Jindřich Veselý Libros

Autor se snaží o analýzu vývoje kulturních jevů, jež jsou typické pro amerikanismus.

Tato kniha představuje transpersonální teologii, antropologii a kosmologii založené na cyklickém přístupu ke skutecnosti a experimentální metafyzice. Autor navazuje na Jochena Kirchhofa, Henryho Corbina, Henryka Skolimowskiho, Jamese Hillmana, Šrí Aurobinda, Egona Bondyho a Ladislava Klímu. Ve své práci usiluje o novou formulaci a aplikaci obecného referencního rámce vší skutečnosti, který by umožňoval smysluplnou interakci a transformaci celku lidské zkušenosti. (fragmenty k transpersonální ontologii)

Iniciační organizace: starověká mystéria – Egypt, Řecko, Římské císařství, islámský esoterismus, iniciace v západním středověkém světě, rosenkruciánství, svobodné zednářství. Politické tajné společnosti.

Studie o francouzských náboženských válkách v letech 1559-1598.

První české vydání traktátu Johanna Trithemia o působení sedmi planetárních andělů ve světě. Česko-latinské vydání. Benediktinský opat Johannes Trithemius (1462-1516) je autorem spisů věnovaných mystické teologii a historiografii, ironií osudu se však zapsal do dějin jako kontroverzní postava, o níž kolovaly legendy podobné těm o jeho současníkovi doktoru Faustovi. Jeho spis „De septem secundeis“ představuje na svou dobu výjimečný pokus vtisknout dějinám cyklickou formu a zaslechnout v nich rytmickou pulzaci božského Logu, artikulovaného prostřednictvím „druhotných příčin“ andělských hierarchií.

K dvoustému výročí autorova úmrtí vycházejí vedle úvodní studie V. Čecháka, vykládající a hodnotící autorovo dílo, tři základní autorovy práce, tj. Pojednání o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi, Rozprava o politické ekonomii a O společenské smlouvě neboli o základech státního práva.

Barvité a košaté vyprávění je údajně dílem benediktinského mnicha, který je rozdělil do dvou částí: v té první sledujeme Poliphila bloudit temným lesem i záhadnými komnatami v klínu hor, kde ho navíc začne pronásledovat mohutný drak. Poliphilovi se podaří z jeho dosahu uniknout a rázem se ocitá v krajině nymf, jež mu přichystají i příjemné sexuální osvěžení. Po mnoha dalších peripetiích se konečně setká s Polií, s níž odplouvá na Venušin ostrov. V druhé části oproti první má hlavní slovo Polia. I ona vypráví svůj příběh, v němž po téměř zázračném uzdravení měla vstoupit do kláštera, nicméně Kupidův šíp jí od tohoto předsevzetí odradil... V čase prvního vydání se jednalo o neobvyklou knihu, kterou lze považovat za dobrodružný i milostný román, v němž ožívají pohanské tradice, erotická smyslnost, ale i úvahy o soudobé architektuře či odkazy na antickou literaturu.