Pavel Stránský Libros

Filozofie mezi nebem a zemí Filozofie mezi východem a západem Filozofie mezi jedincem a vesmírem Otázky, které trápí každého přemýšlivého člověka Tato Grofova kniha se zabývá některými základními existenčními otázkami, které si lidé kladou od nepaměti. Jak vznikl náš vesmír? Je svět, ve kterém žijeme, pouhým produktem mechanických procesů probíhajících v neživé, nehybné a reaktivní hmotě? Je nutno usuzovat na existenci nadřazené kosmické inteligence, jež řídila stvoření a evoluci vesmíru? Lze vysvětlit hmotnou skutečnost pouze pomocí přírodních zákonů, nebo zahrnuje síly a principy vymykající se takovému popisu? Jak se máme vyrovnat s matoucími a děsivými dilematy, jako jsou konečnost času a prostoru proti věčnosti a nekonečnosti? Co je zdrojem řádu, formy a smyslu ve vesmíru? Jaký je vztah mezi životem a hmotou, vědomím a mozkem? Jak si máme vysvětlit zjevný konflikt dobra a zla, záhadu karmy a převtělování i otázku smyslu lidského života? Mnohé otázky, které autor v této knize zkoumá, mají velký význam pro běžný život. Tyto otázky se vynořovaly při autorově psychiatrické práci zcela spontánně a s neobyčejnou naléhavostí v myslích mnoha lidí, s nimiž spolupracoval. Příčinou je neobvyklá oblast studia, jež byla hlavním těžištěm Grofova zájmu po dobu čtyřiceti let jeho profesionálního života - totiž zkoumání mimořádných stavů vědomí.

První české vydání jedné ze základních položek světové historiografie na téma Mnichova. Základem úspěchu Čelovského práce je nejen jeho odborná erudice, jazyková výbava a umění vládnout slovem, ale především poctivá práce s prameny, důsledná analýza historických faktů a souvislostí jdoucí až daleko do zákulisí popisovaných událostí.

Sborník příspěvků mezinárodní konference konané u příležitosti padesátého výročí vyvraždění obyvatel terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau 8.března 1944. Obsah: Erik Polák - Terezín v "konečném řešení židovské otázky", Miroslav Kárný - Terezínský rodinný tábor v "konečném řešení", Ruth Bondyová - Dětský blok v rodinném táboře, Toman Brod - Zamyšlení nad účelem rodinného tábora a nad osudy uvězněných chlapců, Hermann Langbein - Možnosti a meze osvětimské rezistence, Jiří Franěk - Jako ovce na porážku? Krystyna Oleksy - Svědectví vězňů sonderkomanda - Salmen Gradowski, Henryk Swiebocki - Osvětimská zpráva Alfréda Wetzlera a Rudolfa Vrby, Francizsek Piper - Zpráva A.Wetzlera a R.Vrby jako historický pramen, Martin Gilbert - Reakce Spojenců na zprávu Wetzlera a Vrby, Jakov Tsur - Ledererův a Pestekův útěk, Jaroslava Milotová - Terezín v aktech londýnského exilu, Miroslav Kryl - Obraz terezínských deportací na Východ v deníku Willyho Mahlera, Pavel Stránský - Sdělit nesdělitelné

Spis Pavla Stránského O státě českém, který byl v původní latinské verzi poprvé vydán roku 1634 v nizozemském Leydenu, lze mimo jiné chápat jako velice zdařilý pokus o popis politického systému předbělohorského státu. Dualismus moci krále a stavů, základní prvek faktické ústavy stavovské monarchie, je v tomto díle vylíčen v řadě svých podob. Nabízí se tedy možnost využít Stránského textu k hlubšímu pochopení této problematiky.

Svazek obsahuje oba hlavní dochované spisy českého utrakvisty Pavla Stránského ze Zápské Stránky (1583-1657). Z nich Český stát byl napsán v emigraci v latinském jazyce a vyšel po prvé r. 1634 v Leydenu. Dílo bylo určeno pro encyklopedickou sbírku zeměpisných a historických pojednání a tímbyl určen jeho ráz. Kniha je uvedena rozsáhlým popisem českých krajů, v dalších kapitolách pak je pojednáno o státoprávním postavení Čech vůči říši, o mravech, ústavním zřízení, o českých knížatech a králích i jejich dětech, o stavech, sněmech a veřejných úřadech, o soudnictví, o zámožnosti a moci království, o mincovnictví, o královských důchodech a o pohřbívání českých králů. Druhé dílo, česky psaný Okřik, pochází z r. 1618. Je to obrana českého jazyka, v níž Pavel Stránský brojí proti rozpínavosti německých kněží a varuje české novoutrakvisty před národní vlažností.

Příběh transantarktické expedice vedené sirem Ernestem Shackletonem je nesen přirozenou dramatičností. Členové výpravy, jež započala roku 1914 a následujícího roku ztroskotala mezi krami, propluli v malých člunech dravým Drakeovým průlivem a tři z nich na pouti za záchranou prošli napříčJižní Georgií. Autor využil jejich autentických deníkových záznamů a své líčení založil i na rozhovorech se zachráněnými hrdiny.

Podtitul: Z Terezína do Terezína se zastávkou v Osvětimi-Březince a Schwarzheide