Kaum jemand verfasst heute so zärtliche und zugleich so bildgewaltige Gedichte wie Iveta Ciprysová. Manchmal sind ihre Verse ein bisschen düster und traurig, werden dann aber immer wieder von zutiefst menschlicher Sehnsucht erhellt. Besonders schön sind Ciprysovás liedartige Gedichte.
Autorka touto svojí první básnickou sbírkou jednoznačně vstupuje do současné české poezie. Její básně jsou bolestně prožité a přitom svrchovaně utvářené. Autorka má vytříbený cit pro slovo a básnické řemeslo. Při pozorném čtení vidíme, že zcela osobitým způsobem se vztahuje k období symbolismu. Tomu odpovídá i její smysl pro hudebnost a melodiku verše. Bylo by opravdu hříchem tuto knížku opomenout.