První český překlad nejzajímavější snové básně význačného básníka anglického středověku Geoffreye Chaucera (česky jen velmi oblíbené Canterburské povídky) se pokusí českému čtenáři představit jednoho z nejznámějších středověkých spisovatelů v jiném světě. Sen o rytíři jestředověkou básní překypující obrazností, alegoriemi a hrou. Je to však také báseň naplněná spiritualitou a útěchou, kterou nabízela svým středověkým čtenářů a snad ji nabídne i těm dnešním. Doprovodné texty napsali: Jan Čermák (Jungmanova cena za překlad, 2003), Záviš Šuman a Martin Pokorný. ISBN 80-86985-03-2 je chybné
The influence and reputation of Pierre Menard, Author of the Quixote, is easily comparable to the impact of groundbreaking theoretical texts. Numerous philosophers, aestheticians and theorists of literature, music, or visual arts have been induced by this short story by J.L. Borges to reconsider the status of the literary work of art, to rethink the relationship between work and text. The essays collected here move from analyses of the identity of the literary work of art, as it is explicitly established by Borges’ narrator, to arguments that simply employ the Menard case as an opportunity for discussing broader issues of literary studies and the philosophy of literature. Selected essays even abandon the field of literature altogether, moving on to analogous issues in the theory of visual arts and music.
Tony Judt patří mezi nejzajímavější světové myslitele posledního půlstoletí. Málokdo uvažoval tak hluboce a inspirativně o otázkách demokracie, totalitních režimů, holokaustu či o dějinné roli veřejných intelektuálů. V rozhovoru se svým přítelem a kolegou Timothym Snyderem mapuje historii moderních politických idejí a představ o vládě a spravedlnosti, jak je chápali liberální, socialističtí, komunističtí, nacionalističtí a fašističtí intelektuálové od konce 19. do počátku 21. století. Zamýšlí se nad povinnostmi intelektuálů v politice i nad jejich morálními selháními. Kniha přibližuje život historika Tonyho Judta a zároveň je fascinujícím dialogem o hledání pravdy a možností společenské obrody.
Seit George Washington haben die Präsidenten der Vereinigten Staaten von Amerika die Geschichte ihres Landes maßgeblich beeinflußt und mitgestaltet. Laut Verfassung sind sie Staatsoberhaupt, Regierungschef und Oberbefehlshaber der Streitkräfte in einer Person. Im 20. und 21. Jahrhundert gehört zum „schwierigsten Job der Welt“ darüber hinaus eine besondere Verantwortung für den Weltfrieden und vor allem in Krisenzeiten stehen die Präsidenten - wie auch jetzt wieder - im Brennpunkt der politischen Ereignisse. Diese erweiterte und aktualisierte Neuauflage stellt die 42 Präsidenten der USA von George Washington bis George W. Bush in biographischen Portraits vor. Ein Panorama der amerikanischen Geschichte von der Unabhängigkeit am Ende des 18. Jahrhunderts bis zur globalen Supermacht der Gegenwart.
For fans of the hilarious Diary of a Wimpy Kid series, here comes the eighth novel in the New York Times bestselling series Big Nate. BIG NATE IS BLASTING OFF! Nate has a crush on Ruby. But after his scrap with Randy Betancourt makes headlines in the Weekly Bugle, he's got a problem WAY worse than detention! Can Nate bounce back? And will the annual Mud Bowl be a blast . . . or a bust? Meet BIG NATE, P.S. 38's coolest doodler and definitely NOT the teacher's pet.
Mafie se sice zrodila na troskách feudálního systému, ale její rozmach nastal až s rozvojem demokracie a kapitalismu. Záhy zapustila kořeny v Neapoli, na Sicílii a v Kalábrii a za svůj rozkvět vděčí zločineckým paktům, které uzavírala s částí politické a společenské elity – tak postupně budovala svou neviditelnou moc, podvracející společenský řád. Kniha renomovaného francouzského historika práva, spisovatele a literárního kritika Jacquesa de Saint Victora rekonstruuje dějiny mafií a jejich expanzi na evropském kontinentu. Autor navštěvuje jejich kolébku a nachází první aktéry příběhu: zkorumpované šlechtice, bezskrupulózní prominenty, zbohatlé statkáře, nájemné vrahy… Odkrývá neviditelné vazby těchto „kriminálních sekt“ na rodící se demokracii a sleduje jejich dobývání Ameriky. Odhaluje také, jak fašistický režim selhával ve snaze vymýtit mafiánskou nákazu, která se přiživovala na jeho totalitní vládě. Se studenou válkou se objevuje spekulantská mutace mafiánských sítí a autor rozplétá metody jejich parazitování na liberální ekonomice. Jsme v době rozmachu obchodu s drogami, vzniku daňových rájů, kompromitace vatikánské banky a skandálů s nemovitostmi, kdy si mafiánští bossové podávají ruce s politiky, průmyslníky a finančníky. Po pádu Berlínské zdi v Evropě rostou nové neprůhledné skupiny, které tento „model“ využívají k dobývání dalších území. Fenomén mafie není nutně něčím demokracii a kapitalismu vlastním, píše Jacques de Saint Victor, ale výborně se mu daří využívat nedostatků obou systémů.
Martin Heidegger patří k nejjasnozřivějším filozofům 20. století. Především jeho kritika vědotechniky předběhla svou dobu a stává se aktuální právě dnes. Hempelova studie se zabývá Heideggerovým filozofickým vývojem, který vyústil ve výslovný zájem o východní myšlení. Oproti populárním hnutím typu New Age však vychází Heideggerovo myšlení ze západní tradice a hloubkou svého založení samo brání laciným analogiím mezi Východem a Západem. Kniha je komplementární k titulu Beckett a zen, který také připravuje Mladá fronta.
Liberální demokracie není absolutním vítězem studené války a ohlášený konec dějin se nekoná. Vladimir Putin se opevnil ve své mocenské pozici a fašistické představy o potřebě pevné ruky začínají ve světě opět rezonovat.
Rusko vede kybernetickou válku v Evropě a Spojených státech, využívá svých nových spojenců mezi nacionalisty, radikály a oligarchy, aby snižovalo důvěryhodnost demokratických institucí. Výsledkem současného trendu jsou brexit, Donald Trump, všeobecný vzestup populismu a čím dál patrnější zranitelnost západní společnosti.
Na základě velkoryse pojatého výzkumu a prostřednictvím událostí poslední doby v Rusku, na Ukrajině, v USA i v Evropě ukazuje Snyder podstatu hrozícího nebezpečí. Pomáhá porozumět, proč jsou tradiční politické ctnosti prospěšné a kterou z nabízených možností bychom si měli zvolit: rovnost, nebo oligarchii, individualitu, nebo totalitu, pravdu, nebo lež. Ohromující svědectví o vzestupu autoritářství jde hlouběji než novinové titulky a nabízí nám cestu ven ze všeobecné nejistoty.
