Markéta Křížová Libros

La monografía presenta las actividades de los misioneros de la provincia checa de la Compañía de Jesús, que trabajaron en los siglos XVII y XVIII en las colonias de ultramar españolas, específicamente en México y Filipinas. A partir de documentos de archivo hasta ahora no publicados y en algunos casos desconocidos, se analiza no solo la labor de los misioneros, sino también la imagen que creaban de sus lugares de trabajo y de sí mismos, todo ello en el contexto de los dramáticos cambios económicos, sociales y culturales que ocurrían en Europa y en sus territorios de ultramar.

This critical edition introduces an unpublished travelogue by Czech-American traveller and polyglot Alois Richard Nykl, detailing his experiences in Mexico during the 1920s. The introductory studies provide insights into Nykl’s life, the circumstances surrounding the manuscript's creation, and his failed attempts at publication. Additionally, Nykl’s observations are framed within the broader context of how Czech society engaged with this region during the 19th and 20th centuries. In his narrative, Nykl reflects on the significant changes Mexico experienced in the early 20th century, comparing his first visit from 1907 to 1909 with his return from 1924 to 1926. He keenly observes the effects of the Mexican Revolution on both society and the landscape. This multi-layered text, enriched with Nykl’s photographs and a contemporary bibliography, offers the perspective of a well-educated individual with a distinctive life experience during a complex historical period. As such, it serves as a valuable resource for understanding this pivotal era.

Tématem knihy je otroctví a jeho propojení s evropskou zámořskou expanzí v 15. až 19. století, zejména s kolonizací Nového světa. Zde byli zotročováni domorodí obyvatelé (Indiáni), především ale černoši násilím dovezení z Afriky. Rozvoj otroctví na americkém kontinentu patří k nejvýznamnějším fenoménům moderních dějin. Vyústilo v největší masovou migraci všech dob, která významně ovlivnila demografickou strukturu Afriky i Ameriky – vždyť třetina všech osob afrického původu dnes žije mimo černý kontinent. Hospodářství založené na obchodě s otroky a na otrocké práci zároveň podnítilo budování koloniálních říší i rozvoj evropských metropolí.

Mayové vytvořili nejkomplexnější a nejsofistikovanější kulturu Nového světa. Rozvíjeli matematiku a astronomii, umění ve formě realistických kamenných plastik a nástěnných maleb, užívali nejdokonalejší formy písma ze všech indiánských kultur. V době příchodu Španělů byla však již mayská kultura za svým zenitem. Mnoho měst bylo opuštěno a jejich obyvatelé se rozptýlili po pralese. Mayská společnost ovšem neztratila svou životaschopnost v této době ani poté, co na jejich území pronikli bílí dobyvatelé. Jejich nezkrotnost a schopnost úspěšně vést válku v tropických pralesech vedla však k tomu, že byli označeni za "divochy". Teprve v 19. století byla mayská kultura pro Evropu znovu objevena. Intenzivní archeologický i paleografický výzkum přináší stále nové poznatky o životě dávné mayské civilizace. Ovšem ve stínu problémů, probíraných na vědeckých konferencích, Mayové dál čelí hospodářskému, politickému a kulturnímu tlaku. Zatímco ruiny mayských měst se mění v lukrativní turistické lokality, deštný prales, v němž Mayové žijí, padá za oběť těžbě dřeva a rozšiřování dobytkářských farem. Boj o fyzické přežití Mayů jako jedinců i o přetrvání mayských komunit jako svébytných kulturních entit dosud není rozhodnut.

Nejmocnější indiánský stát Historická studie líčí dějiny inckého státu před příchodem Španělů, průběh španělské kolonizace i vznik nezávislého Peru. Historický přehled je doveden do 20. století. Práce etnografky popisuje dějiny Inků a jejich potomků od předkolumbovské doby až do 20. století. Sleduje příchod Inků do údolí Apurimaku ve 12. století, jejich expanze na jih do Bolívie i na sever v následujících staletích. Velmi zajímavě je vylíčeno státní zřízení Inků a jejich způsob vlády a hospodaření. Inkové neznali peníze ani písmo a proto se zprávy o jejich životě zachovaly až ze španělského podání. Autorka dále líčí vpád španělských kolonizátorů na počátku 16. století a praktiky, které na Indiánech používali. Vylíčen je i indiánský odpor proti kolonizátorům od 16. století až po povstání Tupaca Amaru II. v 18. století. Dějiny peruánských obyvatel líčí autorka až do konce 20. století.

Kniha třech předních odbornic na historii a kulturu národů Střední a Jižní Ameriky. Naleznete v ní detailní přehled a vysvětlení krvavých rituálů, zvyků a obyčejů národů Aztéků, Mayů, Inků, Toltéků, Olmeků a dalších. Bohatá fotodokumentace.

Geografické umístění na středoamerické šíji předurčilo Nikaraguu, aby se stala místem setkávání a tranzitu. Její kulturu, a dokonce i její přírodu spojují vlivy ze severu i z jihu, z východu a západu, vlivy evropské, indiánské a africké. Ale strategická poloha byla a dodnes je výzvou ke koloniálním výbojům, zahraničním intervencím a neméně také k ambicím mnoha místních vůdců. Budoucnost druhé nejchudší země západní polokoule, dějiště řady revolucí a občanských válek, převratů a častého násilí proto zůstává i dnes nejistá.

Dějiny umění Latinské Ameriky vznikly v dílně Střediska iberoamerických studií Univerzity Karlovy na základě přednášek autorek knihy. Cílem publikace je poskytnout zájemcům z řad studentů i veřejnosti základní přehled o dějinách umění tohoto regionu. Představit jim odbornou literaturu vztahující se k tématu, jakož i významné muzejní a galerijní instituce, seznámit je se vztahy mezi Českou republikou a Latinskou Amerikou na poli kultury a umění, a nasměrovat je tak v jejich dalším studiu. Výklad je doplněn o vysvětlení pojmů a doprovází jej bohatá obrazová příloha. Jedná se o první takový titul na českém knižním trhu.

Podtitul: Misijní projekty Tovaryšstva Ježíšova a obnovené Jednoty bratrské v koloniální Americe. Jezuitské misie v pouštích a horách severního Mexika a misijní osady Moravské církve, pokračovatelky Jednoty bratrské v Pensylvánii a v Ohiu – mohou mít něco společného? Markéta Křížová, specialistka na indiánské kultury a na koloniální dějiny Ameriky, dokazuje, že velmi mnoho. Do Ameriky si obě církevní komunity, ideologicky jinak tak protikladné, přinášely své představy o ideálním společenství, jež bude možné uskutečnit v nezkažené divočině. Oba projekty byly ovšem příliš ideální, aby mohly úspěšně skončit. Na pozadí byly ovšem příliš ideální, aby mohly úspěšně skončit. Na pozadí napínavé historie tohoto neúspěchu se však čtenář dozví mnohé o jezuitech a ochranovských (moravských) bratrech, o jejich působení mezi "pohanskými" národy, o životě Indiánů v Americe 18. století, o společenských utopiích raného novověku, o nadějích a rozčarování.

Matěj Poláček, který v meziválečném období pracoval nejprve jako dělník, poté jako stavbyvedoucí na rozmanitých německých projektech v Africe a v Jižní Americe, po sobě zanechal deníky a také sepsané vzpomínky. Jde o unikátní dokumenty pozoruhodné jak svým jazykem, tak sociálním postavením autora a prostředím, v němž se pohyboval (a jeho velkou vnímavostí k tomu, co prožíval). Součástí edice je i studie o „českých stopách“ v Jižní Americe a Africe s důrazem na krátkodobou ekonomickou migraci, objasnění politické situace v popisovaných zemích v meziválečné době a stručný rozbor pamětí.

Půvab a krutost indiánské civilizace Publikace podává základní informace o dějinách, kultuře a náboženství jedné z posledních indiánských civilizací, Aztéků. Kniha sleduje cestu Aztéků k moci, představuje je v okamžiku vrcholného rozmachu, líčí jejich boj se španělskými conquistadory a vývoj jejich civilizace v následujících pěti stoletích pod nadvládou Španělska a nezávislého mexického státu. Dále seznamuje s jejich kulturou, zvyky a duchovním životem.

Shrnutí historického vývoje Haiti (dnes republiky, která zabírá západní třetinu karibského ostrova Hispaniola) od počátků osídlení po současnost. Indiánské kultury na ostrově před příchodem Evropanů. Španělská kolonizace, zavedení otrokářského systému, pěstování cukrové třtiny. Vznik francouzské kolonie Saint Domingue v západní části ostrova na konci 17. století. Povstání otroků a vyhlášení republiky Haiti na počátku 19. století. Nejednoduchá historie Haiti ve 20. století - americká okupace, diktátorský režim Duvalierů, současné problémy nejchudší a nejméně stabilní země amerického kontinentu. Základní geograficko-politické údaje o Haiti shrnuje závěrečné encyklopedické heslo.

Státní znak Jamajky je dědictvím britské kolonizace. Původní podobu nechal roku 1661 na králův příkaz vypracovat William Sancroft, canterburský arcibiskup, a figurují na něm tradiční emblémy Ameriky: nazí Indiáni, tropické ovoce, krokodýl a v centru znaku kříž a koruna jako symboly královské svrchovanosti. Změnilo se pouze motto. Původní latinský text INDVS VTERQVE SERVIET VNI (Obě Indie budou společně sloužit), odkazující na rozlehlé zámořské državy Británie, nahradilo ve 20. století anglické Out of Many, One People, tedy "Z mnoha jeden národ". Jde o ekvivalent hesla USA E Pluribus Unum.

Střední Amerika jako by svou polohou na rozhraní obou částí amerického kontinentu a zároveň Atlantského a Tichého oceánu byla předurčena stát se místem setkávání, prolínání, soupeření i splývání. K mozaice původních obyvatel se připojili španělští dobyvatelé, angličtí kolonisté a dobrodruzi mnoha národností; a také černí otroci, násilím přepravení přes Atlantik. V moderní době se pak Střední Amerika stala vstupní branou hospodářské a politické expanze evropských států do Tichomoří a proto také předmětem intenzivního mezinárodního soupeření. Tyto vnější tlaky se promítaly i do bouřlivého vnitřního vývoje středoamerických států. Byť svou samostatnou existenci v 19. století zahájily sjednocením do federace, v následujícím období jejich vzájemné vztahy poznamenaly války a revoluce.

Povídky jsou vybrané z několika antologií, které byly sestaveny a vydány v USA. Jedná se o úlomky mythologií, o krátké příběhy plné nadpřirozených sil, vlastností a schopností lidí, zvířat a celé přírody vůbec.

Doplněné a přepracované vydání metodické příručky učitele Dějepis 7 z produkce Nakladatelství Fraus. Přináší odborné a didaktické komentáře k učebnici a pracovnímu sešitu Dějepis 7 z téže řady (2. vydání), rady a nápady, jak s oběma produkty pracovat, také řešení a výsledky všech úloh z pracovního sešitu i komentáře k některým historickým mapám.

Ostrov (včetně sousedního Haiti) byl dlouhou dobu vstupní branou, jíž Evropané pronikali na americký kontinent. Španělské panství – s kulturními vlivy, ale i dědictvím otroctví černých Afričanů – se nesmazatelně podepsalo na etnickém složení i na životním stylu. Jizvy zanechaly i diktátorské režimy 20. století. Země se často vnímá jako turistický ráj; ale kulisa přírody i magické kultury nezastře problémy, které lze vysvětlit jen studiem její starší i novější historie.