Mikhail Lermontov Libros

Un héroe de nuestro tiempo, título fundamental para entender el paso del Romanticismo al Realismo en la literatura rusa, se compone de cinco relatos conectados por una estructura narrativa espiral centrada en un único protagonista, Pechorin, un joven oficial ruso desilusionado de la vida y del género humano, que describe su propia alma como medio muerta y la felicidad como la capacidad de tener poder sobre los demás. Nabokov en su prólogo da una lección magistral de literatura rusa. En algún momento señala: «Las cinco historias van creciendo, girando, revelando y enmascarando sus contornos, alejándose y reapareciendo con una nueva perspectiva o luz como cinco cimas montañosas que acompañarán a un viajero por los meandros de un cañón del Cáucaso». Lérmontov, al igual que otros grandes autores rusos como Pushkin (El prisionero del Cáucaso) y Tolstói (Hadyi Murat, Los cosacos) rinde homenaje literario a las irreductibles gentes de las montañas que nunca se sometieron a la dominación rusa, que protagonizaron rebelión tras rebelión y que llegaron a compartir con sus más acérrimos enemigos, los cosacos que protegían las fronteras del imperio zarista, un cierto respeto compatible con el odio.

The novel features Pechorin, a complex anti-hero whose story unfolds in five non-chronological parts, reflecting Lermontov's military experiences. Pechorin embodies traits of intelligence, manipulation, and emotional detachment, challenging the idealized protagonists of the Romantic era. This work marks a significant shift towards realism, influencing later Russian authors. Lermontov presents a broader critique of societal vices through Pechorin, suggesting that such a character, while flawed, is a reflection of his generation. This edition includes an introduction by George Reavey.

Circassian princess Bela is kidnapped by Azamat and traded for a horse. She ends up in the hands of Pechorin, a man who views women merely as trophies in his relentless pursuit of conquest.

Výbor z básní klasika ruské romatické literatury v překladech Emanuela Frynty a Josefa Hory.Michail Jurjevič Lermontov (1814-1841) byl ruským básníkem, dramatikem, prozaikem a především nespoutaným romantikem tělem i duší. První poémy psal na internátě ve čtrnácti letech a v osmnácti měl na kontě již přes dvě stovky básní a tři dramata. Z univerzity byl ale vyloučen, a tak se dal k husarům. Jeho literárním vzorem byl Puškin, který roku 1837 zemřel na následky zranění utrpěných v souboji. Lermontov mu věnoval báseň Na smrt Puškinovu, jíž si proti sobě popudil samotného cara Mikuláše I., a byl vykázán na Kavkaz. Po návratu pokračoval ve vojenské službě, ovšem nepřestával literárně tvořit. Možná tušil, že nemá příliš času nazbyt. Jako pravý romantický hrdina zemřel mlád, ve věku 26 let. Ironií je, že skonal stejně jako jeho vzor, v souboji.Zanechal po sobě úctyhodné dědictví čítající stovky básní a poém, tři romány a šest dramat. mezi jeho nejznámější díla patří epická poéma Démon, s níž se zařadil mezi velikány romantické tvorby, dále drama Maškaráda a román Hrdina naší doby.

Michail Lermontow, der letzte große Dichter der russischen Romantik, wurde nur 26 Jahre alt. Wie Puschkin ist er im Duell gefallen. Themen und Stimmungen der Sinnlosigkeit und Leere des Lebens, der Melancholie und der Einsamkeit, aber auch flammende Anklagen gegen das Unrecht in jeder Gestalt durchziehen sein frühvollendetes lyrisches Werk, das in vielem prophetische Züge trägt. Sprachen: Deutsch, Russisch

Svazek obsahuje výbor z autorovy lyriky z let 1828-1841. Vydáno ke 150. výročí autorova souboje.

Un demone si aggira intorno alla Terra, fiero della sua solitudine e della sua potenza ma triste di non saper amare; finché scorge la bellissima Tamara: si innamora, fa sì che il fidanzato della giovane venga ucciso e poi, invisibile, la seduce a poco a poco con la bellezza delle sue parole. Ma un unico bacio d'amore e di morte lo riporta alla tristezza e alla mancanza d'amore. "Il Demone" è il più famoso poema romantico della letteratura russa, punto d'incontro di suggestioni letterarie, opera di passione e specchio della tormentata esistenza del poeta. Eco di una rappresentazione misterica in termini romantici, è un'opera ricca di evocazioni paesaggistiche del Caucaso e di intuizioni profonde dei moti dell'animo: dall'ingenuità di Tamara, salvata dal Cherubino nonostante sia morta tra le braccia del diavolo, alla psicologia del demone, destinato alla solitudine eterna e vinto nel suo, sia pure appena accennato, bisogno d'amore.