Milan Pospíšil Libros

Bohatě ilustrovaná publikace ke 180. výročí premiéry Tylovy a Škroupovy hry (21. prosince 1834). Zabývá se známým tématem v širším kontextu pražského dobového divadla, literatury a žurnalistiky a věnuje se též problému pražské němčiny, který měl pro další život hry zásadní význam. Připomíná slovem i obrazem dobové zdroje Tylova námětu a porovná jednotlivé úpravy textu Fidlovačky, vzniklé během sta let v divadelní praxi. Samostatně je komentován český film Svatopluka Innemanna Fidlovačka z roku 1930. Poprvé je podrobněji představen pražský estetik, divadelní kritik a univerzitní profesor Anton Müller (1792-1843), nejvýznamnější referent pražského listu Bohemia, jehož negativní kritice Fidlovačky připsala historie rozhodující podíl na jejím premiérovém neúspěchu. Samostatná kapitola nabízí přehled nastudování Fidlovačky od premiéry do současnosti na pražských i mimopražských scénách. Texty a vybrané inscenace jsou doplněny obrazovými a textovými dokumenty z fondů archivu Národního divadla v Praze, divadelního oddělení Národního muzea, fotografického archivu Divadelního ústavu, Národní galerie a dalších zdrojů. Text doplňuje jmenný rejstřík.

Kniha esejů o vztahu Bedřicha Smetany k rostoucímu národnímu nacionalismu, zájmu o historii i víře v neomezený pokrok, tak charakteristický v jeho hudbě. Devatenácté století, období rostoucího nacionalismu, prohlubujícího se zájmu o historii a neochvějné víry v pokrok, se v hudební oblasti téměř vždy spojí s osobností Bedřicha Smetany a přívlastkem zakladatel české národní hudby. Jak tomu však bylo v jeho době, jaký byl Smetanův poměr k soudobým proudům českým a evropským, to je předmětem několika sond, které představují kapitoly této knihy.