Pentti Saarikoski Orden de los libros (cronológico)

Finský básník, prozaik a překladatel, komunista a opilec, enfant terrible finské literární scény, strávil na přelomu let 1966 a 1967 dva měsíce v Praze. Pobýval v malém vypůjčeném bytě na Újezdě, kde nešla elektřina a společný záchod byl venku na pavlači, čas trávil po hospodách, kde se dával do řeči s místními i s cizinci, bloumal po neznámém městě a pozoroval jeho obyvatele. Text stejně jako u dublinského Dopisu pro mou ženu reflektuje autorovu snahu porozumět svému okolí doprovázenou krátkými, mimochodnými postřehy, do nichž se přimíchává bouřlivé vnitřní dění. V cizím prostředí se o to víc hlásí potlačené výčitky, autor vede dialog s blízkými osobami, zejména se ženami, do přítomnosti se prolíná minulost.

Syrový text Dopis pro mou ženu finského spisovatele, kontroverzního bohéma, oddaného komunisty a náruživého alkoholika, celebrity finské literatury, vznikl na konci šedesátých let. Autor tehdy podnikl několikatýdenní cestu do Dublinu, dějiště Joyceova Odyssea, kterého také překládal. Jde tedy ve stopách Leopolda Blooma a mezi návštěvami restauračních zařízení, bloumáním po městě a pozorováním místního života se své ženě svěřuje se svým steskem, pocity a názory, kterými při svém osamoceném putování překypuje a v nichž si nebere žádné servítky a nikoho nešetří. Text je plný jadrných až vulgárních výrazů, tak jak autorovi přicházely na mysl, aby ji „v proudu vědomí“ zase opouštěly...