Rukověť humanistického básnictví je biograficko-bibliografická příručka zahrnující stručné životopisy českých autorů latinské poezie a bibliografii jejich prací pro období od konce 15. století do poloviny 17. století. V letech 1966-1982 byly vydány svazky 1-5. Řada nových zjištění a možnost výzkumu v dosud neprobádaných zahraničních knihovnách…
Cayo Petronio vivió, durante la época de Nerón, uno de los capítulos más interesantes de la larga historia de Roma. Gran observador, hombre de probada agudeza, nos legó con El satiricón una imagen colorista de las costumbres disolutas que imperaban en la capital del mundo latino, sin dejar en la sombra la larga estela de sus depravaciones, con las que dio comienzo la decadencia del gran Imperio. El satiricón, aparte de su valor histórico, es la acabada muestra del ingenio de su autor. Petronio, llamado «árbitro de elegancia», sitúa al lector ante episodios apasionantes, que con frecuencia han sido trasladados a creaciones artísticas de tanta calidad como la versión cinematográfica de Fellini.
Edice zahrnuje dvě kronikářská sepsání 12. století-Mnicha sázavského a Kanovníka vyšehradského, bezprostředně navazující na Kosmovu kroniku a Druhé pokračování Kosmovo, jak bývá označován soubor kronikářských záznamů, sjednocených koncem 13. nebo počátkem 14. století neznámým pořadatelem. Druhé pokračování Kosmovy kroniky je poprvé publikováno v té podobě, jak se dochovalo v tzv. Dražickém (kapitulním) rukopisu. Edici uzavírá doslov o Pokračovatelích Kosmových a jejich zápisech.
Hostina u Trimalchiona latinsky Cena Trimalchionis je nejrozsáhlejší zachovaná a patrně nejznámější část satirického románu Satirikon římského spisovatele Petronia Arbitra. Hlavní hrdinové Petroniova románu, Enkolpius (který příběh vypráví ze svého pohledu), Ascyltus a jejich sluha Giton, se dostanou na hostinu, kterou pořádá zbohatlý propuštěnec Trimalchio. Ten během celé hostiny dává nevkusným způsobem najevo své bohatství. Přitom vychází najevo také jeho nevzdělanost a nevychovanost. Petronius zachycuje hrubou zábavu propuštěnců. Vedle svého manžela se na hostině předvádí také jeho manželka Fortunata. Hosté bohatému hostiteli Trimalchionovi pochlebují, aby je příště pozval zase. Na závěr hostiny Trimalchio zinscenuje svůj vlastní pohřeb, aby věděl, jaké to bude, až zemře. Popis hostiny zesměšňuje mravy nejrůznějších vrstev tehdejší římské společnosti. Hostitel Trimalchio reprezentuje provinciální zbohatlíky. Trimalchio se snaží pozvané hosty omráčit nákladnými a nezvyklými chody. Tyranizuje je svými komentáři, historkami a exhibicí všeho druhu. Ani ostatní účastníci hostiny však nejsou líčeni v právě příznivých barvách. Jedná se o Trimalchionovy kumpány a parazity, kteří se přišli dobře najíst a hostiteli lichotí, aby je pozval znovu. Také hlavní hrdinové a vypravěč sám se přišli zadarmo najíst a napít.
Nejstarší český letopisec Kosmas se narodil kolem poloviny 11. století a zemřel 21. října 1125. Ve svém díle Kronika Čechů shromáždil dostupné údaje z ústní a literární tradice, historických pramenů i vlastní zkušenosti a vytvořil poutavý, i když ne vždy pravdě odpovídající obraz prvopočátků a rané historie etnika, jež vybudovalo český stát. Kosmas tak zformuloval prvotní podobu státní ideje, jež se v určitých aspektech uplatňuje i v současné době. DOTISK.
Obsahuje přítisk Ukázky z římské odborné literatury (Bohumil Ryba, 20 stran).
