Kryštof Zeman Libros

Hlavními tématy této publikace jsou československé reflexe tvorby britského spisovatele George Orwella, zejména jeho románů 1984 a Farma zvířat. Společně s My Jevgenije Zamjatina a Konec civilizace Aldouse Huxleyho se jedná o klasická díla dystopické literatury. Autoři se zabývají exilovými a samizdatovými vydáními Orwellových románů, jejich vznikem a šířením v nesvobodné společnosti, a také uměleckými díly ovlivněnými jeho tvorbou. Pozornost věnují podobám orwellovského roku 1984 v Československu, včetně represí proti oponentům komunistického režimu a projevů solidarity s politickými vězni. Publikace zachycuje československé reflexe na Orwella a jeho vliv na kulturu v totalitním prostředí. Katalog byl vydán k výstavě, která se konala v Praze od 25. června do 25. září 2024.

Publikace se zabývá případem tzv. borské vzpoury, komunistickým režimem vykonstruovaným procesem, který se odehrál v měsících dubnu a květnu roku 1950. Snaží se postihnout tento proces v celé jeho šíři, včetně otázky, kým byl iniciován, jak probíhalo vyšetřování a soudní přelíčení. Popisuje přípravu a realizaci následné politické kampaně, jež měla znásobit účinky procesu směrem ke Sboru vězeňské stráže. Zároveň hledá odpovědi na otázky, zda primárním cílem procesu bylo skutečně utužit disciplínu v SVS, nebo vládnoucí diktatura jím sledovala i další záměry a jak, a jestli vůbec, byla o procesu informována široká veřejnost. Pozornosti se dostává i obětem tohoto případu a jejich dalšímu osudu. Publikace čerpá především z originálních dokumentů z fondů Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek.

Hlavními tématy této česko-anglické publikace jsou sledovací útvary Statní bezpečnosti a fotografie historických osobností, událostí a míst pořízené jejich pracovníky během komunistického režimu. Publikace se zaměřuje na sledovací akce tajné policie proti významným osobnostem jako Václav Havel, Pavel Kohout, Jan Patočka, kardinál František Tomášek, František Kriegel, Jan Werich a západním diplomatům. Dále jsou popsány struktury Správy sledování StB, její pracovníci, náčelníci a spolupracovníci, včetně kariéry Antonína Kavana, který vedl sledovací útvar po několik desetiletí. Pozornost je věnována zpravodajské technice, kterou StB využívala, a utajovaným místům, odkud tajná policie monitorovala vybrané objekty. Publikace vychází z plenérové výstavy, kterou připravilo Muzeum paměti XX. století a Museum Kampa ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek a Prague City Tourism.