Jitka Kolínská Libros

Víťa je obyčejná holka co vyšla základní školu. Matka jí zemřela, když byla ještě hodně malá a nedávno ji nahradila macecha, které se narodil syn Vlastík. Její nevlastní matka je velmi lakomá a myslí jen na sebe a svého synáčka. Víťa se chce stát zdravotní sestrou, ale nebýt její starší sestry Lídy, která je už vdaná a pracuje jako zdravotní sestra, otec by jí to nikdy nedovolil, protože macecha si myslela, že vydržovat Víťu Praze by nezvládli. Lída a pomůže Vítě otce přesvědčit a tak Víťa do nové školy nastoupí. Je ale výrazně menší a méně vyspělá něž její supermoderní spolužačky a často se stává terčem jejich peprných poznámek. Děj končí po ukončení prvního ročníku.

Nositel Nobelovy ceny za literaturu napsal svou sbírku zpěvné intimní lyriky už jako zralý, zkušený a známý básník v roce 1954. Půvabné vzpomínky na dětský svět a na maminku, která dokázala udělat domov krásným, oslovily nejednu generaci. Prosté a jednoduché verše (např. Maminčina kytice, Mlýnek na kávu, Všední den, Dědečkův pohřeb, Krabice na čaj, Domov... ) opěvují nejen dětství, ale především dobrotu, krásu, práci i únavu maminky a mluví ústy básníka za mnohé z nás. S ilustracemi Jiřího Trnky patří knížka do zlatého fondu české literatury a do pokladnice Albatrosu.

Když se někdo přistěhuje na nové sídliště, je to, jako by se přistěhoval do právě postaveného celého města. Všecko je tu úplně nové, ulice i domy. A taky lidé. Z těch, kdo se včera ještě neznali, se přes noc stanou sousedé. Kluci a děvčata si tu musí hledat úplně nové kamarády...Tato knížka vypráví o tom, jak si Franta nejdřví musel rozbít koleno, aby se stal Petrovým kamarádem...

Moderní pohádka o tom, co se všechno může stát, když po světě běhá obživlý růžový plyšový pes. Lucie a zázraky je moderní pohádka o pětileté holčičce Lucii z dětského domova, která by moc chtěla maminku; o velké holce Petře, která šije zvířátka tak trochu jinak, než skutečná zvířátka vypadají; a o velkém klukovi Mikulášovi, který maluje reklamy a pokoje. Když Mikuláš maluje pokoje v dětském domově, potkává malou smutnou Lucii. Aby ji aspoň trošičku rozveselil, dá jí růžového pejska, prý jí ho posílá maminka. A v noci se stane zázrak – pejsek obživne a Lucie věří, že ji dovede za maminkou. Druhý den jedou děti na výlet do zoo, kde Luciin pejsek způsobí řadu zmatků. Lucie chce utéct a nastává kolotoč bláznivých situací a honiček Nové vydání nádherné knihy, kterou si ze svého dětství všichni pamatují.

Příběh osmnáctileté dívky, hledající svého otce, který údajně zahynul v koncentračním táboře. Zachycuje zde 14 dní dívčina života, kdy její matka herečka odjíždí na zájezd s divadlem a Etelka se dozvídá pravdu o svých rodičích. Autorka zde ukazuje důsledky válečného utrpení, které neskončily s koncem války.

Adam a Otka musí týden stravit u tety v Praze.Zde poznají pár nových kamarádů.A jak se jim dětem z vesnice podáří přežít život velkoměsta.

Námětem této knihy je láska J.V.Friče k sestře Boženy Němcové Marii Panklové. Knihu napsal Karel Nový jako své poděkování Boženě Němcové, že byla, že ho inspirovala k psaní, a za vše pro český národ vykonala. Text byl pro vydání připravený již v roce 1940, tiskem však vyšel až v roce 1962.

Poetická kniha o tom, jak se z hravého dětství roste do let dospívání. Čtrnáctiletá hrdinka Táňa se vyrovnává s rozchodem rodičů i se svou první láskou Koljou a s věrným přítelem Filkou, jehož cit nemůže opětovat. Australský pes dingo je pro Táňu symbolem čehosi neznámého, po čem touží, ale čeho se i bojí, je symbolem jejích čtrnácti let odcházejících do neznáma.

U jihočeského rybníka vládne zdánlivý klid. Hra, která znamenala výrazný posun české dramatické tvorby v padesátých letech minulého století, ale odhaluje silný pocit odcizení lidí, kteří zde tráví jeden srpnový den. Stále působivé drama českého básníka.

Lyrický román českého básníka o problémech dospívání a prvních milostných zmatků. Chlapcova rodina, kde otec projevuje málo taktu při výchově syna, zatuchlé prostředí gymnázia, maloměsto se svojí pokřivenou morálkou - to vše hrdiny zrańuje a nutí ke vzpouře. Jak nabývá prvních, často trpkých zkušeností, ztrácí svou bezbrannou přecitlivělost, ale neztrácí víru v krásu života a věčné mládí.