Marie Bláhová Orden de los libros

Jak název knihy napovídá, obsahuje dvě studie z oboru historiografie. První se věnuje pozdně středověké oficiální historiografii, která byla psána z pověření panovníků a představitelů států a měst a sloužila k legitimizaci jejich vlády, ospravedlnění jejich politiky a ideologické propagandě. Autorka zkoumá postavení oficiálních historiků v různých prostředích, na panovnických a šlechtických dvorech, v italských městských komunách a bohatých říšských městech, popisuje, v jakých podmínkách pracovali, a pokud to prameny umožňují, tak i jak byli odměňováni. Druhá studie se zabývá dnes nepříliš známým, ale v pozdním středověku oblíbeným spisem Cronica Boemorum Anonymi (Anonymova kronika Čechů, zvaná též „Od Čecha a Lecha“), který zachycuje stručné české dějiny od mytických počátků až na práh husitské revoluce.

Během prázdnin, které tráví dospívající Klára se svými rodiči, dojde k jejímu seznámení s mužem, který se k jejímu velkému překvapení objeví na začátku nového školního roku za katedrou, a to dokonce v roli třídního učitele. Klára nastupuje do maturitního ročníku na technicky orientované střední škole, přestože disponuje spíše uměleckými sklony. Tyto vstupní momenty umožňují rozehrávat dramatický příběh, jehož hlavní představitelka čelí nejrůznějším napětím, která mnohdy navozují situace, v nichž podléhá pocitu, že by nejraději někam zmizela. Elixír neviditelnosti je však jen zbožným přáním, a tak si ve svízelných okamžicích musí poradit sama.

U příležitosti životního jubilea prof. PhDr. Ivana Hlaváčka, CSc., se 25 domácích i zahraničních badatelů zaměřilo na zkoumání různých forem panovnické reprezentace v písemné kultuře ve středověku. První blok byl věnován každodennosti a formám reprezentace na panovnickém dvoře, přičemž téma bylo sledováno jak ve vazbě na konkrétní vládce, tak i v širším komparativním rámci. Další oddíl se zaměřil na vnímání královského majestátu optikou současných i následujících generací, a to zejména pohledem autorů narativní, naučné či kazatelské literatury. Do poslední části byly zahrnuty příspěvky věnované různým oblastem panovnické správy a problémům úředních písemností ve středověku.

Kniha obsahově vychází z konference „Pomocné vědy historické v současné historiografii a archivnictví“, která byla uspořádána u příležitosti 230. výročí vzniku stolice diplomatiky, numismatiky, heraldiky a starožitností, prvního pracoviště pomocných věd historických na univerzitě, a 50. výročí ustavení katedry pomocných věd historických a archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Konference, kterou katedra uspořádala společně s Národním archivem a ve spolupráci s Archivem hlavního města Prahy, vyvolala nečekaný zájem odborníků a představila nejnovější výsledky bádání v oblasti pomocných věd historických a nauky o pramenech, ukázala funkci pomocných věd historických v současném historickém bádání a v archivní práci a zároveň zmapovala hlavní střediska výuky a pěstování těchto disciplín v České republice i v sousedních zemích.

Kolektivní monografie České, slovenské a československé dějiny 20. století XI., završením úsilí účastníků stejnojmenné mezinárodní vědecké konference doktorandů a mladých vědeckých pracovníků pořádané každoročně v Hradci Králové. Ta se stala místem setkávání, prezentace výsledků vědeckého bádání a kritické diskuse mezi nastupující generací historiků. Za účasti badatelů a komentátorů nejen z České a Slovenské republiky ale i ze sousedících zemí, jako z Rakouska, Polska či Německa, kteří se aktivně zajímají o československé v soudobém pohledu o české a slovenské dějiny se konference stala fórem široké škály témat a názorů. Každoroční vzájemné setkávání umožňuje cenné předávání zkušeností a znalostí v přátelské atmosféře v duchu přístupů kritické vědy při prezentaci široké škály s historií spjatých procesů, osudů nebo metodických postupů. Prezentace výsledků výzkumů neobohacuje v konečném důsledku historiky samotné, ale prostřednictvím výsledné kolektivní monografie může oslovit i širokou o historii se zajímající veřejnost.

Výbor z kronik doby Karla IV. obsahuje třetí knihu Kroniky (Cronica praegensis) probošta pražského kostela a kaplana pražského biskupa Jana IV. z Dražic Františka Pražského, dále Kroniku kostela pražského (Chronica ecclesiae Pragensis) pražského kanovníka Beneše Krabice z Veitmile, která z ní vychází, a konečně vlastní životopis Karla IV. (Vita Caroli Quarti). Díla, která jsou mimořádně cenným dobovým pramenem k vládě nejvýznamnějšího Lucemburka na českém a říšském trůně, doprovází zasvěcená úvodní studie historika Martina Nodla a doslov a poznámky překladatelky a historičky Marie Bláhové. Součástí edice je rovněž reprodukce dvaatřiceti iluminací, které pocházejí ze staročeských překladů Vita Caroli a staročeského textu Korunovačního řádu z let 1472 a 1400–1499, dnes uložených v Rakouské národní knihovně ve Vídni (ms. 2618 a 581).

Kniha obsahuje české překlady vybraných dokumentů právního charakteru, které vydal český král Karel IV. Výběr dokumentů je zaměřen na prameny vztahující se k českému státu a je vymezen v podstatě prvním desetiletím vlády Karla IV. v Čechách a v římskoněmecké říši. Čtenář se především seznámí s nejznámějšími zákoníky ze samého počátku císařství Karla IV., s Maiestas Carolina a se Zlatou bulou. Publikované dokumenty doplňuje odborná studie profesorky Karlovy univerzity Marie Bláhové jednak o životě a politickém díle Karla IV., jednak o obsahu a významu dokumentů, jejichž české překlady kniha přináší.

Základní příručka, bez níž si práci historika či archiváře nelze představit a která nahrazuje přes půl století starou práci G. Friedricha. Kromě přehledu kalendářů a datovacích systémů obsahuje základní tabulky s převody dat. Doplněn je podrobný soupis svátků a chronologických termínů. Součástí knihy jsou i tabulky představitelů státu a církve v českých zemích a ve střední Evropě, které zpracovali Pavel R. Pokorný a Miloslav Martínek. Vzhledem k tomu, že přepočty sahají až do roku 2203 nepředpokládáme, že by kniha mohla ve vaší knihovně zastarat.