Mali raz jedni rodičia chlapca. Volali ho ujo Fiodor. Pretože bol veľmi vážny a samostatný. Keď mal štyri roky, naučil sa čítať a ako šesťročný si už sám varil polievku. Skrátka, bol to veľmi dobrý chlapec. Aj rodičia - ocko a mama - boli dobrí. Všetko by bolo bývalo dobre, ibaže chlapcova mama nemala rada zvieratá. Najmä kadejaké mačky. Zato ujo Fiodor mal zvieratá rád, a stále sa s mamou kvôli nim škriepil. Až raz stretol hovoriaceho kocúra..
Pútavý román o slávnom slovenskom svetobežníkovi.
Vyd. 2., přeprac. (České zpěvohry 18. století : Pomocný odborně pedagog. text / Jan Trojan, JAMU 1981) Ilustrace, fotografie, noty; anglické a německé resumé Skladatelé Čech a Moravy 18. století na domácí půdě se věnovali převážně chrámové hudbě. Nekomponovali opery jako jejich krajané v emigraci., jejich tvorba náleží zpěvohře. Prvním významným střediskem zpěvoher je na sklonku 1. poloviny 18. století premonstrátský klášter na Hradisku u Olomouce, v němž se pěstovaly tzv. hanácké opery. Námětově jsou vážné, čerpají ze společenských událostí a válek. Ve 2. polovině 18. století se v nich objevují humorné látky. V Čechách jsou významné zpěvohry z doby selského povstání. Také tady se zpěvohra obrací k žertovným námětům. Pro hanácké opery je příznačný text rádoby v hanáckém dialektu. Hudebně je českým zpěvohrám společná struktura secco recitativ, arie (=strofická píseň) a závěrečný chorus (=společný zpěv zúčastněných osob v podobě homofonního sboru) ... HANÁCKÉ OPERY - Pargamotéka, Landebork, O prajském rumlu, Gront a puvod plesání hanáckýho, Maréna a Kedrota, Jora a Manda, Píseň o císaři Josefovi II. O NEVOLNICTVÍ, SELSKÉM POZDVIŽENÍ a VÁLCE - Solatia pacis, Opera o selské rebelii, Pán a sedlák ŽERTOVNÉ A SATIRICKÉ ZPĚVOHRY - Veritas exulans, Aurea libertas, O komínku, Opera o sládcích, Opilý muž MĚSTSKÉ ZPĚVOHRY HRY SE ZPĚVY Výběrová bibliografie autorových prací o hudebním divadle
Hudebně teoretická a analytická publikace vznikla na základě disertační práce mladého českého skladatele. Tematicky směřuje k rozšifrování pojmů akustická ekologie a zvuková krajina a k novému uchopení zvukové matérie v současné kompozici.
Podrobný pohled na jeden z nejzávažnějších projevů historie evropské kultury, a to od antiky po konec 20. století.
Fejetony o české hudbě a hudebnicích. Fejetony prezentují i málo známá fakta i poznatky z české hudební historie.
Publikace českého muzikologa Jana Trojana nabízí osobitý pohled na historii a vývoj kantorství na Moravě a ve Slezsku a představuje hlavní reprezentanty kantorské hudby v rozmezí třech století (17. - 19. století). Autor se věnuje organizaci tehdejšího školství, vzdělání a kvalifikaci moravských a slezských kantorů, vyučujících obecně vzdělávací předměty s výukou zpěvu a hudby v oboru instrumentální, převážně hudby varhanní s důrazem na její praktické provozování. Součástí knihy je dokumentace, jejímž základem jsou místa, města, městečka a vesnice, abecedně seřazená, záznamy o škole a údaje o učitelích v chronologickém pořadí. Publikaci doplňují prameny a literatura, rejstřík obcí a rejstřík kantorů.
