Ota Friedmann Libros

Dvanáctý svazek Sebraných spisů Sigmunda Freuda.

Studie zakladatele psychoanalýzy interpretují různorodou problematiku z oblasti psychoterapie a sexuality. První dva texty se pokouší o zjednodušující výklad podstaty a principů užití psychoanalytické metody. "Tři pojednání k teorii sexuality" prostřednictvím psychoanalýzy zkoumají biologické otázky sexuálního života (deviace, dětská sexualita, puberta). Čtvrtá studie hledá příčiny psychoneuróz z hlediska významu sexuality. "Zlomek analýzy případu hysterie" využívá výklad snů k odhalení skrytých a vytěsněných oblastí duševního života. Závěrečný spis definuje moderní principy psychické léčby.

Kniha z roku 1901 je založená na výzkumech chybných úkonů (zapomínání, přeřeknutí, chybné čtení, přepsání, přehmátnutí atd.). Ty lze podle Freuda racionálně vysvětlit jako produkt činnosti nevědomí, a vyloučit tak pouhou náhodu. Protože chybné úkony projevuje každý z nás, jsme podle autora všichni tak trochu neurotici. Kniha, která není tolik zatížena teorií a je spíše praktická než spekulativní, může sloužit jako vhodný úvod do Freudova učení. Řadí se zároveň mezi vůbec nejznámější Freudovy spisy a je považována za důležitý příspěvek nejen studia psychopatologie, ale i lingvistiky, sémantiky a filosofie. Sigmund Freud (1856–1939), vídeňský neurolog a psychoterapeut, zakladatel psychoanalýzy, třetí nejcitovanější osoba v psychologii 20. století.

La obra de Sigmund Freud inaugura la teoría del análisis de los sueños, describiendo esta actividad como la vía regia hacia el conocimiento del inconsciente en la vida anímica. Freud sostiene que los sueños son una realización alucinatoria de deseos, convirtiéndose en un acceso privilegiado al inconsciente mediante un método interpretativo basado en la asociación libre de símbolos. En el texto, Freud expone sistemáticamente su primera teoría sobre el aparato psíquico, señalando que existe una técnica psicológica para interpretar sueños. Al aplicar este procedimiento, cada sueño se revela como un producto psíquico con sentido, que puede ser ubicado dentro del ajetreo anímico de la vigilia. Además, busca aclarar por qué los sueños aparecen como ajenos e irreconocibles, remontándose a las fuerzas psíquicas que los generan. Desde la perspectiva freudiana, los sueños son formas de "cumplimiento de deseo", intentos del inconsciente para resolver conflictos, ya sean recientes o antiguos. Sin embargo, la información inconsciente suele presentarse de manera perturbadora, y un "censor" en el preconsciente impide que pase sin alteraciones a la conciencia. Aunque durante el sueño este censor es más laxo, el inconsciente debe deformar su contenido para evadir la censura, lo que hace que las imágenes oníricas a menudo requieran una profunda interpretación para revelar las estructuras del inconsciente.

K psychopathologii každodenního života: o zapomínání, přeřeknutí, přehmátnutí, pověře a omylu.