Jan Rohovec Libros

Příběh rtuti není dnešnímu člověku vzdálený. Když se řekne rtuť, mnoho lidí si vybaví lékařský teploměr, zprávy o změnách teplot zmiňující rtuť teploměru, návštěvu zubaře spojenou se vsazením plomby nebo problémy některých průmyslových podniků se znečišťováním životního prostředí. Autoři brožury Rtuť v životnímprostředí, která vychází v rámci výzkumného programu Rozmanitost života a zdraví ekosystémů v edici Strategie AV21, seznamují čtenáře nejen s historií využití rtuti, ale především s jejím dopadem na životní prostředí nebo vlivem na zdraví člověka.

Uprostřed hustě zalidněných středních Čech leží pohoří, které se podobá Šumavě. Posledních skoro sto let jej kromě vojáků a lesníků navštívilo jen pár lidí. Na jeho okrajích se zvedají tři bájné vrchy pokryté pravěkými pevnostmi a možná i svatyněmi - Plešivec s mnoha nálezy bronzových pokladů, Žďár nad ložisky železných rud a zlatonosný Třemšín. Kraj, který je pod vládou železa, zlata i bronzu, se lesní opuštěností podobá dávnému keltskému Boiohemu. Je to kraj uhlířů, pytláků a dalších lidí a bytostí lesa. Na jaře zde rozkvétají louky plné modrých kosatců, na podzim se skály pokryté buky a duby barví do žluta a suťová pole pokrývá rajská zahrada mechů a lišejníků. A přece je v těchto krásných skalnatinách a šedavých horizontech něco studeného a skoro nepřátelského - snad stíny bojovníků, dýmy milířů, strašidelné pověsti o lesních démonech či odlesk hornické a cvočkařské bídy. Tato kniha pojednává o významu Středních Brd z pohledu skal, stromů i samotného člověka, který v těchto místech nikdy nedokázal založit trvalé sídlo. Les zde dosud vládne a určuje hudbu pramenů i šum podzemních vod. Střední Brdy se opět otevírají lidem a je třeba toho využít, protože čas se nikdy nevrací a zde to platí dvojnásob.

Kniha představuje zatím nejobsáhlejší přírodovědnou monografii naší národní řeky a nechybí v ní ani kapitoly věnované dějinám. Vltava je lemovaná desítkami významných archeologických lokalit včetně sídel ze starší doby bronzové, keltských oppid až po raně středověká sídla, jako je Praha, Levý Hradec či Mělník. Rovněž přírodní charakteristiky jsou překvapivé, protože Vltava představuje souvislý profil lesními porosty od podhorských smrčin, přes bukové a dubové lesy až k nížinným luhům. Přesto řeka samotná na svém středním toku nemá přírodní charakter, neboť je zde postaveno několik velkých přehrad. Kniha popisuje řeku jako jeden organismus propojený mnoha geologickými i biologickými procesy a obklopený minulostí naší krajiny.

Účelem publikace, určené zejména pro laickou veřejnost, je přiblížení problematiky biogeochemického výzkumu prováděného prostřednictvím monitoringu látkových toků v lesních ekosystémech. V úvodní kapitole se čtenář dozví, jak se získávají informace o stavu životního prostředí. Přečte si o základních principech biogeochemického monitoringu v České republice i ve světě, a dozví se také, jak se provádějí manipulační experimenty. Další části už se zaměřují na oblast středních Čech a zejména na podrobný popis konkrétní lokality – povodí Lesního potoka. V závěru čtenář může nahlédnout do tajů vyhodnocení a interpretace dat při změnách některých látkových toků. Na konkrétním příkladu manipulačního experimentu je zde demonstrována schopnost regenerace acidifikovaného systému a navíc jsou uvedeny konkrétní příklady koloběhu vybraných chemických prvků v lesním prostředí. Celou publikaci uzavírá kapitola o využití výsledků pro účely geochemického modelování. V publikaci uvedeno chybné ISBN 978-80-200-2667-5