Jan Racek Libros

Výbor z díla básníka Jaroslava Seiferta obsahuje verše a prózy se vztahem k regionu Kralupsko.

Letos na podzim to bude 100 let, kdy bitvou u Zborova vstoupily legie nově se rodícího Československa do válečného konfliktu. K tomuto jubileu vznikla unikátní kniha, která prostřednictvím více než 200 fotografií mapuje dnes už legendární cestu českých legií transibiřskou magistrálou z evropské části Ruska až do Vladivostoku. Autentické fotografie zachycují strastiplnou (více než 8 000 km dlouhou) cestu Československého vojska na Rusi – tzv. Ruských legií, které svým bojem proti bolševikům získaly uznání celého demokratického světa. Obrazová publikace je pozoruhodná i tím, že nám v druhém plánu přibližuje, jak vypadalo Rusko na počátku 20. let.

Nová monografie o Leoši Janáčkovi předního znalce jeho života a díla zachycuje všechny podstatné okamžiky Mistrova života i charakteristické rysy a znaky jeho osobnosti. Přináší především podrobný popis a slohový rozbor jeho díla, aby dovodila, že Janáčkova tvorba není zjevem výlučným, osamoceně stojícím v dějinné linii hudby české i světové, nýbrž že je jejím dalším organickým vývojovým článkem.

První česká práce, shrnující dějiny rus. hudby od prvopočátků až po historicky převratnou Velkou říjnovou revoluci, je autorem, brněnským univ. profesorem ze školení Helfertova, myšlena jako studijní pomůcka pro posluchače hudební vědy. Je zpracována na základě pramenného materiálu v rozvržení podle 4 epoch: I. počátky-konec 10. stol.: světská lidová hudba a hudba bohoslužebná, nesmělé počátky lidové hudby nástrojové. II. od konce 10. stol. do počátku stol. 17.: stupňovaná působnost řecko-byzantské kultury zvl. ve vokální hudbě chrámové, světské obřadní a zvykoslovné písni lidové, dále převaha církevního zpěvu nad lidovou písní, jež nicméně proniká, zvl. později jako píseň historického a politicko-tendenčního obsahu, výrazu to vzdoru proti carskému režimu. III. od počátku stol. 17. do 1. poloviny stol. 19.: pronikání nástrojové a operní italské hudby, ale přes to působnost domácí hudby světské i chrámové. IV. od 1. pol. stol. 19. do r. 1917: umělecký zápas novoruské školy proti západní dekadenci a kosmopolitismu, vítězství ruského živlu realistického. Knihu doplňuje bohatý soupis pramenů a literatury, soupis gramofonních desek a rejstříky.

První díl monografie, zabývající se hudebně skladatelským a uměleckým dílem české pozdně renesanční vůdčí předbělohorské osobnosti, a to na pozadí doby, ze které vyrůstala, je celý věnován době, situaci a prostředí, v němž žil.

Ve druhém dílu harantovské monografie se autor zabývá, jak říká v úvodu, "výlučně Harantovým životem a znovu českým společenským a politickým prostředím, v němž se ... utvářel a probíhal až k jeho tragickému konci". S ohledem na pozdější politické, kulturní a umělecké dílo Harantovo sleduje jeho školení doma i za hranicemi, a to zejména v Inšpruku, jeho cesty do Palestiny, Egypta, Německa, Nizozemí, Francie, Španělska a Itálie, dále zachycuje jeho pobyt u císařského dvora v Praze, strmou politickou kariéru, kdy je jmenován do panského stavu, dosahuje nejvyšších dvorských a státních funkcí, jeho tři sňatky, jimiž rozmnožuje rodové jmění, jeho přechod na protihabsburskou stranu, účast na stavovském odboji a popravu na Staroměstském náměstí r. 1621.

Brněnský musikolog přistoupil po dvou menších studiích o Beethovenovi, vydaných v letech 1927 a 1929, k sepsání této monografie s úmyslem podat čtenáři nejen zhuštěný obraz Beethovenova života a díla v rámci tří vývojových období jeho tvůrčí práce, nýbrž i se záměrem vystopovat Beethovenovy vztahy k české a slovanské hudební kultuře a naopak vztahy české hudby a slovanských hudebních kultur k Beethovenovu dílu. Přitom se autor soustřeďuje k otázce růstu skladatelovy revolučně hrdinské ideje a k uskutečnění dokonalé synthesy obsahu a formy, která je jedním z hlavních zdrojů umělecké monumentality Beethovenových skladeb. Rozbory jednotlivých skladeb jsou doplněny hojnými notovými příklady.

Vydáno u příležitosti odhalení pomníku Gabriele Smetanové na starém týnském hřbitůvku v rámci slavnosti "Morava Smetanovi", pořádané pod záštitou Zemského národního výboru v Brně Osvětovou radou v Týně u Lipníka nad Bečvou ve dnech 6. a 7. července 1946.

Studie o původu a zrodu hlavního motivu Smetanovy Vltavy. Přináší překvapující doklad o starobylém původu základního nápěvu, jehož původ vidí autor v liturgickém zpěvu raného středověku z roku 1235.