Dagmar Černoušková Libros

"The villa of Greta and Fritz Tugendhat was designed by the architect Ludwig Mies van der Rohe over the years 1928-1929. It consists of a unique work of art in terms of its construction, space arrangement, interior furnishings, technical equipment and placement into the natural setting. A steel support structure in the form of columns on a cross-shaped floor plan was used for the first time in a private home in the history of architecture. The interior contains rare materials: Italian travertine, onyx from Morocco, woods from south-east Asia. Lilly Reich, Sergius Ruegenberg and Markéta Roderová-Müllerová cooperated on the designs. The built-in furniture was produced by the Brno company Standard bytová spolecnost of Jan Vanek. The technical aspects were also remarkable, the warm-air heating and cooling, the electric powering of the windows and the electric eye at the entrance. The structure was realized over the years 1929-1930 by the Brno construction company of the brothers Artur and Moric Eisler." -- contracoberta

Vila Tugendhat v Brně je ojedinělým funkcionalistickým dílem německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, který v roce 1928 vypracoval návrh stavby na zakázku manželů Grety a Fritze Tugendhatových. V této publikaci naleznete zajímavosti i fakta o vile.

Brněnské vily procházejí renesancí po letech stagnace. Vznikaly jako letohrádky a později jako rodinné vily v blízkosti městského centra a v oblastech jako Černá Pole a Pisárky. Letohrádek Mitrovských, dokončený v roce 1794, měl rozsáhlou zahradu s oranžerií a skleníkem na ananasy. Další významnou vilou je romantický objekt Herminy Ripkové v Pisárkách, postavený téměř o sto let později. Chleboradova vila ve Veveří čerpá inspiraci z antické architektury. Nejznámější éra brněnských vil nastala v meziválečném období, kdy vznikla funkcionalistická osada Nový dům v Žabovřeskách a další vilové soubory v Masarykově čtvrti, Černých Polích a Králově Poli. Nové architektonické počiny v brněnské vilové architektuře jsou součástí rozšířeného vydání, které také reflektuje změny v péči o historické památky jako Jurkovičova vila či vila Tugendhat. Závěrečná kapitola slouží jako miniprůvodce s mapami a seznamem vil podle brněnských čtvrtí, což usnadňuje čtenářům procházky městem a ukazuje na úspěšnost této služby v minulosti.

Kniha zkoumá vilovou architekturu Jihomoravského kraje od poloviny 19. století po současnost, přičemž Brno hraje klíčovou roli v architektonické historii posledních dvou století. V moravské metropoli působila většina zmíněných architektů, mezi nimiž vynikl Leopold Bauer se svou Reissigovou vilou ve stylu geometrické secese. Adolf Loos, brněnský rodák, navrhl vilu cukrovarníka Bauera v Hrušovanech. Brno proslavil také Ludwig Mies van der Rohe vilou Tugendhat. V meziválečném období se město stalo centrem funkcionalistické moderny, kterou formovalo množství avantgardních architektů, jako jsou Bohuslav Fuchs, Ernst Wiesner, Jindřich Kumpošt a další. Jejich vliv přesahoval hranice Brna, což vedlo k realizaci solitérních vil v celém Jihomoravském kraji. Kyjov, město na Slovácku, bylo domovem tří architektů, včetně Poláška, který zde postavil sedm vil. Publikaci vydala umělecká agentura Foibos ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Muzeem města Brna. Projekt Slavné vily Čech, Moravy a Slezska má patronát manželky prezidenta republiky, ministra pro místní rozvoj a Ministerstva kultury ČR, zatímco hejtman Jihomoravského kraje převzal záštitu nad knihou a výstavou.

Brněnská Vila Tugendhat, postavená v letech 1928-1930 podle plánu věhlasného německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, patří k nejdůležitějším stavbám moderní architektury vůbec. Je ztělesněním jejích ideálů ve smyslu propojení vnitřního a vnějšího prostoru a navíc představuje kongeniální dílo v linii stavebník-architekt-stavitel, jejichž každá složka vytvořila optimální podmínky pro vznik tohoto architektonického skvostu. Stručný průvodce nabízí čtivým způsobem pohnutou historii domu i rodiny Tugendhatových a přináší i celou řadu historických a soudobých fotografií. Autory textu jsou Dagmar Černoušková, Iveta Černá a Pavel Liška.

V prosinci 2010 proběhl dvojí křest publikace „Brněnské stopy Adolfa Loose“ u příležitosti 140. výročí narození architekta Adolfa Loose, významného brněnského rodáka. Hlavními autory jsou Jindřich Chatrný a Dagmar Černoušková z Muzea města Brna, spoluautory pak historička Miroslava Menšíková, kurátorka Müllerovy vily Maria Szadkowska a rakouští historici umění Markus Kristan a Iris Meder. První křest se konal 10. prosince v pražské Müllerově vile, druhý 13. prosince v brněnském HaDivadle. Vydání knihy završilo dlouholetý projekt Studijního a dokumentačního centra Adolfa Loose, který byl v roce 2010 doplněn výstavou a publikací. Badatelské aktivity věnované Adolfu Loosovi pokračují i ve vile Tugendhat, kde se objevují paralely mezi Loosem a Ludwigem Miesem van der Rohe. I když se osobně nikdy nesetkali, oba architekti, synové kameníků, měli vyhraněný vztah k materiálům. Loos byl ovlivněn Amerikou konce 19. století, zatímco Mies se stal legendou v Americe na sklonku 30. let. Loosova nejvýznamnější díla vznikla v Paříži, Vídni a Praze, zatímco Miesova brněnská vila Tugendhat byla realizována na pozvání výjimečných stavebníků. Obě vily, Müllerova a Tugendhat, byly dokončeny téměř současně a přitahují milovníky moderní architektury z celého světa.