Meša Selimovič Libros

One of the most significant and fascinating novels to come out of the former Yugoslavia. Ahmet Shabo returns home to eighteenth-century Sarajevo from the war in Russia, numbed by the death in battle or suicide of nearly his entire military unit.

Sheikh Nuruddin is a dervish at a Sarajevo monastery in the eighteenth century during the Turkish occupation. When his brother is arrested, he descends into the Kafkaesque world of the Turkish authorities in order to find out what has happened. As he does so, he begins to question his relations with society as a whole and, eventually, his life choices in general. Hugely successful when published in the 1960s, Death and the Dervish appears here in its first English translation.

Širšie koncipovaný historický román - Selimovič vychádzal z po turecky napísanej kroniky Mulu Mustafu Bašeskiju (1732-1803). Jednu filozoficko-dejovú vrstvu predstavuje konflikt s miestnymi vládcami a s vlastným svedomím a druhú vrstvu predstavuje veľká láska...

Román Tvrz od uznávaného srbsko-bosenského spisovatele, prozaika a esejisty Meši Selimoviče pojednává o krutém životě válečného veterána v Bosně v období územních ztrát Turecka.

Od 1951. do 1961. godine nastupio je period šutnje. Malo obeshrabren, malo nezadovoljan onim što sam pisao spremao sam se za veliki obračun sam sa sobom. Još uvijek nespreman za roman o ubijenom bratu, pisao sam druge stvari. 1961. godine objavljen je roman Tišine. Tišine. To je roman o čovjeku koji izlazi iz rata, koji je u ratu izgubio sve i u kome nastaju strašne tišine na prelasku iz jednog života u drugi. Mada je roman pisan u prvom licu i ima oblik ispovijesti, ipak nije autobiografski. Ali dileme o kojima govore Tišine bile su dileme mnogih od nas kada smo se vratili iz rata. Problem je moralni i svodi se otprilike na pitanje: što čovjek gubi kada gubi svoje osobno i što dobiva u zajedničkom dobitku. -Meša Selimović

Hrdinovia ostrova - muž a žena – sú k sebe viazaní spoločným životom a pritom oddelení jeden od druhého vlastným vnútorným svetom. Starnúci manželia odišli z mesta dožiť svoj život na ostrov, aby uvoľnili byt synovcovi. Manžel je učiteľ na dôchodku, manželka sa dlhé roky venovala domácnosti, deťom, chorej matke. Sú osamotení ako dvojica a sú osamotení ako jednotlivci. Svoju vzájomnú pripútanosť pociťujú ako bremeno, inokedy je pre nich záchranou. Ostrov je tragickou víziou ľudského osudu a súčasne vyjadruje vieru v hlbokú vnútornú silu človeka.

Dvoudílný psychologický román, odehrávající se v období nadvlády Osmanské říše nad Bosnou a Hercegovinou, se stal v Jugoslávii přelomu 60. a 70. let velmi populárním. Dočkal se několika reedic a byl přeložen do mnoha jazyků, včetně češtiny. Získal také několik prestižních jugoslávských literárních ocenění. Je psán jako vyprávění hlavního protagonisty v reálném čase z pohledu první osoby. Žánrem románu je psychologické drama s příměsí filozofických témat. Práce se zabývá životem různých lidí v nejmenovaném bosenském městě 18. století. Hlavním protagonistou je Ahmed Nurudin, derviš, který soupeří s tehdejší osmanskou správou a zabývá se jak těžkostmi svými, tak i svých bližních a přátel. Ústředním tématem je otázka proč byl jeho bratr uvězněn a později zabit, ve vězení se ale nakonec ocitají i další přátelé Nurudina. Román konfrontuje dobovou skutečnost s islámskými zvyklostmi a zásadami, vyloženými v koránu. Právě veršem z této posvátné islámské knihy vždy začíná každá kapitola díla.