Jaromír Povejšil Orden de los libros

Dvě na sebe volně navazující prózy, které se setkávají v jednom svazku, Soudce a jeho kat (1951) a Podezření (1958), nesou sice charakter kriminálních románů, v jistém smyslu však meze tradiční detektivky překračují – a v tom tkví jejich jedinečnost i umělecká hodnota. Autor navazující na klasiky žánru, jakými byli například Rex Stout, Raymond Chandler či Georges Simenon, totiž ví, že jádrem dobré kriminální zápletky není pouze honička za pachatelem či rozluštění záhady, ale především psychologická kresba zla v obecnější rovině. Takové vyprávění však nesmí čtenáře nudit, a tak je Dürrenmatt koření svým typickým, řeklo by se možná až zlomyslným humorem. Odstup, s jakým autor ke svému dílu přistupuje, se ostatně zračí i v jeho prohlášení, že román Soudce a jeho kat napsal především kvůli penězům…

Muy escasos son al principio, los indicios de los que puede disponer el lector sobre este asunto criminal. Tampoco el comisario Bärlach, paladín contemporáneo de antiguos valores que no vacila en emplear medios ilícitos para que triunfe lo que él considera el Bien, sabe con precisión qué ocurre, y su apatía es sin duda tan inexplicable como su obstinación. No obstante, sabe adónde va y tiene su propia idea de justicia y de cómo administrarla. Los hechos, que se desarrollan prácticamente según la irresistible tentación del comisario de ajustarlos a su propia concepción de la Verdad, irán conduciéndonos hacia un desenlace inesperadamente cruel. Esta es la primera novela policiaca de Dürrenmatt y en ella ya se aprecia su maestría en mezclar sátira, ironía, observación, pensamientos e imaginación en una historia aparentemente anodina, como las que podrían ocurrirle a cualquier hijo de vecino.

Po dvou desetiletích dobrodružných výprav se roku 1997 Reinholdu Messnerovi podařilo vyřešit hádanku yettiho, sněžného člověka. V jeho nejnovější knize doprovázíme autora k horským chatrčím osaměle žijících domorodců, u nichž je yetti obáván jako zvěstovatel neštěstí, následujeme ho na zakázaných stezkách ve východním Himálaji, kde je neustále na útěku před čínskými úřady. Právě sem, do nejnepřístupnějších koutů Tibetu, se uchýlily poslední exempláře tohoto záhadného tvora.... celý text

Podnázev: Myšlení a kultura ve střední Evropě 1576-1612 Středoevropská kultura rudolfínského období, obzvláště česká, a intelektuální počátky moderních dějin.

Studie rozebírá vliv společenského prostředí na tvorbu Franze Kafky. // Sociálně historické dílo zaměřuje svoji pozornost na postavení osoby židovského původu v českém prostředí v období sílícího antisemitismu a nacionálních rozporů. Stölzl hledá odraz této historické situace v životě a díle pražského židovského autora.

[2]. Funktionalisierung Von Trennbarkeit Und Untrennbarkeit Beim Komplexen Verb. Alena Šimečková. Summary In Czech; Abstract In English. Includes Bibliographical References (p. 115-120).

Učebnice pro studenty germanistiky podává soustavný popis gramatické stavby současného německého jazyka.

Dílo představuje rozmluvu intelektuála se smrtí o smyslu lidského života. Toto dílo je zajímavé tím, že, ač psáno v době husitství, mohlo by se řadit spíše k dílům humanistickým. V literatuře jazykově české má obdobu ve skladbě Tkadleček. Jedná se o středověký spor o filosofickýchtématech, zejména o smrti, ale i o smyslu bytí a zákonitostech života. Autor používá formu dialogu personifikované smrti a alegoricky vykresleného typizovaného charakteru člověka, Oráče. Hlavní hrdina ve skutečnosti vůbec oráč není. Je písařem, ale autor si s jeho povoláním hraje, ukrývá jej do hádanky. Oráč sám říká: „Z ptačích křídel je můj pluh.“ Je však patrné, že se autor do Oráče projektuje, že jde spíše o jeho autobiografii, kterou se pokouší vyrovnat se smrtí milované ženy Markéty.

German