Kniha nechce být a také ovšem není snůškou sensací, nýbrž především přesným zaznamenáním neblahých událostí let minulých, jejichž středem bylo zrádné henleinovské hnutí a jež v sobě uzavírají údobí pro nás tak bolestná, jako byl měsíc září 1938, 15. březen 1939, 17. listopad1939, heydrichiáda a vyhlazení Lidic roku 1942.
Karel Zajíček Libros
V této povídce autorka poukazuje na rozpory mezi životem chudého lidu a šlechtou. Hlavními postavami je rodina Skočdopolova. Pan Skočdopole zbohatl a zakoupil si šlechtický titul a následně i zámek. Paní Skočdopolová si myslí, že vychází vstříc lidu, ale opak je pravdou. Na zámku žije v přepychu a v podzámčí lidé živoří. Paní velmi podléhá vlivu komorné Sáry, která ji učí chování. Hraběnčinu psíkovi podávají jen nejlepší jídla. V podzámčí žije vdova Karásková spolu se svými dvěma syny, šestiletým Vojtou a ročním Josífkem. Josífek umírá na choleru a vdova Karásková se zhroutí a umírá. Vojty se ujme krejčí Sýkora a chovají se k němu jako k vlastnímu. Paní onemocní cholerou, lékař jí vysvětluje podstatu nemoci a jak se šíří. Paní Skočdopolová slibuje, že se postará o lepší život svých poddaných. Svým slibům však nedostojí. Jejím rozmarem a velkou pýchou je psík Jolínek. Jednou Vojta chytil Jolínka a nesl ho ukázat Sýkorům. Jolínka začnou na zámku hledat. Když ho Vojta přinese zpátky, dostává v zámku nabídku, aby hlídal pejska. Vojta hodně čte a rád by se stal lékařem. Paní Skočdopolová odjíždí do Itálie a nechává Vojtovi peníze na studium. Nakonec se z ní stává lidumil.