ŠPANĚLSKO-ČESKÝ/ČESKO-ŠPANĚLSKÝ KAPESNÍ SLOVNÍK je praktická a jednoduchá pomůcka pro všechny studenty, ale především pro turisty, kteří se potřebují dorozumět v běžných situacích. Slovník obsahuje cca 20.000 nejfrekventovanějších hesel, obratů a frází. Výslovnost všech hesel je uvedena ve španělsko-české části. Slovník je doplněn přehledem španělských nepravidelných sloves.
Tento kapesní slovník je praktická a jednoduchá pomůcka pro nejširší okruh uživatelů. Obsahuje více než 30.000 hesel a cca 80.000 jejich ekvivalentů. Předností slovníku je výslovnost všech základních anglických hesel jak v anglicko-české části, tak i v části česko-anglické. Příloha obsahuje stručný přehled anglické gramatiky, slovní druhy, použití slovesných časů, praktický přehled anglických nepravidelných sloves a nejběžnější zdvořilostní frazeologii.
Slovník je určen širokému okruhu uživatelů, především však těm, kteří již anglický jazyk na jisté úrovni ovládají. Obsahuje 100 000 hesel a 300 000 jejich ekvivalentů. Slovní zásoba je vybrána tak, aby respektovala frekvenci užití. Ve slovníku najdete vedle výrazů spisovného jazyka také výrazy hovorové, slangové, nevhodné či vulgární se kterými se samozřejmě běžné mluvě můžete setkat. Základní frazeologie je doplněna o fráze, významové charakteristiky, přísloví i expresivní výrazy.
Monografie je věnována československému disentu v časech komunistického režimu, demokratické revoluce a liberální transformace. Její tematický a obsahový rámec ohraničují mezníky „obnovení pořádku“ po srpnu 1968, vzniku Charty 77, pádu komunistického režimu v listopadu 1989 a manifestací občanského neklidu v letech 1999–2000. Jejím cílem je představit disent jako politický, kulturní a duchovní faktor působící až do našich dnů. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány disidentskému legalismu a zrodu právního odporu; politickým perspektivám socialistické opozice po sovětské okupaci; vlivu a rezonanci disidentských myšlenek v československé společnosti; svobodnému filosofickému myšlení v podmínkách vnější nesvobody; názorovému a politickému profilování disidentů po pádu komunistického režimu; možnostem a limitům morálního vzdoru vůči politice jako technologii moci v podmínkách komunistické diktatury i liberální demokracie. Autoři vycházejí z intelektuálních dějin a dějin politického myšlení, z kritických pohledů na pozdně moderní společnosti; využívají archivních pramenů a sociologických šetření. Vedle obecnějších, teoreticky zakotvených úvah nabízejí vhledy mikrohistorického a personalistického charakteru.
