Theodor Rotrekl Orden de los libros (cronológico)

Druhý svazek edice m přibližuje myšlenkový svět a dílo malíře a ilustrátora Teodora Rotrekla (1923–2004), který dosud nepatří ke klasikům českého výtvarného umění. Známý je spíše jako ilustrátor vědecko- -fantastické literatury. Rotrekl byl přitom prvním českým umělcem, který veřejně vystavil prostorovou asambláž, začal kombinovat malbu s fotografií a experimentoval s technikou pop artové obrazové montáže. Jeho světonázor se vymykal dnešnímu vnímání hodnot českého poválečného umění, spjatého s tvorbou vymezující se vůči komunistickému režimu. Patřil k umělcům, kteří se 50. a 60. letech ztotožňovali s vládnoucími politickými ideály. Po kritice okupace Československa v roce 1968 sice nemohl vystavovat, své politické přesvědčení ale nezměnil. Monografie představuje celek tvorby Teodora Rotrekla, včetně užitého umění. Současně analyzuje prostředí kultury socialistického Československa. Přibližuje dobové funkce populárně naučné ilustrace, ideologický rozměr vědecké fantastiky a rozebírá vztah mezi Rotreklovou tvorbou a globálním pop artem.

V této knize najdete dlouho očekávané dokončení cyklu A.E. van Vogta Dobrodružství Vesmírného ohaře, tentokrát o masožravé bytosti velikosti galaxie s názvem Anabis, povídku R.E. Howarda Delcardina kočka, vítěznou povídku soutěže Klubu J. Vernea O nejlepší fantasy z roku 1992 Zpověď válečníka a další české i zahraniční povídky.

Legendarne dzieło Lema. Synteza myśli człowieka ery techniki i nauki. Prorocza wizja rozwoju świata, która spełnia się na naszych oczach. Co się stanie, gdy cywilizacja wyzwoli się z ograniczeń materialnych i technologicznych? Jakie będą etyczne i filozoficzne konsekwencje rozwoju technologii? Czy sztuczna inteligencja zastąpi człowieka? Summa technologiae po raz pierwszy ukazała się w 1964 roku. Lem, zafascynowany różnymi dziedzinami nauki i techniki, chciał w niej zawrzeć – oczywiście w swoim niepowtarzalnym stylu – najważniejszą wiedzę i wyzwania człowieka współczesnego. Kilkaset lat wcześniej podobny cel przyświecał św. Tomaszowi z Akwinu, który w dziele Summa theologiae dokonał syntezy człowieka średniowiecza. Lem widział przyszłość, która teraz staje się naszą rzeczywistością. Wirtualna rzeczywistość w książce nazwana została „fantomatyką”. Sztuczna inteligencja – „intelektroniką”, z kolei przechowywanie i wyszukiwanie informacji – „ariadnologią”.

Nebezpečná dobrodružství turnovského továrníka a jeho syna na ostrovech Fidži.

Vědeckofantastický příběh líčí dobrodružství, které prožívají čtyři kamarádi ve vesmíru, kam se vydají za tajemným radiovým signálem. Román umlčeného a zapomenutého klasika české sci-fi zaujme především mladé čtenáře.

Antologie zahrnuje výběr povídek z různých zemí, jako jsou Amerika, Británie, Čína, Egypt, Indie, Itálie, Kanada, Kostarika, Lužicko-srbské oblasti, Německo a Polsko. Sestavil ji Jaroslav Olša, jr. Povídky zahrnují: „Čtyři jednou ranou“ od Damona Knighta, „Stav rovnováhy“ od Tanith Lee, „Životně důležitý faktor“ od Nelsona Bonda, „Zbraň ze snu“ od Johna Christophera, „Chagam“ od Satjadžita Ráje, „Zachráněný číslo 1 – Muž se zeleným nosem“ od Henryho Slesara a Harlana Ellisona, „Dopis z Dune“ od Andrzeje Zimniaka, „Hlášení o charakteru povrchu Měsíce“ od Johna Brunnera, „Moje poslání“ od Poul Andersona, „Cizí stanice“ od Andrew Weinerja, „Půljack“ od Rogera Zelaznyho, „Astronaut“ od Alfredo Cardone Peñy, „Nenávist“ od Frederika Pohla, „Návrat domů“ od Uga Malaguti, „Šestý palác“ od Roberta Silverberga, „Neobyčejný vynález“ od Tawfíqa al-Hakíma, a další. K dalším autorům patří Ronald M. Hahn, Henry Slesar, Donato Altomare, E. C. Tubb, Pětr Wjeńka, Gregory Benford, a Michael Moorcock. Tato antologie představuje pestrou škálu sci-fi příběhů, které zkoumají různé aspekty lidské existence a imaginace.

The sole survivors of an Indian massacre, Hardy, a seven-year-old boy, and three-year-old Betty Sue, face hunger, marauding Indians, outlaws, and wild animals as they attempt to cross the prairie to safety

Barevné obrazové album předního českého sci-fi ilustrátora.

V druhém dílu trilogie pokračuje dobrodružná cesta účastníků Farinovy výpravy. Poznávají tajemství mořského dna - a zbytky zničené Atlantidy, tvory na povrchu Země dávno vyhynulé, i podivuhodné bytosti mimozemského původu.

2. díl trilogie Zápas s nebem. Klasická česká sci-fi, v níž tři mladí inženýři putují v kosmické lodi po tělesech sluneční soustavy.

Zákeřní důstojníci ve spojení s temnými silami vesmírného společenství se pokoušejí znehodnotit sjednocovací snahy organizace vesmírných civilizací.

"Era el verano en que el precio de una barra de pan alcanzó el millón de rublos ..." Esta frase nos introduce en la convulsa Rusia de 1999. Esta gran superpotencia zozobra en un mar de hiperinflación, caos económico y criminalidad. Las elecciones se aproximan y una sola voz carismática resuena en todo el país. Igor Komárov, líder derechista, promete reformar la moneda, acabar con el crimen, eliminar la corrupción y devolver la gloria a Rusia. Pero los dirigentes occidentales se ven conmocionados cuando llega a sus manos un documento secreto del que se desprende que, Komárov, no es el salvador de la nación sino un nuevo Hitler. Oficialmente, Occidente no puede hacer nada, pero un grupo de prohombres angloamericanos decide no quedarse impasibles viendo cómo la historia se repite. El Manifiesto Negro es Forsyth en toda su plenitud: intrincado realismo político, intriga a raudales y una trama que corta el aliento.

On a trip to Transylvania, Jonathan Harker stays at an eerie castle owned by Count Dracula. When strange things start to happen, and the count escapes to London, Harker realizes that he and his friends are in grave danger.

Čarodějův učeň zachycuje další osudy Rada Haagera několik let po válce proti vojenské diktatuře, kterou vrcholí první díl, a popisuje střet technické a primitivní civilizace.

Čo myslíte, jestvujú niekde vo vesmíre ľudské bytosti, pre ktoré je naša Zem ďalekou a takmer neznámou planétou? To síce nevieme, isté však je, že fantázia slovenského spisovateľa J.Feketeho ich pre nás vytvorila. Sú to ľudia ako my a žijú na vyspelej planéte Molybda. Jednému z nich 17-ročnému Mokimu Martusovi, sa náhodou dostane do rúk kniha, ktorú kedysi napísal pozemský spisovateľ Jules Verne. Z nudy sa do nej začíta a zažiada sa mu podniknúť dobrodružnú cestu okolo Galaxie. Medzi planétami pravidelne premávajú rakety, takže sa to zdá celkom jednoduché. Lenže v skutočnosti sa všetko vyvinie inak a Moki, ktorý nakoniec podnikne túto výpravu so svojím otcom, na vlastnej koži spozná problémy a osobitosti navštívených planét, zažije nejednu ťažkú chvíľu, ba i smrteľné nebezpečenstvo. No vyskytnú sa i humorné príhody a krásne chvíle a vďaka všetkým týmto zážitkom Moki dospeje a zmúdrie a naučí sa vážiť si skutočné hodnoty ľudského života. Vyberte sa teda spolu s ním na planéty Solsola a Debolta, medzi ktorými už-už vypukne vojna, na veselú Koncertu, vyprahnutú Lutéciu...

Román z prostředí jaderného výzkumného pracoviště, v němž vědecký pracovník řeší problém svého morálního postoje v situaci, kdy výsledky jeho bádání by mohly být zneužity z komerčních důvodů.

Je třetí tisíciletí našeho letopočtu. Zem a její obyvatelé se mohou pochlubit vyspělou technikou, vynálezy, o nichž se předchozím generacím ani nesnilo, přece však se na téhle planetě nežije dobře. Vlastně na Zemi se už téměř nedá žít, nedá se dýchat. Lidé chřadnou; snad nejhůř natom jsou děti. Ovzduší je natolik znečištěné, že vyhynuly rostliny, v parcích jsou umělé stromy, umělý trávník, ukázky zvířat jsou s velkými náklady udržované v zoologické zahradě. Nejvzácnější a nejcennější jsou ptáci, zdá se až neuvěřitelné, že někdy mohli volně poletovat v přírodě a dokonce i ve městech... Jednoho dne však ředitel zoologické zahrady zjistí, že všichni ptáci zmizeli, že byli ukradeni. Téměř zároveň se na Zemi objevuje tajemná návštěva z vesmíru – a tady začíná náš příběh...

Výbor sci-fi povídek sovětských autorů: Stanice u Moře dešťů – Michail Michejev Teorie pravděpodobnosti – Michail Puchov Rovnováha – Andrej Balabucha Dědictví – Hodžiakbar Šajchov Tobor první – Vladimir Michanovskij Zakázaná zóna – Jevgenij Guljakovskij

Kniha, která se vám dostává do rukou, je zajímavým dílem na pomezí sci-fi a literatury faktu. Její poutavý a dramatický text nás provokuje k zamyšlení nad mnoha nevyřešenými problémy současné vědy i nad možnostmi jejich řešení v blízké či vzdálené budoucnosti. Autor nám v ní umožňuje nahlédnout do tajemství života na naší planetě, do tajů mikrosvěta, naznačuje nové možnosti techniky v době kosmických letů i naděje vědců na proniknutí do neprobádaných hlubin vesmíru. Vychází přitom ze strohých vědeckých fakt, pro mnohého čtenáře ze vzrušujících, ale i méně přitažlivých poznatků, které ovšem na základě dostupných pramenů rozvádí do šířky i do hloubky. Dává slovo sedmnácti našim předním odborníkům, kteří se vyjadřují k jeho představám o budoucím vývoji přírodních věd a dalších vědních oborů. Podporují je a rozvádějí, nebo korigují a vyvracejí. V řadě volně vyprávěných obrazů a smyšlených příběhů nás uvádí do říše fantazie, abychom ji vzápětí, v následném věcném komentáři, konfrontovali s výzkumy dneška a obeznámili se tak s očekávanými objevy a vynálezy, které se zrodí snad už zítra nebo pozítří. (nakladatel)

Příběhy vyprávějí o prázdninách malého chlapce. Větrná hora je vymyšlena, ale laboratoře, na kterých strávil Vítek prázdniny existují. Existují i lidé, kteří zasvětili meteorologii svůj život. Přečtete-li si tento příběh, budete si pak umět vysvětlit mnohé věci, které souvisís počasím a meteorologií.

Klub Bratrů černé planety se scházíval v Paříži v Latinské čtvrti v malé kavárničce kolem roku 1902. Jejich odznakem byla uhlazená kulička z černého kamene, kterou obepínal pás stříbrného plechu; model planety Saturn. Klub, naprosto tajný, sdružoval muže nejrůznějších národností, nejrozdílnějšího společenského postavení a nejrozmanitěj­ších osudů… Známý autor vědeckofantas­tických knih pro mládež zpracovává v této knize v podobě čtyř příběhů, plných dobrodružství a záhad, část materiálů klubu Bratrů černé planety, klubu, který se scházel v Paříži v Latinské čtvrti v malé kavárničce kolem r. 1902. První příběh je o jetim – sněžném muži z Himálaje, druhý objasňuje nevysvětlitelnou záhadu ztroskotání anglického parníku Rip Van Vinkle, třetí vypráví o výcviku amerických kosmonautů a ve čtvrtém,odehrá­vajícím se v SSSR, jde o poselství z planety kroužící kolem Tau Velryby..

Z množství nepotvrzených zpráv, nevyřešených otázek a hypotéz z nejrůznějších vědních oborů od archeologie přes výzkum vesmíru po zoologii a medicínu vybral autor ty nejzajímavější, které vzrušily nebo stále ještě vzrušují světovou veřejnost. Ukazuje, že mnohé z toho, co dnes vypadá jako nejbujnější fantazie, může mít v sobě zrnko pravdy a může v budoucnu vést k zajímavým objevům..

Použije-li spisovatel současných přírodovědeckých a technických poznatků k dějově dobře skloubenému románu se zajímavými zápletkami, vytvoří čtivé dílo plné dobrodružství, schopné připoutat k sobě nejen mladé, ale i starší čtenáře. U mladých navíc navodí další touhu tvořivětechnicky myslet a tím znásobuje hodnotu své knihy. Překlad z díla polského spisovatele Lema má tyto předpoklady. Román jím vytvořený je novým typem vědecko-fantastického románu. Autor v něm líčí meziplanetární výpravu astronautů na Venuši, obratně při tom používá výsledků současného bádání z jaderné energie, astronomie, fysiky a techniky, nicméně však člověk a život je ústředním motivem knihy. Plastický závěr o zničení civilizace válkou všech proti všem, má přesvědčující protiklad v mírové tendenci o šťastné budoucnosti vyspělého lidstva, která ukončuje poslední stránky knihy.

V roce 1957 vzlétly do kosmického prostoru první sovětské umělé družice Země. V roce 1959 obletěla kosmická stanice Měsíc. Co bude následovat po těchto úspěších? Dnes už nepochybujeme o tom, že člověk navštíví druhé planety naší sluneční soustavy. A jednou z prvních bude nepochybněVenuše. Co však tam naleznou badatelé? Snad to budou opravdu soptící vulkány a horká rudá moře. Snad bude opravdu třeba bojovat na život a na smrt s obrovskými pavouky. A kdo ví, možná, že tam někde v hloubi pravěkých jeskyň kdesi v pralese opravdu objeví lidé prapůvodní formy života. Kdo ví? Jedno je však jisté. Že taková cesta nebude půlhodinovým výletem za město. Že bude vyžadovat celých lidí, odvážných a přitom uvážlivých, lidí schopných riskovat a přitom vzdělaných a všestranně připravených. A to je právě to, čím je Volkovův román pravdivý už dnes. Vědeckofantastický román o prvním letu skupiny sovětských astronautů na Venuši líčí problematiku kosmických letů, nesnáze, překvapení i katastrofální události, jež vědci prožívají na neprozkoumané planetě, a vítězství vědy a odvahy nad ničivými přírodními silami.

Hosté z vesmíru je překlad z časopisu Junosť 1957, čísla 8 a 9. Jde o zkrácenou verzi románu Kallisto.

Vědeckofantastický román, jehož děj sleduje osudy 227 lidí, kteří se vydali na vesmírnou pouť v ohromné meziplanetární raketě. Výprava, která je podniknuta ve třicátém druhém století, opouští na mnoho let naši sluneční soustavu a věnuje se vědeckému průzkumu hvězd a souhvězdí v jiných, nám zčásti nebo úplně neznámých slunečních soustavách. V účelně zařízené meziplanetární raketě se rodí a dospívají děti, jimž se zdá být vyprávění o zemi stejně fantastické, jako objevitelské plány jejich otců. Kniha podává spolu s dobrodružstvími výpravy i některé psychologické problémy soužití lidí za mimořádných okolností.. Přeložil Jaroslav Simonides.

Román známého českého radiologa světového jména, seznamující mladé čtenáře s velkolepými výzkumy ve vědě a technice atomového věku, který umožní lidstvu přetvářet přírodu.

Staré pohádkové motivy použité novým způsobem dávají knize spíše charakter povídek než pohádek pro děti.