Etnografický cestopis českého cestovatele Alberto Vojtěcha Friče. Jsou v něm shrnuty poznatky o životě indiánských kmenů, žijících na území jihoamerických států Paraquaye, Argentiny, Bolivie a Brasilie, s nimiž se Frič setkal na svých četných cestách po Jižní Americe v letech 1901-1912 ajejichž zvyky, jazyk a kulturu studoval.
Dobrodružství u Indiánů Kaďuveů
Představte si, že se ráno probudíte a nikdo vás nepoznává. Ani váš vlastní otec neví, kdo jste. Jste nikým. Probudili jste se v alternativní dimenzi, ve které jste se nikdy nenarodili. Nejsem Nikdo je deník bezejmenného hrdiny, který se potýká přesně s tímhle problémem. Ztratil rodinu, kamarády i přítelkyni a teď se musí smířit s realitou, ve které se objevil.
Alakalufové, původní indiánští obyvatelé Ohňové země, byli bělochy z velké části vyhubeni. Autor, který navštívil v r. 1971 nepatrné zbytky Alakalufů, žijících v osadě Puerta Edénu na Wellingtonově ostrově v jižní části Chile, přinesl o jejich životě řadu cenných zpráv. V poutavě psané knížce vypráví o jejich tradičních zvycích, způsobu obživy, bydlení, o společenských vztazích i o jejich dnešním neutěšeném sociálním postavení. Připomíná také pohnutou historii nejzazšího jihu Jižní Ameriky a osudy některých vynikajících lidí, kteří zasvětili svůj život těmto krajům.
Publikace dává nahlédnout do života společnosti mlynářů, ale i ostatních obyvatel v kraji kolem Klenice. Na technickém vybavení mlýnů je zdokumentován vývoj techniky, jsou zde zachyceny i změny krajiny, ke kterým došlo vysušením velkých rybníků v povodí Klenice. Je zde zaznamenáno 18 mlýnů na Klenici a přítocích od prvního mlýna pod hradem Kost až po poslední mlýn tzv. Suchý na Podolci v Mladé Boleslavi.
Robinzonem z And se v tomto dobrodružném románu stává patnáctiletý český chlapec, který cestuje za svým otcem zaměstnaným v Bolívii. Při přeletu soukromým letadlem z Aricy do La Pazu letadlo po srážce s kondorem ztroskotá, přičemž jeden z letců je okamžitě mrtev a druhý později umírá.Chlapec, který vyvázl s několika menšími zraněními, pohřbívá oba letce a po chvílích beznaděje seznamuje se s osamělým pasákem lam, s jeho pomocí se ocitá v indiánské vesnici a nakonec se šťastně shledává s otcem. Kniha vedle řady dobrodružství seznamuje se zeměpisnými, historickými a politickými reáliemi celé cesty a zejména pak s životem Indiánů v Andách.
Víte, kde pramení Kněžmostka? Chcete se něco dozvědět o dnes vypuštěných rybnících přeměněných na pole? Nebo o životě mlynářů a mlýnech v povodí Kněžmostky? Pak je kniha Mlýny na Kněžmostce určena právě vám. Kněžmostka včetně svých přítoků odvodňuje území od hranic Českého ráje až po Bakov. V minulosti bylo toto území značně vodnaté a jeho velkou část zaujímaly močály a bažiny. Cisterciáci, kteří zde působili od 12. století, začali zakládat rybníky, do kterých stáhli vodu z bažin, a krajinu bylo možné více zemědělsky využívat. K největšímu rozmachu rybníkářství došlo za Valdštejnů v druhé polovině 18. století, kdy bylo na povodí Kněžmostky 58 rybníků. Cisterciáci dokázali využít i vodní sílu, a tak se pod některými rybníky objevily první vodní mlýny. S jejich stavbou pak pokračovala i místní šlechta, a tak zde bylo postaveno 9 vodních mlýnů. Některé již zanikly, nebo byly přestavěny, aby sloužily jinému účelu. V jednom z nich však stále mlynářské řemeslo nezaniklo. Možná se po přečtení knížky vypravíte na cestu po mlýnech podél Kněžmostky a objevíte zajímavost, kterou jste dosud bez povšimnutí míjeli.
