Zlata Kufnerová Orden de los libros

Ein faszinierender Einblick ins Leben der legendären Kaiserin – aus Sicht ihrer Friseurin und engsten Vertrauten Fanny Angerer Wien 1863. Bei einer Premierenaufführung am Burgtheater wird Kaiserin Elisabeth auf die kunstvolle Frisur der Hauptdarstellerin aufmerksam und verlangt, deren Friseurin zu sprechen. Die junge Fanny Angerer, uneheliche Tochter einer Hebamme, kann ihr Glück kaum fassen: Von nun an soll sie die Kaiserin höchstpersönlich frisieren! Kurz darauf tritt Fanny ihren Dienst an der prunkvollen Hofburg an. Jeden Morgen widmet sie sich mehrere Stunden der kaiserlichen Haarpracht – und wird schon bald zur engsten Vertrauten Sisis. Doch als Fanny sich Hals über Kopf verliebt, muss sie sich zwischen ihrem eigenen Glück und ihrer Treue zur Kaiserin entscheiden … »Eine wunderbare Melange aus Historie und Fiktion, man möchte immer weiterlesen.« Mainhattan Kurier »Ein hinreißender Roman, der auf historischen Fakten basiert, ein faszinierender Blick hinter die Kulissen des Hofstaats und auf den Alltag der legendären Kaiserin.« Die Niederösterreicherin »Schöner Perspektivwechsel. Autorin Mara Andeck erzählt Sisis Leben mal aus einer anderen Perspektive: der ihrer Frisörin und engsten Vertrauen, Fanny Angerer.« Frau im Spiegel

Príbeh obyčajného dievčaťa, z ktorého sa stala ikona svetovej kinematografie Holandsko 1944. Európu sužuje vojna a pre mladučkú Audrey Hepburnovú je milovaný tanec to jediné, čo odpútava jej pozornosť od každodenného utrpenia. Na pozadí vojnových hrôz a všadeprítomného hladu sníva o tom, že sa raz stane primabalerínou. Hoci jej sen zakrátko stroskotá, neodradí ju to. Zvolí si nový cieľ – americké filmové štúdiá. Mimoriadny herecký talent ju skutočne dostane do Hollywoodu a vynesie až na absolútny vrchol. Celý svet jej leží pri nohách. Hviezdna kariéra si však žiada obete a pod pozlátkou obdivovanej ikony sa skrýva krehká, introvertná duša, ktorá trpí. Dá sa vôbec v Hollywoode zažiariť bez toho, aby človek stratil sám seba?

Příběh dívky, na kterou zapomněli, začíná šťastným dětstvím, které přerušila válka. Stala se Židovkou, což se najednou stalo problémem. Přežila Terezín a Osvětim, přišla o rodiče a díky šťastné náhodě unikla z pochodu smrti. Setkala se s dobrými lidmi, žila u nemilované tety, v sirotčinci a našla životní lásku. Cesta Evy Erbenové byla zpočátku hladká, ale brzy se změnila v plnou překážek. Opakovaně stála na pokraji propasti, ale vždy se našel někdo, kdo jí pomohl. Musela však také sama chtít znovu žít. V této poslední knize se vrací na začátek a objevuje nové skutečnosti. Zkoumá chování lidí v extrémních situacích, kdy jde o život, a realisticky je popisuje, protože to sama zažila. Lidská paměť má schopnost vymazat hrůzné zážitky a žít přítomností. Přeživší šoa léta mlčeli o svých hrůzách, teprve jejich děti se snažily přimět je vzpomínat, aby se podobné zrůdnosti už nikdy neopakovaly. Dnes mnozí mladí lidé moralizují a soudí chování v táborech smrti, avšak bez skutečné zkušenosti. Je důležité, aby mládí mělo ideály, ale také umělo naslouchat těm, kteří prožili skutečný život.

Kassel, 1830. Dvacetiletá Elisa Rosenová provozuje se svou matkou a babičkou malý modistický ateliér v Tržní uličce. Její kloboukové kreace jsou velice žádané a otvírají jim dveře do nejvyšších společenských kruhů. Tak se Elisa jednoho dne seznámí s mladou Sybillou von Schönhoff, s níž se brzy velmi spřátelí. Když se do Elisy bezhlavě zamiluje Sybillin snoubenec, vede to k těžkému konfliktu, který ji přivede na stopu dlouho střeženého tajemství – což má pro Elisu i pro budoucnost Ateliéru Rosen netušené následky.

Výbor z básnické tvorby Maxe Broda (1884–1968) vzdává hold umělci, jehož lyrika, čítající na pět set básní, je v Čechách téměř neznámá. O pražském židovském německy píšícím spisovateli se u nás mluví především jako o příteli Franze Kafky a uchovateli jeho díla; Brodova vlastní rozsáhlá tvorba však bývá neprávem opomíjena. Z jeho pěti básnických sbírek vyšla v roce 1907 jako první Der Weg des Verliebten (Cesta zamilovaného) a jako poslední, v roce 1966, Gesang einer Giftschlange (Zpěv jedovatého hada). Výbor Touha představuje českým čtenářům Brodovy pestré a mnohovrstevnaté básně v překladu přední české lingvistky Zlaty Kufnerové včetně německého originálu a umožňuje vytvořit si celkovou představu o autorově básnickém díle. Mnohé lyrické texty mají silné autobiografické rysy, reflektují osobní zážitky v jednotlivých obdobích autorova života, vycházejí ze vzpomínek na dětství, mládí, lásky, na rodinu a prostředí, v němž se Brod pohyboval. Pochopitelně nechybí básně s tématem židovství a holokaustu, šoa. Mimořádně přesvědčivě vyznívají silně emocionální verše věnované bratru Ottovi, rovněž spisovateli, který se spolu s rodinou stal obětí nacistického vraždění.