Karel Ptáčník Orden de los libros (cronológico)

Martin Halada, čtyřicátník, který se domnívá, že dokáže číst myšlenky jiných a taky jim vnucovat svou vůli, člověk, jehož právě kvůli těmto výstřednostem opustila žena Marie, sedí už dva týdny zabarikádován ve svém bytě a představuje si, že ho v té samotě a trucovité izolaci navštívil jeho dvojník, s nímž se sice neztotožňuje, ale na jehož zážitcích a problémech si řeší a hodnotí vlastní těžkosti i karambol s vlastní ženou. Dovídáme se o jeho rozchodu s přáteli, o jeho těžkostech v práci i ve styku s lidmi, o jeho manželské nevěrnosti a láskách, abychom se stali nakonec – kdy je skálopevně přesvědčen, že se k němu Marie zase vrátí – svědky jeho teatrálního pokusu o sebevraždu, která má být jen šaškárnou, divadlem pro veřejnost, protože Martinovi se vůbec nechce zemřít, má to být jen gesto, o němž se má dovědět hlavně Marie... Jenže faleš a podvodná hra v životě musejí být spravedlivě potrestány. Tato Ptáčníkova próza jako by byla od začátku až do konce neustálým zrelativňováním již řečeného, je plná překvapivých zvratů, které přivádějí osud hrdinův až na sám pokraj metafyzičnosti a jeho zrelativňování má v mnohém znaky čapkovského hledání pravdy. Příběh je zpracován s autorovou robustností ve vedení děje i postav, s jeho bohatou fabulační schopností, a vyznačuje se kompoziční tvárnou a stylovou zkušeností.

Bibliáda I aneb Příběhy z nejstarších poněkud jinak Bibliáda II aneb O životě a díle člověka Ježíše Krista pravda jediná a vpravdě pravdivá

Paměti spisovatele Karla Ptáčníka. Doslov: Štěpán Vlašín.

Nový román Karla Ptáčníka vypráví o pěti mužích důchodového věku, které již ani pracoviště, ani rodinné svazky nepoutají k městu, a rozhodli se zbytek života strávit na chalupě daleko od Prahy. Se zájmem sledujeme, jak tam v té komuně stárnoucích kamarádů uplývá měsíc za měsícemjeden a půl roku, jak se střídají denní práce a proplétají lidské osudy, chvíle šťastné a veselé s tragickými, jak se pět hlavních postav postupně zpovídá i z dlouho utajovaných stránek minulosti. Ptáčník napsal jakéhosi kolektivního Colase Breugnona, příběh dobrých lidí, kteří kolem sebe šíří dobro a pohodu, dovede pro své postavy získat sympatie i odpuštění jejich slabostí, dokáže vyvolat smích i dojmout citem.

Prázdniny party kluků z Prahy vypadají na první pohled obyčejně. Dva měsíce s rodiči na chatě u jezera nezní nijak zvlášť lákavě a jistě si dovedete představit něco mnohem zábavnějšího. Jenže tohle nejsou ledajací kluci a prázdniny tedy taky nebudou ledajaké. Honza Čapek řečený Bimbo je šéfem party, ale má se co ohánět, aby jeho autorita vydržela. Navíc musí neustále odrážet útoky nepřátelských Pysků. A co teprve když se ukáže, že mezi chataři došlo ke krádeži, a podezření padne právě na kluky…

Román jehož postavy jsou zaměstnanci Státní pojišťovny.

Mladý muž se po skončení druhé světové války ožení, narodí se mu první dítě a podaří se mu dostat do centra filmového průmyslu v Praze. Brzy se z něj vyklube velice nadaný scénárista, jeho divadelní hry i filmy mají úspěch a on pomalu stoupá po společenském žebříčku. Vstoupí sicedo komunistické strany, ale všechno, co se kolem něj děje, ho příliš nezajímá. Monstrprocesy, popravy a pracovní tábory, starosti svých přátel i svou rodinu, vnímá stále víc jen jako rušivé elementy. Narodilo se další dítě, ale vzájemné pouto se trhá nejen jeho nezájmem, ale i neusálými nevěrami. Zajímavý obraz talentovaného člověka, který dokázal dát své tvorbě maximum citu, ale ve skutečném životě vlastně ztroskotal, protože cit pro druhé naprosto postrádal.

Román se odehrává v roce 1956 - doznívání stalinismu, maďarské události a to vše mezi funkcionáři i prostými lidmi. Třetí díl volné trilogie. 1. Město na hranici, 2. Noc odchází ráno, 3. Šestapadesátý. 22-130-67

Román, v němž autor na základě vlastních zážitků líčí osudy českých chlapců nasazených na nucené práce v Německu, kteří v prostředí hroutícího se nacistického světa dozrávají lidsky i politicky.

Románem "Noc odchází ráno" se vrací autor do svého Města na hranici, jmenovitě k milostnému trojúhelníku: Kuzmík - Božena - Říha, ale i k osudům dalších obyvatel města. Děj románu se odehrává v letech 1948 - 1953 a duch této doby je vykreslen právě na osudech a postojích obyvatel města.

V pásmu čtyřiadvaceti kapitol sděluje autor vtipně a humorně své osobní otcovské zkušenosti.

Kniha líčí pocity německého vojáka Richarda Müllera odcházejícího na frontu.

Líčí poválečné osudy lidí na Bruntálsku. Román zachycuje bouřlivý život pohraničníků českého města v r. 1945, chaos poválečných poměrů, odsun Němců, konflikty lidí. Autor chce ukázat likvidaci fašistického dědictví a řešení německé otázky, ale i momenty formování nových společen. vztahů v osvobozeném městě. Román končí vítězstvím kSČ ve volbách v r. 1946.

Pracovní skupina složená z českých chlapců, nasazených do Velkoněmecké říše, odklízí trosky nočního náletu. Jeden z nich, Honzík, zachrání z ruin zříceného domu německé dítě a těžce se zraní. V nemocnici se sblíží s mladou německou ošetřovatelkou Käthe. Pro svůj vztah k příslušníku „méněcenného“ národa je dívka ztrestu přeložena do Drážďan. Honzík se vrátí ke kamarádům, kteří ho s radostí přivítají, ale nikdo z nich netuší, že mají mezi sebou zrádce. Olina přistihli Němci při obchodování na černém trhu a stal se donašečem. Na jaře roku 1945 je skupina převelena do Drážďan. Honzík sa tam stretne s milovanou Käthe a chlapci plánují útěk domů. Honzík sa rozhodne ostať s Käthe vo meste. Käthe sažene chlapcom civilné šaty, ale všetkých zradí Olin. Na jeho udanie gestapo niektoré chlapcov zatkne. Karel, ktorého doma čaká žena s nedávno narodeným dieťaťom, je zastrelený, len niekoľkým sa podarí naskočiť do idúceho vlaku. A Honzík len bezmocne prihlíži, ako gestapo odvádza Käthe.