweise fernstehenden Leser die Wurzeln und Grundkonzepte dieser Theoriegebäude darzustellen. Eine Besonderheit der vorliegenden Arbeit liegt in der Vermeidung einer eingeschränkten Sichtweise, aufgrund der möglichst umfassenden Darstellung und Diskussion der verschiedenen theoretisch sehr spannenden system-theoretischen Ansätze. Eine weitere Besonderheit der Arbeit liegt im Bestreben eine Brücke zwischen praktischen Managementthematiken im Human Resource Management (HRM) und den schwer zugänglichen Ansätzen der neueren Systemtheorien zu bauen. Hierbei wird der Forderung einer Vielzahl an Arbeiten nach praxisnäherer Forschung entsprochen, indem die Fruchtbarkeit (Viabilität) dieser theoretischen Aussagen direkt anhand der Benchmarking-Ergebnisse untersucht wird. Besondere Stärken der Arbeit liegen in der grundsätzlichen Offenheit gegenüber den verschiedenen systemtheoretischen Ansätzen und den verschieden Lösungen der Personal-Ressorts. Damit wird sowohl den Ansprüchen der Wissenschaft als auch der betrieblichen Praxis entsprochen. Ohne den Ergebnissen vorweg zu greifen, lässt sich feststellen, dass die neuere Systemtheorie als Instrument der interdisziplinären Zusammenarbeit gerade im Rahmen des HRMs verschiedene Forschungsdisziplinen und -bereiche in einen einheitlichen Bezugsrahmen integriert. Die Unterschiedlichkeit wird dabei gewahrt, und sie trägt somit dazu bei, dass Impulse für neue Forschungsgebiete entstehen. Inhaltsverzeichnis:Inhaltsverzeichnis: AbbildungsverzeichnisIV TabellenverzeichnisVI AbkürzungsverzeichnisVII 1.EINLEITUNG1 1.1Problemstellung der Arbeit1 1.2Zielsetzung der Arbeit3 1.3Wissenschaftliches Grundverständnis der Arbeit6 1.4Aufbau der Arbeit7 2.GRUNDLAGEN - DIE KONZEPTIONELLE BASIS11 2.1Entwicklung des Human-Resource-Managements11 2.1.1Entwicklung des HRMs in der Praxis11 2.1.2Entwicklung des HRMs in der Theorie13 2.2Begriffliche Grundlagen16 2.2.1Der Begriff HRM16 2.2.2Der Begriff System17 2.2.3HRM als soziales System18 2.3Grundlagen naturwissenschaftlicher Systemtheorien19 2.3.1Klassische Systemtheorien21 2.3.2Neuere Systemtheorien25 2.3.2.1Theorie [ ]