Václav Větvička Libros

Aspartic Proteinases: Physiology and Pathology focuses on the advantages and limitations of the use of proteinases and their inhibitors in human pathology. A virus-specific aspartic proteinase enzyme is required for the maturation of a virus. If the enzyme can be eliminated, so can the maturation of the virus. This book reviews the wealth of recently published information sparked by the renewed interest in these enzymes.

Publikace známého českého botanika Václava Větvičky se zaměřila na město Most, dříve město vnímané jako špinavé, zašedlé a stále zakryté smogem. Nyní se ovšem začíná proměňovat v město zeleně, a to díky mnohaleté snaze a práci nadšenců, kteří zalesňovali a osazovali místa zcela zničená těžbou, aby nyní viděli, že jejich práce měla smysl. Publikace je tříjazyčná a doplněná množstvím fotografií.

Barevný atlas bylin (nedřevnatých rostlin) zahrnuje zobrazení téměř sedmi set zástupců české flóry. Autorovi textu, dr. Miloši Deylovi, se podařilo představit naše nejvýznamější rostliny - vybíral z rostlin běžných a obecně známých stejně jako z těch vzácných a chráněných, z plevelů a rostlin užitečných, z léčivek i bylin jedovatých. Autorův výběr vynikajícím způsobem zpracoval malíř Květoslav Hísek.... celý text

Kniha obsahuje mnoho osvědčených postupů, které vám umožní okamžitě aplikovat v praxi to, co zkušení zahradníci museli objevovat celé roky. Ukáže vám, jak množit rostliny, jak zakládat a dělat kompost, jak sbírat semena a jak si poradit, když nemáte skleník či pařeniště. A vedle tohoto bohatého dědictví tradičního zahradnického umění v knize najdete také velké množství cenných poznatků a nejnovějších informací od předních autorů a publicistů v oboru zahradničení a péče o zahradu. Kniha je vybavena systémem křížových odkazů. Kromě jednotlivých hesel tu najdete kapitoly věnované širším tematickým celkům, jako jsou například pěstování léčivých bylin, využití stinných míst, výběr rostlin pro vytváření jedinečných barevných kombinací a podobně. Měsíční kalendář vám poradí, co je v kterou dobu třeba na zahradě udělat, a součástí publikace je i úplný přehled škůdců, chorob a vývojových poruch rostlin ... celý text

To, že příroda, stejně tak jako láska, jsou mocné čarodějky, se všeobecně ví, protože s oběma fenomény se každý z nás v životě nejednou setkal. Poznat ale člověka, který v sobě spojuje lásku k přírodě a dar přemýšlet a pohlížet na ni z nejrůznějších úhlů a v různých souvislostech, je fascinující a velmi obohacující. Takových lidí je skutku málo. Jedním z nich je ovšem Václav Větvička, botanik a popularizátor vědy. A když je dotyčný navíc ochoten se rozdělit o vše, co do sebe v životě vstřebal a o co cestou zakopl, může vzniknout knížka, kterou držíte v ruce. Větvičkovy fejetony (on by jistě řekl podčárníky) spojuje jedno - vášeň k řemeslu a touha se o všechno krásné a zajímavé podělit s každým, kdo má duši. Nejenže vás autor provede přírodou od jara do zimy, ale přinese vám také hromadu zajímavých informací i o té nejmenší rostlince, o níž jste třeba až doteď neměli ani potuchy. Je nade vší pochybnost, že je to kniha, která pohladí.

Ve svém domově vzdorují tyto často bizarní bytosti z rostlinné říše extrémnímu slunečnímu záření, horku a suchu. S kaktusy a spol. si tak přinesete mezi své čtyři stěny závan této zvláštní pouštní atmosféry. - Praktické zahradnické dovednosti: Náš odborník vysvětluje krok za krokem, jaké umístění sukulenty vyžadují, jaký substrát se pro ně hodí a jak tyto rytíře mezi rostlinami správně zalévat, množit a dát přezimovat. Pak už nebude nic stát v cestě jejich bujnému kvetení. - Portréty nejoblíbenějších sukulentů: Načerpejte inspiraci a vyberte si z téměř 120 rostlin, jež doporučujeme. Najdete mezi nimi také mnoho mrazuvzdorných druhů pro balkon i zahradu. - Otázky a odpovědi: Musí se sukulenty rosit? Proč můj kaktus nekvete, i když je umístěn na světle? Náš odborník odpovídá na vaše dotazy týkající se pěstování kaktusů a spol. v bytě i venku na zahradě.

Všestranná bohatě ilustrovaná příručka o pěstování bylin v interiérech i v zahradách a o jejich využití v každodenním životě. Obsahuje i originální recepty na kuchyňské zpracování a uchování úrody.

Tato bohatě ilustrovaná encyklopedie obsahuje: . Praktické rady pro určování, nákup a pěstování kaktusů a sukulentů . Barevné fotografie více než 400 druhů a odrůd v celkovém pohledu i v detailu . Botanický popis všech odrůd s informacemi o vzrůstu, šíření, velikosti a kvetení . Rady pro nákup a výsadbu s návrhy nejlepšího seskupení tvarů, barev a velikostí . Stručné údaje o přírodním stanovišti a vhodných pěstebních podmínkách . Podrobné ilustrované návody názorně vysvětlují péči o tyto jedinečné rostliny . Výborná základní příručka s informacemi o všem, co potřebujete vědět o kaktusech a sukulentech - s více než 1000 barevných fotografií

Bylinky mají zázračnou moc a dnes jsou stále více v oblibě. Tento přehledně uspořádaný lexikon čtenáře uvede do tajů těchto rostlinek, od dějin jejich používání, přes rady o pěstování až k následné sklizni a využití. Značná část textu je věnována portrétům jednotlivých bylinek, které zahrnují podrobnou charakteristiku, podmínky pěstování a využití bylinek v kuchyni nebo jako léčiv a kosmetických přípravků. Kniha obsahuje: přehledná záhlaví pro lepší orientaci v knize přehled bylin abecedně řazený podle latinských názvů jednoduché symboly charakterizující rostliny, jejich využití a podmínky pěstování návody na využití rostliny (bylinková kuchyně, léčivé účinky, kosmetika a okrasná hodnota) v rámečku zvýrazněné zvláštní rady a důležité údaje množství barevných fotografií rejstřík latinských a českých názvů rostlin

Jak voní domov? Nedělní svíčkovou, chtělo by se odpovědět. Nebo snad bábovkou či vánočním cukrovím? Čím déle přemýšlíme, tím více dojmů se nám začne vybavovat. Někdy voní mrazivou nocí a vrzajícím sněhem pod nohama, jindy rozpáleným borovým lesem uprostřed léta, vlhkým podzimním listím při hrabání zahrady, svěžím jarním větrem, který šumí ve větvích. Jak voní domov Václavu Větvičkovi, trpělivému a pozornému cestovateli po vlastech českých i slovenských, se dozvídali posluchači Dobrého jitra na stanici Dvojka Českého rozhlasu 2 – a nyní se o tom dočtou i čtenáři na stránkách této knížky. Určitě voní železnicí a autorovými milovanými mašinkami, ale i silnicemi a cestami, vodou třeboňských rybníků, řeky Cidliny nebo Hamerského potoka. A určitě dojde i na ty vánoční a velikonoční vůně – byť Vánoce mohou vonět především pravidelnými odjezdy na hory a Velikonoce zase vyprávěním o vrbičkách, z nichž se dají či nedají uplést pomlázky. A propos domov a vlasti české a slovenské: I jim je věnována jedna kapitola – u příležitosti nedožitých 100. narozenin Československa, jak říká sám autor.

Obsáhlá publikace známého botanika a ředitele pražské botanické zahrady Václava Větvičky seznamuje vyčerpávajícím způsobem se stromy a keři, které nás obklopují i za kterými se musíme vydat do přírody.

V knize jsou podrobně popsány příběhy památných stromů.

Vltava živila i okouzlila generace našich předchůdců. Plavce a šífaře na jedné straně, Bedřicha Smetanu, Emanuela Chalupného, Jana Čáku, Karla Čáslavského a mnohé další na straně druhé. Ti všichni nám zachovali pohled na starou řeku předchozích staletí. Možná, že jednou rozmnožíme jejich řady naší knihou. Po nějakém čase bude i tato kniha dokumentem, zachycujícím nejen řeku samotnou, ale i lidský důmysl a díla, která se stala součástí života Vlatvy v druhé polovině 20. století. Náš obdiv patřil především mostům, podaným rukám spojujícím břehy. Z ptačí perspektivy jsme zachytili i jiná vodní díla a stavby, spjaté s tou nejnárodnější českou řekou. Při přípravě knížky jsme si opět celou řeku prošli. Po kolikáté už? I vás k takové procházce zveme. Kdyby bylo nevlídno, stačí vzít Vltavu do ruky.

Balkónové květiny vyčarují na balkoně či na terase tu správnou náladu. Pestré květy, romantická atmosféra nebo pochoutky pro mlsné jazýčky v květináčích - upravte si svou zelenou oázu zcela podle svého vkusu. Zahradnická praxe: Autorka vysvětluje krok za krokem, jak bezpečně upevnit nádoby, jak optimálně pečovat o balkónové květiny, jak úspěšně vypěstovat sazenice a jak dobře převést své chráněnce přes zimu. Portréty nejoblíbenějších balkónových květin: Teď teprve balkon a terasa pořádně rozkvetou! Přes 120 doporučených rostlin nabízí bohatý výběr pro každou sezonu i pro každé stanoviště. Otázky a odpovědi: Čím se vyznačuje dobrý substrát pro rostliny? Listy čerstvě vysazených pelargonií vadnou, Proč? Zkušená odbornice odpovídá na nejčastější otázky na téma balkónové květiny.

Autor má v rodinném archivu pradědečkův Wanderbuch, vandrovní knížku řeznického tovaryše. Ten nevadroval nikterak daleko - v podstatě jen po vlastech českých. Po rodné zemi. I Václav Větvička se na takové cesty vydával, když připravoval nedělní ranní pořady Českého rozhlasu 2, stanice Praha, Aby je mohl sestavit, musel procestovat kdejaký kout. Ne najednou, po kouskách. Tak jak bylo třeba. Od krajiny Lemúzů a Lučanů na západě, od hory Růžáku a Českého Švýcarska na severu - po jihočeskou krajinu u říčky stropné - až po nejvýchodnější kouty v Luhačovicích a v Lašsku. Však za ty poslední lašské cesty byl tamními povýšen do stavu kuférkářského a zahrnut mezi tzv. Lachy-kuférkáře. Nevynechal ani střední Čechy, pražské Zápraží i pražské potoky. Na první pohled to tak nevypadá - ale je jich rovná stovka. Inspirací mu byla oblíbená trasa cestovních kanceláří, zvaná Zámky na Loiře. Proč se ale trmácet do daleka, když si můžete dopřát něco podobného, navíc originálního: Zámky na Mrlině. Všichni jsou plni exotiky, ale o to, co jim leží za humny, dbají pramálo. Tato "žpoutnická knížka" tedy budiž podobnou inspirací k poznání rozmanitých koutů rodné země.

Obsahuje zajímavé a velmi podrobné informace o stromech a keřích, o původu a rozšíření těchto dřevin, jejich významu pro krajinu i hospodářství, o jejich introdukci do naší země a se zmínkami o pěstovaných kultivarech. V neposlední řadě v ní autor - známý botanik, dendrolog a publicista, poukazuje na rozdíly jednotlivých popsaných druhů a většinou uvádí, kde který strom či keř u nás roste. Z podání autora Václava Větvičky je znát, že tyto živé organismy, které na naší zemi byly již dávno předtím, než se na ní objevil Homo sapiens, jsou skutečně jeho životními láskami.

Presentacion de exoticos ejemplares, robustos, pero que exigen poco esfuerzo al ser cuidados.

V obrazové publikaci jsou popsány rostliny vyskytující se na poli - na místech obdělávaných člověkem, tedy byliny jednoleté či s krátkým vegetačním cyklem. Ve druhé části jsou uvedeny rostliny v lesích, tedy v porostu dlouhověkém.

Publikace vychází ke 100. výročí založení České Botanické společnosti. Příručka slovníkového typu, která má přes 7000 hesel a shrnuje české názvosloví rodů cévnatých rostlin, ...

Deset let spřádá a střádá Václav Větvička malé, spíš literární než botanické, portréty rostlin. A pak je zakládá jako herbářové položky. Bez sušení, bez lisování, jak by se slušelo. Místo toho je týden co týden nosí do rádia, do Českého rozhlasu 2 - Praha. A týden co týden, současně s kuropěním, je představuje v tichu rozhlasového studia. Pak si obvykle říká: "Nedělal jsem to zbytečně? Je možné, aby v tak nekřesťanskou ranní hodinu byl vedle kurů ještě jiný tvor vzhůru?" A považte, najdou se tací. Avšak i ti, kteří coby bezvýhradné sovy kuří hlas nikdy nezaslechli, se o takovém květinovém kuropění doslechli a dožadovali se jej. Ovšem v rozumnou denní (čti soví) hodinu. Proto vám předkládáme zmíněné portréty kytek v tiché, tištěné verzi, doplněné něžnými, jako verše na vodě rozmytými kresbami Anny Skoumalové-Hadačové. V rádiu byste je vidět nemohli. Ale na rozdíl od rádia, v němž proběhlo už desetkrát květinové jaro a léto a stejný počet podzimů a zim, jsme ony roční doby seřadili v zaběhnutém sledu našich čtyř ročních období. A připravili jsme je tak, že se vám vejdou pod polštář a budou vás - chcete-li - provázet do dřímoty.

Všichni, kteří se zabývají studiem růží - profesionální pěstitelé a šlechtitelé, ale i obyčejní milovníci růží, se v knize seznámí s více než 120 druhy růží z různých zemí Evropy, Asie i Ameriky. Ředitel Botanické zahrady v Praze Václav Větvička přístupnou a zajímavou formou seznamuje čtenáře s růžemi od vyšlechtěných druhů až po obyčejné šípky.

Před časem řadu čtenářů pohladila po duši nenápadná zelená knížka, Moje květinová dobrá jitra. Známý biolog Václav Větvička, jehož ne nadarmo ocenila v roce 2004 Akademie věd ČR medailí Vojtěcha Náprstka za popularizaci české vědy, v ní soustředil svá povídání z ranního pořadu Českého rozhlasu. Jeho Dobrá jitra byla, jak už jeho jméno i povolání napovídají, květinová a snad i trochu vlastivědná. Vždy alespoň jedním kvítkem, jedním lístkem, jedním oříškem. A občas také toulavá a vzpomínková. A protože nadšení čtenáři si žádají další něžné a rozjímavé pohlazení, spatřila světlo světa druhá knížka, Moje vzpomínková dobrá jitra, obsahující povídání, která se do zelené knížky nevešla. Najdete v ní vedle mozaiky pohledů na českou, ale tentokrát i slovenskou krajinu, také prostá zamyšlení nad úplně obyčejnými věcmi: kapesním nožem, žebříkem, dřevem i prkýnkem z něho či tužkou. Dozvíte se, jak rostliny ke svým jménům přišly, a autor se svým vlastním způsobem vypořádá i s globalizací, ovšemže po botanicku. A aby těch květin nebylo moc, zavzpomíná také na několik postav, lidí samozřejmě především květinových. Váz., 360 str., 130 x 200 mm

Praktické rady pro založení bylinkové zahrádky, výběr vhodných léčivých rostlin a jejich pěstování v bytě a na balkoně, předpisy ke zpracování.

Kniha určená zahrádkářům a milovníkům květin obsahuje soupis převážně těch druhů, které se dají pěstovat v různých nádobách. Jde vesměs o rostliny původem z tropů a z oblasti Středozemního moře. Po úvodních kapitolách obsahujících všeobecné rady pro pěstování následuje abecední soupis podle latinských názvů vybraných rostlin s fotografií každého druhu. - Doplněno rejstříkem latinských názvů a rejstříkem českých názvů.

Přehled nejlepších druhů a odrůd bylinek, vhodné stanoviště na zahradě, na terase, v balkonovém truhlíku i na okenním parapetu, založení bylinkové zahrady a pěstování bylinek v souladu s přírodou, sklizeň, skladování a použití.

Vysoké záhony nejsou jen dobrodiním pro záda, ale jsou v zahradě i krásným architektonickým prvkem. Snadno se staví, přinášejí vysoké výnosy nebo poslouží jako okrasné záhony, poutající pozornost. Co o tom víme: Všechno, co potřebujete o vysokých záhonech vědět – od výběru místa a stavby až po osazení rostlinami a péči o ně. Praktické rady: Od klasických po moderní – najdete tu snadno uskutečnitelné kreativní nápady pro uspořádání vaší zahrady s vysokými záhony. Nabídka rostlin: Zelenina, bylinky, ovocné a okrasné rostliny. Dozvíte se, které druhy a odrůdy se ve vysokých záhonech dobře cítí a jak se k sobě hodí. Úspěch zaručen: Osm zlatých pravidel, s nimiž se vám všechno podaří. Zkuste trochu jiné uspořádání zahrady a budete chytře zahradničit a bohatě sklízet

Ochrana rostlin je vlastně jednoduchá: Jakmile zjistíte problém, otevřete příručku na stránce s příslušnou rostlinou. Podle fotografií a přesného popisu můžete snadno identifikovat symptomy a rychle podniknout efektivní protiopatření – od mechanických přes biologické až k chemickým zásahům.

Laskavý čtenář jistě tuší, že když krok za krokem kráčí Václav Větvička, stojí za to být u toho. Tento milovník přírody a jazyka je totiž průvodce nad jiné povolaný. Kráčí s očima otevřenýma, a ať už kráčí jarem, létem, podzimem či zimou, pokaždé zmíní něco pozoruhodného. Ve fejetonech sebraných v této knížce si všímá především kytek a stromů, pro danou roční dobu typických či zajímavých. A tak se v zimních měsících dočteme o čarověnících či choulivkách, později o olších, vrbách, jarních efemérách a petrklíčích, bučinách a doubravách, májovkách, habrech i pijanišnikách, o tom, které měsíce by se mohly jmenovat hrušen a jablonec, o čičorečkách, o travinách a trávách i o páně Větvičkových milovaných růžích. O strništích, astrách, hortenziích a smrčinách, o vánočních stromcích i o jmelí a třeba i o třech prosincových Gráciích… Proměnlivost přírody, kalendář, počasí, pranostiky a pořekadla, to vše dohromady tvoří pokladnici, ze které autor vybírá poklady velké i malé, vzácné i obyčejné, a přesto vždycky svým jedinečným způsobem krásné a zajímavé.

Luční i vodní rostliny se jen zřídkakdy vyskytují v přírodě ojediněle. Jsou to organismy družné, vždycky jde spíše o mnohačetné populace s charakteristickým vzhledem a texturou porostu. Pokusili jsme se v této knize přiblížit zájemcům tyto někdy všední, jindy vzácné rostliny detailním vyobrazením akademické malířky Zdenky Krejčové a průvodním slovem známého botanika Václava Větvičky.

Cestovat se dá prstem po mapě, v myšlenkách, ale i letadlem, vlakem či autem. Cestovat se dá odněkud někam, tam a zase zpátky, dá se bloudit v kruzích. Možná máte zkušenost, že nejlepší je cestovat pěšky, třeba i cestou necestou – tak jako Václav Větvička, autor pořadů Dobré jitro na stanici Dvojka Českého rozhlasu. Prochází českou krajinou, proplétá se podél řek od pramene až po ústí, prochází alejemi, zastavuje se a rozjímá u božích muk. Jak v předmluvě říká Karel Tejkal: jde a neremcá. Někdy hledá kytky, někdy minulost, někdy budoucnost těch míst. O čem vyprávějí památné stromy, rozpadající se nebo opravené kostelíky, statky, hrady? Třeba právě tohle rozcestí, tato vyhlídka daly vzniknout onomu pohádkovému „Za devatero horami“. Svá pozorování a postřehy z české krajiny (a nejen z ní) autor předává svým posluchačům a na stránkách této knížky i čtenářům. Zdají se vám pojmy jako Mzye nebo Agara neznámé? Možná to bude lepší s Luckem a Pšovskem? A která místa vlastně patří do Ladova kraje nebo Českého ráje? Nechte se vést trpělivým průvodcem Václavem Větvičkou, který vás po mnoha zastaveních a odbočkách dovede i do svého domovského působiště Štiřína. Vydejte se na cestu očima po stránkách této knížky.

Květina, která se na vás dívá z přebalu této knížky je měsíček lékařský, "Calendula officinalis". Aniž se jakkoliv domlouvali autor, nakladatel a výtvarník, vystihuje přesně to, co je obsahem knížky: Květinový kalendář. Autor, botanik a publicista Václav Větvička připravuje od roku 2001 pro časopis Receptář měsíc co měsíc povídání o rostlinách, zvířatech a trochu i o lidech. Někdy je takové setkání průzračné (třeba povídání o dubech v dubnu a břízách v březnu), jindy nečekané: "Jak ten chudák k tomu přijde...?" Kdo? Narcis k narcisismu - což bylo téma jiného březnového fejetonu.

Vladislav Vančura napsal Tři řeky, Jan Rendek je vyfotografoval a Václav Větvička je prošel, projel, zavzpomínal a zapsal. Třetí společnou řekou je Sázava, která se vpila do mnoha lidských srdcí a osudů. Na horním toku pomáhala během středověké stříbrné horečky, zatímco na středním toku mlela obilí a řezala dřevo, které nesla na svých vlnkách, nejprve jako polena a později ve vory. Z požáreckých lomů vozila do Prahy kámen a její síla poháněla hamry v „době železné“. Na jejích březích vyrostly proslulé sklárny a vzdělanostní centra, jako Sázavský a Žďárský klášter. Města jako Žďár, Přibyslav, Havlíčkův Brod, Světlá a další jsou jen větší korálky na jejím náhrdelníku. Sázava se také na konci 19. století seznámila s železnicí, což ji významně poznamenalo. Dráha sloužila průmyslu a obchodu, později přispěla k rozvoji trampingu, tábornictví a chataření. Sázava má mnoho ctitelů a její osud je jedinečný. Která z našich řek se může pochlubit podobným příběhem?

Aleje stromů lemují naše cesty již více než 300 let. V roce 1832 kupříkladu evidovaly české země celkem 544 014 stromů v alejích. V posledních letech ovšem musejí čelit těžkému protivníkovi – orgány místních samospráv v alejích vidí příčinu těžkých úrazů při dopravních nehodách, a proto se snaží co nejvíce stromů podél silnic vykácet. Autoři knihy popisují, co stromy u cesty znamenají, jak vůbec vzniklo toto spojení a které druhy alejí známe. Unikátní fotografie dokumentují současný stav tohoto krajinného fenoménu, který bohužel na mnoha místech bude brzy minulostí. Autoři ale také uvádějí příklady zachování některých alejí.

Zitruspflanzen haben anderen Zimmer- und Kübelpflanzen vieles voraus: Sie sind nicht nur attraktive Pflanzen, sondern verwöhnen uns außerdem mit ihrem köstlich herben Duft und liefern leckere Früchte. Einige von ihnen blühen und fruchten sogar zur gleichen Zeit. In dekorativen Töpfen und mit den passenden Accessoires zaubern sie mediterranes Flair auf Balkon oder Terrasse, in Wintergarten oder Zimmer. Mit dem richtigen Pflege-Know-How erweisen sie sich als unkomplizierte Gewächse. Das Buch gibt Anfängern unter den Zitrus-Liebhabern Tipps zum Gießen und Düngen, zum geeigneten Substrat und zum richtigen Schnitt. Es zeigt, wie man Zitruspflanzen vermehren kann, wie man sie vor Schädlingen schützt und Pflegefehler vermeidet. Wchtig sind Tipps zur Pflege in der kalten Jahreszeit - denn abgesehen von den wenigen frostharten Arten brauchen Zitruspflanzen einen geeigneten Winterplatz und etwas spezielle Pflege in den kalten, dunklen Monaten.

SCHNELLVERSAND! 1-2 Werktage. 18 cm Gebundene Ausgabe Köln DuMont-Monte, 2003. 285 Seiten Sehr guter Zustand

V naší praktické příručce se dočtete vše o pěstování bylin a dřevin a o jejich využití v domácnosti. Obsahuje více než tři sta fotografií, inspirativní nápady na vkusnou a aromatickou dekoraci z bylin, spolehlivé bylinkové léky proti běžným nemocím, terapeutické využití rostlinných olejů i informace o využití bylin v kosmetice. Nechybí ani informace o úspěšném pěstování rostlin či originální návrhy na vytvoření vlastní bylinkové zahrady

Saláty, rolky, sendviče, bagety, kapsy - na to vše najdeme v této knize recept.

Příprava drůbeže je rychlá a maso splňuje nároky na zdravou výživu - je nízkokalorické, lehce stravitelné, obsahuje málo tuku a je bohaté na vitaminy.

O Berounce se tvrdí, že je řekou bez pramene, a naši předkové ji nazvali Míza. Tato řeka je známá svým množstvím ostrovů, přičemž jsme jich napočítali 88, i když jejich počet se po dešti nebo povodni mění. Některé ostrovy jsou velké, jiné malé, a vznikly různými způsoby, včetně prokopání strouhy. Mezi nimi je i ostrov s názvem Ostrov, a další, které dostaly jména jako Ostrov lásky nebo Ostrov komárů, podle zkušeností vodáků. Berounka, vedle svých čtyř zdrojnic, zachytila pod Plzní téměř 50 potoků a říček, což představuje značné množství vody. Na její cestě naši předkové postavili téměř 30 jezů, které využívali k pohonu mlýnských kol a turbín. Brody se objevily tam, kde bylo třeba, a z jednoho z nich vznikla osada Brod, dnešní Beroun. Když se lidé unavili broděním, začali používat přívozy, kterých bylo mnohem víc než dnešních posledních zástupců. S rostoucí dopravou se začaly stavět mosty, které spojují a symbolizují spolupráci. Otovi Pavlovi a Františku Nepilovi se kraj a řeka vryly pod kůži jako živá míza. To, co nám Berounka prozradila, chceme věnovat památce obou pánů a vám, čtenářům a obdivovatelům této řeky.

Ein Traum vieler Gartenbesitzer: Frisches Obst, Gemüse und feine Kräuter selber ernten! Gesunder Genuss aus dem eigenen Garten oder aus Töpfen von Terrasse und Balkon – ob Apfel, Salat, Radieschen oder Schnittlauch. In diesem Buch steht alles Wissenswerte dazu, wie man Garten oder Balkon in ein kulinarisches Paradies verwandeln kann – vom richtigen Anbau bis zur reichlichen Ernte: woran man Qualität erkennt, wann die besten Pflanz- und Aussaatzeiten sind, wie man fachgerecht pflanzt, wie man wässert und düngt, wie man Schädlinge und Krankheiten erkennt und ihnen wirkungsvoll entgegen tritt. Die Auswahl der Lieblingspflanzen erleichtern umfangreiche Pflanzenporträts mit Angaben zu Standort, Ernte, Boden, Anbau, Pflege und Verwertung. Zahlreiche Gestaltungsideen geben Anregungen zur Anlage eines eigenen Küchengartens.

Kromě popisů a mnoha ilustrací letniček a dvouletek najdete v knize také mnoho dalších zajímavých informací. Třeba o pěstování a použití letniček.

Trávy a traviny jsou fascinující rostliny, které okouzlují svým okamžitým kouzlem a celkovým pohledem, i když na první pohled nemusí vynikat barvami jako květiny. Představte si větrnou vlnu na obilném poli nebo letní poležení na trávě s vůní posečené louky. V této knize se dozvíte o lučních, lesních, pastevních trávách a obilovinách, které mají pro člověka velký význam. Zmiňují se i plevele, které nás trápí a obtížně se jich zbavujeme. Trávy jsou nedílnou součástí téměř všech rostlinných společenstev, což je činí jednou z nejcennějších skupin rostlin. Roste v různých klimatických podmínkách, jako jsou stepi, pampy, prérie či savany, a dokonce i na nečekaně nehostinných místech. Snímky různých biotopů z celého světa pořídil severočeský fotograf Ing. Jiří Havel. Kniha se také věnuje "kyselým trávám", které sice svým vzhledem připomínají trávy, ale jsou vývojově odlišné. Ilustrace k těmto rostlinám, jako jsou šáchorovité a sítinovité, vytvořila ak. mal. Zdenka Krejčová. Praktické využití travních porostů je rozmanité, zahrnuje okrasné trávníky, sportoviště, ale i trávníky kolem stromů, rybníků či u silnic.

Kniha vznikla k významnému jubileu, 150. výročí narození zakladatele léčebny v Košumberku MUDr. Františka Hamzy, ale také k 100. výročí vzniku Československa. Pro léčebnu vybral její zakladatel klimaticky a krajinářsky velmi vhodné místo pod hradem Košumberkem, ve městě Luži v okrese Chrudim; Luži dominuje významná barokní památka, poutní kostel Panny Marie na Chlumku. Jak hrad, tak kostel patří k významným památkám Pardubického kraje a jejich postavení je nadregionální. K nim se dnes řadí i Hamzův park a arboretum; to bylo založeno rovněž profesorem Hamzou jako přírodní podpůrný prostředek léčby. Tak jako unikátní léčebna svými výsledky, tak i arboretum se během času stalo věhlasným pro své dendrologické sbírky. Konstatovala to i Unie botanických zahrad České republiky, která Hamzovo arboretum přijala v roce 2016 jako řádného člena do svých řad. Hamzovo arboretum v Luži – Košumberku je součástí Hamzovy odborné léčebny v Pardubickém kraji. Jeden z autorů knihy Václav Větvička: "Nedávno mi Košumberští v léčebně sdělili, že to je letos (2018) už 20 let, co jezdím pod zdaleka viditelné dominanty Luže - zříceninu hradu Košumberka a poutní kostel na Chlumku. Jezdím častokrát, jako konzultant tamního arboreta, a proto se Vás v té to chvíli pokusím pozvat do míst, která jsou mně milá…" Další texty o Pardubickém kraji, Luži a Hamzově léčebně připojili Václav Volejník a Jana Zavřelová.

Po úvodní charakteristice každého biotopu (prostředí vodní, oblasti pobřeží a bažin, vlhkých a čerstvých luk, mezí a suchých luk, vlhkého lesa, bučiny, smrčiny, borů, polí a rumišť) jsou popsány dominantní rostliny jednotlivých společenstev. Popis je velmi důkladný, obsahuje vědecký název rostliny s lidovými ekvivalenty, výklad původu jména, informace o rozšíření rostliny, obsahu látek i možném léčebném užití. Do textu jsou zařazeny i kuriozity a pověsti o jednotlivých rostlinách. Velmi pěkné ilustrace, rejstřík vědeckých a českých jmen.

Publikace obsahuje tři kapitoly: Naděžda a Karel Kramářovi, Vila, Zahrada Doplněno fotografiemi.

Plánování skalky, různé typy skalek a jejich umístění, použité horniny, suché zídky, výsadba, přehled nejkrásnějších skalniček, péče o rostliny, zalévání , hnojení, množení, řez a střih, ochrana rostlin.

Když je jitro – nebo chcete-li ráno – dobré, a navíc dokonce prosluněné, člověka to hned táhne ven. Na místa známá i neznámá, na procházku nebo za poznáním, objevováním. Možná znáte Hostýnské vrchy jako své boty, možná jste už několikrát vystoupali na Lovoš či Boreč, na Kocábě jste jako doma a Orlické hory a Podorličí máte prochozené křížem krážem. Přesto vám nyní nabízíme, abyste se na tato místa – a na mnohá další – vydali znovu, tentokrát v doprovodu Václava Větvičky, a užili si jeho poutavé vyprávění. Před očima vám ožijí pražské usedlosti a jejich zakladatelé, Chodsko a jeho rodáci, ale i slovenská Kysuca nebo Slánské vrchy. A nebyl by to Václav Větvička, aby tu nepřidal něco z historie, tam z botaniky, geologie či zoologie a onde zase z jazykovědy. A tak se autorovo putování neobejde bez míst jako Kly, Rzy, Spy a Uhy nebo třeba Rimavská Sobota, Sobotiště, Pátek u Loun nebo Dunajská Streda. Pokud jste neměli tu možnost slyšet autorovo vyprávění na vlnách Českého rozhlasu, přečtěte si jeho fejetonky na stránkách této knížky.

V předmluvě ke své třetí dobrojitřní knížce Václav Větvička prozradil zdroj inspirací ke svým nedělním rozhlasovým pořadům: je to jeho původní obor, botanika, díky jemuž prochodil kdejaký známý i zapomenutý kout naší země, české i moravské. A v Dobrých jitrech se pak spravedlivě podělil o své dojmy z takových koutů a zákoutí: dvě jitra byla česká, dvě moravská. Blata a Bozeňsko, Pálava a povodí Svratky pokud nevíte, kde takové Bozeňsko leží, je o důvod víc, abyste Větvičkovu růžovou dobrojitrnickou knížku otevřeli. V posledních dvou letech ovšem Český rozhlas 2, stanice Praha odvysílala osm Dobrých jiter Václava Větvičky, takže je na čase přidat k předchozím čtyřem další: jsou také geograficky vyvážená, protože náměstí, mosty, Lhoty i Brody (včetně brodů) jsou v našich končinách opravdu od Šumavy po Beskydy. Ale jen v jednom z Brodů leží skutečný střed Evropy, jak kdysi předpověděl slavný Jaroslav Cimrman. V kterémže Brodě, vědí jen příslušní Brodští, a pak vy, kteří se do růžové knížky začtete. Růžová je proto, že ctíme tradici a Větvičkovy knížky jsou květinové. Když nejsou přímo o kytkách, tak je aspoň květiny provázejí do života na obálce. A proč volba padla tentokrát na šípkovou růži? To také autor vysvětlil sám v úvodu k této knížce, svěřené do vašich rukou s laskavou předmluvou Jiřího Vejvody, ředitele rozhlasové stanice Praha, Českého rozhlasu 2.

Autoři se zaměřili na jídla z ryb a drůbeže s použitím mléčných výrobků, zeleniny, rýže, těstovin a luštěnin. Najdete zde promyšlený a vyvážený jídelníček, který splní zdravou výživu bohatou na vlákniny, vitamíny a minerály a s nízkým obsahem živočišných tuků. Nápomocný vám k tomu bude u každého receptu výpočet naměřené výživné hodnoty.

Přírodopis podle Václava Větvičky. Známý český přírodovědec a popularizátor vědy připravuje již řadu let pro Český rozhlas Leonardo pořad zaměřený na jeho oblíbená témata. Vybrané kapitoly z tohoto pořadu vydává nyní Radioservis pod doplňujícím názvem Přírodopis podle Václava Větvičky. Tento „slogan“ vystihuje obsah knížky složené z beletristických fejetonů a vyprávění o rozmanitých tvářích naší přírody od fenomenů, jako je jarní krajina nebo krajina barevná přes globalizaci, probíhající i v našich končinách už téměř šest tisíc let, až k původu jmen rostlin, biologickému zeměpisu (víte, kde jsou u nás Slepičí hory, Kozí hory nebo Jestřebí hory?) a jeho oborové doméně – stromům, alejím a parkům, zvláště Průhonickému, v němž strávil třicet let života.

České historické země, Čechy, Morava a Slezsko, nikdy nebyly izolované, ale měly bohaté kontakty s okolím. Na jihu, západě a severu probíhaly interakce s německým živlem, na severovýchodě s polským. Uvnitř území existovala zemská hranice mezi Čechami a Moravou, a také jazykové ostrovy. Tyto hranice nebyly neprodyšné; vedly jimi obchodní stezky a měnily se s novými vládami a vlastníky. Vznikly tak „hraniční Böhmischdorfy“, které rozlišovaly příslušnost k německému či českému živlu. Některé obce, jako Česká Kamenice, si jméno uchovaly, jiné ztratily přívlastek Český (např. Český Beranov). Poválečný vývoj vedl k zániku nejen jmen, ale i celých obcí (České Nové Domky, Böhmisch Neuhäusl). K tomu se přidávají „české“ paralely, které připomínají cizinu (České Švýcarsko, Česká Kanada, Česká Sibiř). Chceme vás provést těmito místy a zvolili jsme cestu „proti chodu hodinových ručiček“. Začínáme na severu Čech, pokračujeme přes severozápadní a jihozápadní Čechy až do jižních a středních Čech, a poté na severovýchod a východ Čech. Odtud je blízko k lidským sídlům s českým přívlastkem na Moravě a ve Slezsku. Vydejte se s námi, i když už máte hodinky digitální.

Místo stromů v našem životě je nezastupitelné. Často na jejich přítomnosti téměř zapomeneme, a přitom ovlivňují kvalitu našeho každodenního žití více, než by se mohlo zdát. Stromy se podílejí na obrazu naší krajiny, mají vliv na klima, dřevo hraje zásadní roli v architektuře i ve vybavení domácností. Zároveň nás symbolika stromů provází od nejstarších dob naší kultury, nalezneme ji v mýtech i lokálních legendách, památné stromy odkazují na významné historické události či osobnosti. Kniha Život se stromy se dotýká všech těchto témat a připomíná nám, jak nepostradatelnou součástí světa kolem nás stromy jsou.

Kniha je rozdělena do několika oddílů: 1) Původem jsme vegetariáni, 2) Zelený zdroj života, 3) Živá chemická továrna, 4) Z přírody do zahrad a polí, 5) Plodiny moderního člověka, 6) Zjevné kvality a skryté vady, 7) Doprava, skladování a úprava, 8) Jen tak pro pořádek, 9) Obrazová část,10) Jmenný rejstřík.

Vedle dřevin jsou trvalky nejvýznamnějším kompozičním prvkem zahrad. Trvalky neboli pereny jsou převážně byliny, tj. nedřevnatějící víceleté rostliny. V knize je zobrazeno a popsáno 30 druhů původem středo- a východoevropských trvalek, 20 jihoevropských, 25 asijských, 20 amerických a dokonce i 2 trvalky z Afriky.

Ředitel botanické zahrady a milovník růží přeje rozhlasovým posluchačům dobré jitro svým vyprávěním o stopách, jež růže zanechaly v názvech našich vesnic, o stromech a třeba o tom, že cedrové dřevo nemusí být vždy cedrové, o keltském stromokruhu, o Vltavě a vorech na ní. Tato vyprávění mají takový úspěch, že se rozhodl pospojovat je ve sbírku kamínků skládajících kousek mozaiky obrazu naší země. Václav větvička v této hloubavé knížce přichází s nevšedně dobrým překvepením: S myšlenkami dosvědčujícími, že náš svět je mnohem lepší a důstojnější, než si většinou hořce myslíme, a že ta nejhezčí zem nám leží pod nohama.

Třetí ilustrované vydání. Obsahuje klíč k určování dřevin. Název na obálce: Stromy.

Příběh dvou autorů-přátel, studentů Akademie věd, kteří se po studiu rozešli, jeden odjel do Ameriky a druhý zůstal v Čechách. V knize se otiskuje nezkrácená verze jejich dopisů z období 1988 až 1991.

200 receptů na úpravu kuřete, nebo krůty z české i světové kuchyně, polévky, saláty, pečení, dušení a další úpravy, pár receptů je i na upravu drobů drůbežích (jater, žaludků)

Znalosti o kuchyňských a léčivých bylinkách jsou téměř stejně staré jako lidstvo samo. Naleznete zde portréty 70 nejznámějších bylinek od A do Z. Vše o jejich původu, výsadbě, ošetřování a sklizni. Tato kniha vás seznámí s údaji o obsahových látkách, působení a upotřebení. Dozvíte se četné předpisy pro přípravu sladkostí a lahůdek, kosmetické rady a o bylinkách jako léčiva při různých potížích.

Když se řekne vlastivěda, člověk si zpravidla vybaví slepé mapy řek, měst či pohoří, zkoušení z toho, jaké plodiny se pěstují na jižní Moravě, případně jaký průmysl převládá na Ostravsku. A ne vždy jsou tyto školní vzpomínky příjemné. Vlastivěda v podání Václava Větvičky ovšem není žádné nudné memorování. Autora pořadů Dobré jitro na stanici Dvojka Českého rozhlasu totiž putování po vlasti baví, a když nás něco baví, jde poznávání nového jaksi samo od sebe. Zkoušeli jste se třeba někdy zamyslet nad tím, kolik místních názvů je odvozeno od jmen zvířat – a proč? A že to nejsou jen Ovčáry, Kravaře nebo Telecí! Nebo v kolika názvech se skrývá nějaká číslovka? Znáte třeba Třibřichy nebo Sedmidomí? Nemusíte si lámat hlavu sami, autor vás na spoustu takových míst zavede. Jsou-li krajinou vašeho srdce lesy, pak s ním rádi zavítáte na Šumavu, láká-li vás vlastivěda bájeslovná, pak jistě nevynecháte Podblanicko. Najděte si na stránkách této knížky krajinu svého vlastního srdce – Václav Větvička dokáže svým vyprávěním zaujmout a nadchnout, ba přímo otevřít oči pro vše zdánlivě obyčejné kolem nás.

Rozhovor s biologem a oblíbeným popularizátorem. Václav Větvička, dlouholetý ředitel Botanické zahrady Univerzity Karlovy, autor rozhlasových Dobrých jiter a mnoha publikací, vypráví v rozhovoru s publicistou Petrem Havlem o svém životě a bohatě rozvětvených odborných zájmech.

Jako vzácný přírodní produkt má koření neocenitelnou hodnotu pro naše zdraví a pohodu. Obohacuje naši zahradu a kuchyni vůněmi a chutěmi, vnáší do našich životů barvu a rozmanitost. Knížka seznamuje čtenáře s původem a historií mnoha aromatických a kořenicích bylinek, ale především přináší informace o jejich pěstování, sklizni a použití, jakož i o jejich obsahových látkách a léčivých vlastnostech. Hlavní důraz je přitom kladen na pěstování ve správných podmínkách, neboť jen v optimálním prostředí mohou aromatické bylinky dosáhnout plné vůně. Nechybějí ani přehledné portréty rostlin, z nichž některé provázejí lidstvo a jeho kulturu od nejranějších dob. • Aromatické a kořenicí bylinky – rostliny s historií • Pěstování bylinek v zahradě • Nejoblíbenější kuchyňské bylinky • Bylinky v přírodní zahradě • Jak správně používat koření

Autor knihy Americká chalupa je nejen jmenovec, ale i synovec známého botanika Václava Větvičky. Ve své třetí knize (kromě několika kuchařek) líčí Václav Větvička své peripetie se stavěním domu v americkém Louisville. S ironií sobě vlastní popisuje krok za krokem od nápadu své ženy, že chce dům, až po péči o trávník, který podléhá neuvěřitelnému množství předpisů a nařízení. Máte-li rádi styl psaní Františka Nepila – nebudete zklamáni... Pokud jste rovněž někdy něco budovali nebo se k tomu chystáte (a nemusí to být hned dům, stačí zahradní gril...) začněte „odbornou literaturou“ od Václava Větvičky. Sarkasmus, s jakým popisuje „zemi neomezených možností“ dá vaší bránici hodně zabrat... Návdavkem je předmluva autorova strýce, který se nejen pozastavuje nad tím, jak rozeznat jednoho Václava Větvičku od druhého, ale hlavně vzpomíná na psy, kteří se v jejich rodině kdy vyskytovali. Kniha je ilustrovaná a jako odpočinkové čtení vás určitě nezklame.

Iniciátorkou této knihy byla vzpomínka. Vzpomínka na školní výlety, ale i na nedávnou profesi jednoho z autorů, dendrologa Václava Větvičky, který zámeckým parkům věnoval značnou část života. A tak jsme, po stopách vlastních vzpomínek, navštívili po čase nejen zámky, ale především jejich zahrady. Slovo zahrady nám tu připadá patřičnější než slovo park, parky. Vždyť někde, jako třeba ve Vidimi nebo v Děčíně, to jsou div ne zahrádky, tak jaképak parky. Na druhé straně snad u nás neexistuje zámecké sídlo – a že jich máme! – u něhož by nebyla aspoň malá zahrada. Stavebníci, stavitelé i tvůrci zámků předešli současnost, která doporučuje vlastníkům rodinných domků žít část roku na zahradě, v zelené komnatě.

Autor, který přednáší jako profesor na katedře v Lousville, procestoval řadu severoamerických států. Seznamuje čtenáře s přírodními zajímavostmi a také s milými lidmi, s kterými se na cestách setkal. Autorův přítel František Nepil o knížce řekl: "Poletíte-li do země pruhů a hvězd, přečtěte si tuto knížku před odletem a pochopíte tuto zemi a nepoletíte-li tam, přečtěte si ji alespoň dvakrát."... celý text

Nitkou s navlečenými korálky může být i sám život, třeba jen jeho roční koloběh. Od prvního sněhu až po podzimní. listopadové dny. Co všechno je možné na takovou roční nitku navléknout! Knížka je určena i těm, kteří nezaslechli nedávná rozhlasová Dobrá jitka Václava Větvičky a mají chuť poznávat i ty nejobyčejnější věci v životě. -- zdroj: www.kosmas.cz --

Přemnožení slimáci už jistě někdy potrápili každého zahrádkáře. Nemají téměř žádného přirozeného nepřítele a pěstební podmínky užitkových rostlin jim velmi vyhovují. Tato kniha přináší návody a tipy, jak plže udržet z dosahu. Dozvíte se něco o jejich životním cyklu v průběhu roku, jak správně pečovat o půdu, jak slimáky lákat a odpuzovat, jak chránit mladé i vzrostlé rostliny. V neposlední řadě kniha přináší přehled rostlin, které plžům dobře dokáží odolat, a také návrhy odolných výsadeb do záhonu na slunci, v polostínu a ve stínu.

Iniciátorkou této knihy byla vzpomínka. Vzpomínka na školní výlety, ale i na nedávnou profesi jednoho z autorů, dendrologa Václava Větvičky, který zámeckým parkům věnoval značnou část života. A tak jsme, po stopách vlastních vzpomínek, navštívili po čase nejen zámky, ale především jejich zahrady. Slovo zahrady nám tu připadá patřičnější než slovo park, parky. Vždyť někde, jako třeba ve Vidimi nebo v Děčíně, to jsou div ne zahrádky, tak jaképak parky. Na druhé straně snad u nás neexistuje zámecké sídlo – a že jich máme! – u něhož by nebyla aspoň malá zahrada. Stavebníci, stavitelé i tvůrci zámků předešli současnost, která doporučuje vlastníkům rodinných domků žít část roku na zahradě, v zelené komnatě.

Mahagon, měsíček a špenát… Jak a co právě jmenované rostliny spojuje? To jistě napadne každého, kde vezme tuto knížku do ruky. Něco už vysvětlí podtitul: Exotické rostliny v našem životě. Ale copak je špenát, zelenina tak běžná, že se dostala do komiksů a vyprávěnek o Pepkovi námořníkovi ba dokonce i do názvu českého filmu, nějaká exotika? A měsíček? Toho lékařského či zahradního měla naše babička lány! Mahagon? Prosím, ten jistě exotický je. Ale ty druhé? Nedivte se, je tomu skutečně tak. Globalizace, jíž jsme soustavně strašeni v poslední době, probíhá na Zemi už pěkných pár tisíc let. A během nich se jak do české kotliny, tak na žírnou i zpěvnou Moravu dostaly desítky, možná stovky rostlin, dnes považovaných za naše, za domácí.