František Kopecký Orden de los libros

Obsahem knihy je popis běžné činnosti vesnických četníků. Působili v obvodu stanice Brno-Olomouc v období 1921-1945. Nedílnou součástí jsou další příběhy z Brněnska, Bučovicka, Slavkovska a Vyškovska. Autor v ní píše o krádežích, vraždách, sebevraždách, hazardních hrách, dopravních nehodách a o mnoha dalších skutečných avětšinou smutných událostech. Informace o popisovaných případech čerpal v Okresním archívu Brno-venkov, v Okresním archívu Vyškov,v Moravském zemském archívu, v Moravské zemské knihovně, v Archívu bezpečnostních složek, v četnických kalendářích i obecních kronikách. V závěru knihy nechybí zprávy o dění ve Tvarožné, Velaticích, Horákově a v Mokré v letech 1945-1949, tedy o událostech, řešených už pod názvem Sbor národní bezpečnosti. Přílohy tvoří množství fotografií, archívních materiálů, ukázky z četnických zápisů, kronik, novin a četnických kalendářů. Autorovým cílem je přispět k pochopení nelehké práce prvorepublikových strážců pořádku a bezpečnosti a nahlédnout do jejich životů. Najdete zde řadu hořkých a truchlivých příběhů, které vás snad svým obsahem zaujmou.

Maršál Franchet d’Espèrey a Žuráň : (dvě maršálovy návštěvy a jejich ohlasy v tisku).

Bitva u Slavkova a Morava v letech 1805-1806 : kdy její obyvatelé byli sužováni pohyby vojsk, souvisejícími s bitvou u Slavkova, která ovlivnila dějiny tehdejší Evropy.

Portréty osobností z oblastí politiky, vojenství, církve nebo hospodářství, které sehrály určitou úlohou v čase třetí koaliční války s Napoleonem v roce 1805.

Studie přibližuje průběh bitvy u Slavkova a její vliv na život místního obyvatelstva.

Pluk s názvem Regiment zu Fuss Lothringen byl založen 19. srpna 1715. U jeho počátků byl kurfiřt trevírský a biskup osnabrücký Karel Ignác vévoda Lotrinský.K založení pluku dostal pověření od císaře Karla VI., který vládl habsburské monarchii v letech 1711-1740. Bylo to krátce po ukončení třináctiletého konfliktu mezi Habsburskou monarchií a Francií o dědictví španělské v letech 1700-1713. Stalo se tak po uzavření mírové smlouvy mezi oběma státy v rastattu 7. března 1714, kterou vyjednal Evžen Savojský. Bylo to po kapitulaci Trevíru (Trieru), kdy vojsko kurfiřta Trevírského přešlo pod císařské prapory…

Bitva u Slavkova z 2. prosince 1805 se stala významným mezníkem v dějinách Evropy. Její dopad na obyvatelstvo a na krajinu, velké počty mrtvých, raněných a zmrzačených mužů z různých koutů Evropy vyvolaly mnoho soucitu a každoroční pietní vzpomínky. Na 25 hromadných hrobech (Antonín PROCHÁZKA, Památky z bitvy u Slavkova r.1805, 1931, str. 9) padlých i na hrobech těch, kteří ještě měsíce po bitvě umírali v nemocnicích na několika místech Moravy vyrůstala tráva a postupně přibývaly kříže. Následovaly i další válečné události, které byly součástí celého období napoleonských válek. To ukončila bitva u Waterloo a Napoleonova doživotní deportace na ostrově svaté Heleny. . Udržování tradic z různých historických období, péče o pohřebiště a připomínání si památky padlých je neodmyslitelnou součástí kultury národů. To se stalo základem činnosti postupně vznikajících spolků, kroužků, společností a klubů vojenské historie. Jejich činnost na slavkovském bojišti prošla svým postupným vývojem. Popis tohoto vývoje docílíme sledováním běhu událostí, zdůrazněním spolupráce příznivců místní i vojenské historie a rekapitulací konaných akcí tak, jak je přinesl čas.