Valja Stýblová Libros

Příběh dvou trochu zvláštních chlapců. Kristiána Prince, který si pomalu zvyká na život bez maminky, s tetou a bratrancem a Nikoly Skřivánka, který je nesmírně hudebně nadaný a také velmi osamělý. 2. vydání

Zasloužilá umělkyně Valja Stýblová (1922) patří k předním prozaikům naší současné literatury. Společné vydání novely Mne soudila noc a románu Skalpel, prosím je souborem, který představuje autorku jejími dvěma nejúspěšnějšími díly. První z nich, zabývající se problematikou umělého přerušení těhotenství, je napínavým příběhem s tragickým vyvrcholením (vychází nyní již po sedmé). Román Skalpel, prosím je lékařským románem v pravém slova smyslu – jeho hlavním hrdinou je významný neochirurg, hluboce oddaný medicíně. Valja Stýblová, která sama je lékařkou, vysokoškolskou profesorkou a přednostkou kliniky, se setkává denně s nejrůznějšími lidmi, poznává jejich osudy a má pro ně pochopení. Odtud pramení onen přitažlivý tón, charakteristický nejen pro obě prózy vydávané v tomto svazku, ale i pro všechny ostatní. K tomu přistupuje jedinečnost příběhů, autorčin fabulační talent a osvědčené vypravěčské umění, což vše získává knihám Valji Stýblové široký a zasloužený ohlas.

Obsahuje dva příběhy. DŮM U NEMOCNICE: Víťa přijede z vesnice do Prahy na přijímací zkoušky na zdravotní školu. Chybí málo, aby se na školu nedostala. Mezi spolužačkami v ročníku je nápadná svou skromností, tichým chováním, nesmělostí a skromným šatníkem. Postupně začíná zvládat problémy se studiem a sbližuje se se spolužačkami. Během let studia se ukáže, že Víťa je šikovná a praktická, jenom v domě s macechou, trochu jako v pohádce, dělala spíš služku, než aby sama byla hýčkaným dítětem. AŽ BUDE PADAT HVĚZDA: Novela, která je volným pokračováním předchozí autorčiny prózy "Dům u nemocnice", líčí příběh studentky ošetřovatelské školy, kterou v rozhodnutí stát se ošetřovatelkou utvrzuje první otřesný zázitek z nemocnice, který musí prodělat každý v tomto prostředí. V době, kdy se chystá na maturitní ples, umírá její mladý pacient - kamarád, který nedlouho předtím, za jedné bezesné noci, viděl padat hvězdu.

Príbeh dievčaťa, ktoré sa chystá študovať v Prahe.

Kniha o tajemstvích života a smrti, volné pokračování Mostu přes řeku Léthé.

Cháron a Vilma, kteří byli také hlavními hrdiny knihy Most přes řeku Léthé, vyprávějí příběhy z lékařského prostředí. V první části knihy Cháron líčí, jak jako začínající lékař musel rozhodnout o léčbě dívky, která se pokusila o sebevraždu antihistaminiky. Když jí aplikoval histamin, rozhodoval tak nejen o jejím životě, ale také o své lékařské kariéře. V druhé části se odehrávají svatební přípravy a svatba Chárona a Vilmy. V závěrečné části novomanželé odjíždějí na svatební cestu do Orlických hor, kde před lety působil Vilmin strýc Teo jako praktický lékař. Vilma vzpomíná na Tea, jak ovlivnil její volbu lékařského povolání, a na případy, u kterých mu asistovala.

V psychologickém románu se autorka zamýšlí nad problémem, má-li člověk právo vzít si život a jaké důvody ho k tomu opravňují. Nad jedním případem tragické smrti studenta a sebevraždy jeho dívky se sešel soudní patolog se svými kolegy-lékaři. Mladé psycholožce, která se o případ velmi zajímá, vypráví pak dramatický příběh velké osudové lásky dvou mladých lékařů.

Třetí závěrečný díl trilogie o slavném a uznávaném architektovi a mecenáši Josefu Hlávkovi.

V této knize vychází poslední dílo Valji Stýblové novela Františka. Titulní hrdinka je desetiletá dívka, která se léčí v nemocnici s leukemií a setká se zde se starším chlapcem, který ochrnul po těžkém úrazu a zahrává si s myšlenkou sebevraždy. K tomuto příběhu jsou připojeny čtyři novely z knihy Most sebevrahů. Ne vždy se dá uspokojivě vysvětlit, proč se člověk s normální psychikou rozhodne skoncovat se životem, proč se sebevrahové odhodlali ke svému činu až po zralém uvážení, po bilancování dosavadního života. Je to proto, že dosud vyrovnaný člověk neunese životní katastrofu, nebo má část viny také lidská lhostejnost a neschopnost vidět problémy blízkého člověka?

Psychologický román, v němž autorka, mladá lékařka, řeší závažnou společenskou otázku: zda totiž lékař má právo bez závažných zdravotních, sociálních nebo eugenických příčin zničit zárodek v lidském těle. Příběh, vyprávěný retrospektivně v rámci jedné noci, vrcholí dramaticky smrtí mladé ženy, u níž měl být nedovolený zákrok proveden. Tragický účin je zvýšen tím, že nešťastná oběť je v blízkém příbuzenském a citovém vztahu k oběma medikům, kteří se podjali provedení pokoutního, v tomto případě vražedného činu. S oběma neodpovědnými mediky ostře konstrastuje starý lékař Ruth, hájící důsledně humanistické poslání medicíny. Hlavní význam románu je v přesvědčivém zdůraznění ethické náročnosti zdravotnické práce.

Román Mecenáš v obnošené vestě se zaměřuje na Josefa Hlávku, významného českého mecenáše. Valja Stýblová zachycuje jeho umělecký a osobní život od dětství, přičemž v novém románu se Hlávka objevuje jako mecenáš na odpočinku, oblečený v obnošené vestě. Jeho život byl plný úspěchů, včetně mnoha staveb ve Vídni, Černovcích, Praze a Itálii, a byl jedním z posledních architektů církevních chrámů. Po překonání zákeřné nemoci, která ho upoutala na invalidní vozík, se vrátil k aktivnímu životu. Dvakrát ovdověl a žil na svém zámku v Přešticích, kde začíná děj románu. Hlávka se rozhodl pro čin, který v české společnosti nemá obdoby – založil Českou akademii věd, přičemž financoval její činnost ze svých vlastních prostředků. Tento krok vyvolal závist a podezření, že se jedná o pouhou hru. Přesto se Hlávka skromně vzdálil od svého majetku, který využíval výhradně pro nadaci. Na přelomu 19. a 20. století založil koleje pro vynikající studenty a zajistil fungování nadace i po své smrti. V románu se Hlávka ukazuje jako člověk, který naplnil myšlenku, že český národ může obnovit duchovní a materiální zázemí prostřednictvím mecenášství, přičemž jeho činy jsou obdivuhodné svou důmyslností a velkorysostí.

Třetí část biografického románu, v níž je hlavní hrdina Josef Hlávka zkoušen osudem. Nejprve se musí vypořádat s vlastním ochrnutím, posléze překonat smutek ze ztráty milující ženy.Josefa Hlávku na vrcholu úspěšného tvůrčího života zaskočí záhadné ochrnutí. Přesto se snaží splnit své závazky z invalidního vozíku, léčí se nejdřív doma, pak v Itálii a ve francouzském Mentonu. Jak se mu daří chorobu překonávat, připravuje s pomocí manželky nadaci na podporu české vědy a umění, ale přijde ještě krutější rána osudu - jeho milovaná žena Marinka zemře na tuberkulózu. Zdá se mu, že pro něj jeho život skončil, ale znovu pozvedne hlavu. Vybuduje na památku Marinky kapli, kde zazní poprvé Lužanská mše, kterou složil jeho přítel Antonín Dvořák. V těchto letech se také seznámí s koncertní pěvkyní a klavírní virtuoskou Zdeňkou Havelkovou, svou druhou ženou. V celém románu vystupuje slavný a uznávaný architekt Hlávka jako milovník Múz a uskutečnuje to, co si předsevzal.

Druhý díl trilogie o slavném a uznávaném architektovi a mecenáši Josefu Hlávkovi.

Psychologický román o morálních konfliktech a utrpení profesora latiny, který se oženil se svou žákyní.

Lékaři jedné pražské nemocnice řeší výjimečné medicínské případy, které ovlivňují jejich osobnost na celý život. Musejí se vracet i do minulosti a hledat odpovědi na palčivé otázky. Jak zachránit lidský život, když při tom zemře buď matka, nebo dítě? A právě o tom je příběh Kaye a Gity, která je ohrožena chorobou "zapomenutého dechu" - Ondininým prokletím.

Klukovská dobrodružství dvou bratrů, Kima a Mariána, z nichž jedno skončí málem tragicky.

Hlavní postavou je Viktor, který píše zpověď své manželce Kláře, se kterou jsou manželé 1 rok. Ke psaní ho donutí událost, která se stane u nich v podniku. Zemře jedna zaměstnankyně a její smrt zaviní on. Nezměří koncentrace benzinu a pak vše popírá. Protože je ale dívka v kritickém stavu, začne psát své manželce zpověď, kde se zpovídá ze všech věcí. Jak jí ublížil, nechal svou matku, aby jí křivdila a že kvůli něj musela vše své opustit. Popisuje, jak chce některé věci změnit a přiblížit se zpět své manželce, protože vidí, jak jsou odlišní a on už nechce. Ona si to nikdy nepřečte a protože dívka umře, opustí ho a on ukončuje zpověď s tím, že také musí být sám.

Nový román Valji Stýblové je příběhem ženy-lékařky, více než plně vytížené prací a nesčetnými povinnostmi. Obraz jejího úspěšného, zároveň však velmi tvrdého života je zachycen jak vnitřním monologem, tak i řadou mistrných drobných epizod. Prolínáním vypravěčských rovin autorka překračuje příběh hlavní hrdinky a dává tak nahlédnout do složitého postavení dnešních žen vůbec. Zlaté rybky jsou bohaté dějem, odehrávají se v zajímavém prostředí a jejich humor ukazuje, jak je možné s určitým optimismem přežít řadu menších i větších konfliktů. Román nese autorčin osobitý rukopis, pro který je charakteristický smysl pro realitu, nepatetičnost a pravdivost výpovědi. Napsán je poutavě, takže se nepochybně setká s velkým čtenářským zájmem jako všechna autorčina dosavadní díla.

Humorné i vážné dobrodružství trojčat, která jsou si podobná jako vejce vejci, a mají ráda psa Hanibala.

Gitu ohrožuje nemoc nazývaná Ondinino prokletí, projevující se poruchami dechu, láska však může pomoci tuto kletbu překonat.

Lužanskou mši složil Antonín Dvořák pro svého přítele a mecenáše Josefa Hlávku, vynikajícího architekta, zakladatele a prvního prezidenta České akademie věd. V životopisně laděném románu se Valja Stýblová soustředila na Hlávkovu velkou životní křižovatku, kdy poprvé dosáhl na vrchol úspěchu a slávy, ale záhy ho začala pronásledovat nepřízeň osudu. Ztratil první manželku a sám se potýkal s chorobou, která mu několik let bránila v normálním pohybu. Autorka se pokusila objasnit nejen záhadnou Hlávkovu nemoc, ale vypráví hlavně o jeho silné vůli a mimořádném talentu, které mu pomohly překonat slabost těla a znovu se vrátit na výsluní, a také se snaží osvětlit smysl Hlávkova mecenášství, v Čechách zcela výjimečného a ojedinělého.

Román Valji Stýblové Na konci aleje vypráví o osudech lidí, které pod jednu střechu domova důchodců svedlo stáří. Hrdinové příběhů jsou obyčejnými lidmi, které v životě stále potkáváme – s jejich denními starostmi, s láskou i nenávistí, ušlechtilostí i sobectvím, lidé malicherní i velkorysí. I když jejich věk je poněkud vyšší a vzájemné soužití proto poněkud komplikovanější, uvědomíme si právě nad četbou tohoto románu, že člověk s přibývajícími lety se nestává někým jiným, ale že naopak stále nese s sebou pečeť toho, co prožil, čím byl a co dokázal. Autorka chce především ukázat, že je možné najít neobvyklé vztahy mezi lidmi i tam, kde by je člověk nejméně čekal, kde předpokládá jen jednotvárnou rovinu a žádné výšky a hloubky. Chce připomenout, že drobné hořkosti jsou i v stáří stejně bolestné a že srdce v té době buší stejně prudce jako kdykoliv jindy. 22-040-81

Psychologický román o složitosti a křehkosti rodinných vztahů. Při hledání vlastní životní cesty je chlapci vzorem nevlastní dědeček. Kniha zachycuje i problém dospívání a první lásky.

Nevěra a manželský trojúhelník – proč se k tomuto starému, po celé věky však aktuálnímu tématu znovu vracet? To proto, že toto téma nesčetněkrát umělecky ztvárňované vždy znovu láká nejen tvůrce, ale vždy znovu dokáže zaujmout a strhnout i dnešního člověka. Také Valja Stýblováje zvolila pro svou novelu Nevěra, v níž odvíjí příběh mladého páru, zasaženého mnoha vnitřními otřesy a citovými zvraty. Bez drastických rekvizit, střídmými prostředky vtahuje čtenáře do osudu svých hrdinů, dokáže evokovat sympatii i antipatii k jejich jednání, a to bez laciných autorských rad a postojů. Zachycuje jeden z mnoha příběhů, jakých je kolem nás bezpočet, vypráví příběh typický, který je však svým způsobem také jedinečný a který má proto mnoho předpokladů, aby čtenáře zaujal.

Životopisný román sleduje dětství, mládí i počátky kariéry významného českého architekta, stavitele a mecenáše Josefa Hlávky v letech 1831-1860. Josef Hlávka se narodil roku 1831 v Přešticích u Plzně jako druhorozený syn purkmistra. Bystrý chlapec, projevující se již brzy jako talentovaný kreslíř, studuje nejprve gymnázium v Klatovech, později přechází do Prahy na stavovskou reálku. Když ukončí studia na polytechnice, touží po dalším vzdělání. Rodina se musí ještě více uskrovnit, aby mohl odejít do Vídně na Akademii výtvarných umění, kde patří k nejlepším studentům. Přes prázdniny pracuje u českého stavitele Šebka a získá výuční list zednického tovaryše. Společně s architektem Ferstlem vyhraje soutěž na stavbu votivního chrámu a stipendium mu umožní tříletý studijní pobyt v Itálii, Francii, Řecku, Anglii a Německu. Stavitel Šebek mu po návratu přenechá svou firmu, a tak může Hlávka zahájit samostatnou činnost. V roce 1860 odjíždí do Černovců v Bukovině, aby zde vytvořil projekt biskupské rezidence.

V románe autorka zobrazuje psychický svet dospievajúcich dievčat. Hlavnou hrdinkou je Víťa. Nevyrastá v dobrom prostredí, pretože jej umiera matka a vyrastá vo svete, ktorý uprednostňuje peniaze pred citovými vzťahmi. Riešenie Vilkovho osudu v románe je príliš smutné a hlboko zasiahne Víťu. Sympatické u autorky je aj to, že neprikrášľuje skutočnosť. Jej hrdinka ako aj literárne prostredie nemocnice sú obľúbené.

Druhá část životopisného románu o Josefu Hlávkovi zahrnuje období let 1861-1869. Hlávkova vídeňská stavební kancelář prosperuje a z chudého studenta se stává vyhledávaný a uznávaný architekt. Prožívá rovněž šťastné chvíle, když na počátku roku 1862 uzavře sňatek se svou příbuznou Marií Čermákovou. Velký úspěch má jeho projekt bukovinské rezidence, rozšířený o synodní budovu s kněžským seminářem i o kostel arménské církve, vyznamenaný druhou cenou na Světové výstavě v Paříži. Svými stavbami a především budovou Dvorní opery se výrazně podílí na rozvoji rakouské metropole. Je jmenován členem vídeňské stavební komise i Akademie výtvarných umění a je mu udělen císařský oficírský řád a titul stavebního rady. Pro Prahu vypracuje projekt budovy Zemské porodnice a je mu svěřeno i vedení stavby. Pro ovdovělou matku kupuje od továrníka Ringhoffera zámek Lužany u rodných Přeštic. Jeho mimořádné pracovní vypětí se začíná projevovat zhoršením zdravotního stavu.

Volné pokračování úspěšného románu pro dívky - Dům u nemocnice. Hrdinka Víťa přestává být zakřiknutým děvčátkem z vesnice, sžívá se s novým prostředím, prožívá první úspěchy společenské i ve své práci na dětském oddělení v nemocnici, první citové vzplanutí.

Dramatické odhalení podvodného přírodního lékaře, spekulujícího s lidským utrpením, chladného a krutého šarlatána. Příběh mladého děvčete-pacientky, která se ze zaslepeného obdivu provdá za lékaře. Autorka nechá čtenáře, aby s Věrou došel od chvilkové nedůvěry až ke konečnému poznání, že její velká víra ve schopnosti manžela byla tragickým omylem. Vydání první.

Mne soudila noc - vypovídá o osudu medika Jana, jeho sestry Stanky a cynického Alberta v souvislosti s nelegálními potraty. Dopis Kláře - povídka je napsána jako dopis je zpovědí člověka, který se v několika kritických dnech svého života ocitá na pokraji morálního ztroskotání.