Dalibor Vácha Libros

Likvidace R. Heydricha bývá považována za jeden z nejodvážnějších činů nejen v kontextu československého odboje, ale celé druhé světové války. Román ukazuje přípravu k likvidaci nacistického smrtihlava, peklo, které se rozpoutalo po jejím provedení, nebo apokalyptickou závěrečnou bitvu v kostele v pražské Resslově ulici. Současně však nezapomíná na klaustrofobickou atmosféru vyvolanou německými represemi a na nezměrné hrdinství všech těch, kteří parašutistům pomáhali a ve své většině za to zaplatili vlastními životy i životy svých rodin. Ústřední postavou je nadporučík Adolf Opálka, odvážný chlap, velitel československých parašutistů, který dosud stál ve stínu hrdinů Kubiše s Gabčíkem či zrádce Karla Čurdy.

Výtěžek z prodeje této knihy bude věnován zastupitelskému úřadu Ukrajiny v ČR na nákup obranného vojenského materiálu. Nápad na povídkovou sbírku, jejímž společným jmenovatelem je strach, smrt, hrdinství a naděje, vznikl z diskuze na Twitteru. Skupina českých autorů se rozhodla podpořit bojující Ukrajinu, na kterou odkazuje i název sbírky. Úvodní text napsal novinář Michal Kubal, jehož zkušenosti jsou pro tuto tematiku cenné. Povídky čtenáře zavedou do různých časů a míst. Ukrajina byla 24. února 2022 podruhé napadena Ruskem, což přivedlo Evropu zpět do doby utrpení, které mělo být jen vzpomínkou na první polovinu 20. století. Místo toho jsme svědky války, mučení a zabíjení. Tato sbírka je jednou z prvních reflexí událostí, které se staly nechtěnou, ale naléhavou součástí našich životů. Není snadné ji číst, což není způsobeno nedostatkem talentu autorů, ale povahou tématu. Výzvy, před nimiž stojíme, nebudou příjemné, ale každý, kdo si tuto knihu přečte, bude lépe připraven čelit těmto realitám, protože se s násilím a utrpením, které autoři zpracovali, "otuží".

Když se japonské síly vylodily v lednu 1942 v blízkosti strategického přístavu Rabaul na ostrově Nová Británie, všem zúčastněným bylo jasné, že dalším cílem bude japonská izolace Austrálie, nebo dokonce invaze na tento kontinent. Hlavní bojiště se rozvinulo na Nové Guineji, kde se Japonci pokusili obsadit další strategický prostor u Port Moresby, a pokud by se japonské válečné mašinérii podařilo vyřadit Austrálii z války, pro Spojence by to znamenalo těžko řešitelnou katastrofu ohromného dosahu. Bojovalo se v extrémně náročných klimatických podmínkách, v džunglích, v horách, nelítostně, za použití nejmodernějších zbraní té doby, ale také muž proti muži, bodák proti bodáku…

Kniha se zabývá obrazem každodenního života československých bombardovacích osádek (nejen) ve Velké Británii od založení 311. perutě až po konec války. Nezapomíná na bojové mise nad okupovanou Evropou ani nad moři a oceány, přesto její těžiště leží spíše v objevování toho, jak piloti, navigátoři a palubní střelci žili, co jedli, jak trávili volný čas a jak moc či jak málo jim přirostlo ostrovní království k srdci. Jejich hrdinství, pro ně většinou tak samozřejmé, se zde sráží se strachem a konečně se smrtí. Kniha by měla ukázat, že i ve válce existuje něco jako všední den a o hrdinství se nemusí vždy jen nahlas mluvit.

Novou optikou nahlížená jedna z nejslavnějších bitev v Tichomoří za druhé světové války. Nejde o pouhý popis bojových operací, ale také o naznačení tendencí v každodenním životě válčících Američanů, o analýzu dopadu náročných bojových podmínek na psychiku vojáků. Guadalcanal, respektive americké vítězství na Guadalcanalu, znamenal spíše než vítězství strategické výhru psychologickou. Američané zjistili, že se mohou do té doby zdánlivě neporazitelným Japoncům úspěšně postavit, proto tuto komplexní bitvu, která probíhala na zemi, ve vzduchu i na moři, lze skutečně považovat za bod obratu v pacifické válce.

Asociace autorů detektivní literatury každoročně udílí ceny v oblasti literární tvorby. Pražská vydavatelská společnost v tomto svazku uveřejňuje patnáct nominovaných povídek

Jak vysoko může vystoupat hvězda brilantního komika, tak hluboko může zase padnout. Geniální Vlasta Burian ožívá v příběhu, který ve smíchu skrývá slzy, v radosti děs a ukazuje, jak barevný byl svět, který známe jen z černobílých filmů. Román nahlíží na Burianovu filmovou a divadelní kariéru i soukromý život od poloviny třicátých let dvacátého století přes schizofrenní atmosféru německé okupace až po úplný rozpad celého jeho milovaného světa v poválečném období. Seznamte se, Vlasta Burian, muž, který nade vše miloval smích svého publika.

Uprostřed válkou a revolucí rozvráceného Ruska se odehrává další dějství dramatického příběhu československých dobrovolníků, který otevřela kniha Bratrstvo. Po téměř čtyřech válečných letech se jejich řady rozrostly v celý armádní sbor, který měl podle Masarykova plánu zamířit na rozhodující frontu do Francie. Události se však začaly ubírat zcela jiným směrem. Tehdy, na jaře 1918, si nikdo nedokázal představit, jak velké dobrodružství na legionáře v Rusku ještě čeká… Kniha detailně vykresluje složitý obraz legendární sibiřské anabáze, během níž muži pod červenobílou vlajkou dosud neexistujícího státu dokázali vojensky ovládnout značnou část Sibiře. Podrobně analyzuje, jak toto dvouleté období prožívali ve dnech všedních i nevšedních. Zahrnuje dobu nejprudších bojů proti bolševikům, ukazuje krutost ruské občanské války i notná zklamaní, s nimiž se legionáři museli vyrovnávat. Nezapomíná ani na týdny plavby po světových oceánech během cesty domů.

Na samém počátku jara 1918 se ruská říše zmítala ve stále zběsilejší občanské válce, do jejíhož víru se záhy aktivně zapojili českoslovenští dobrovolci, kteří po několika konfliktech rozhodně vystoupili se zbraní v ruce proti bolševikům. Cílem legionářů bylo probojovat se z Ruska a zasáhnout do bojů na západní frontě, avšak velmi rychle své rozhodnutí přehodnotili, čímž započala cesta za ovládnutím transsibiřské magistrály, na jejímž počátku nebyla nouze o odvážné a smělé činy, mezi něž můžeme řadit „námořní“ bitvu na jezeře Bajkal i zmocnění se dodnes legendami opředeného ruského zlatého pokladu, nicméně se jasně ukázalo, že naplnit onen „mohutný sen“ tohoto ohromného a dnes již takřka zapomenutého dobrodružství – porazit bolševiky – není v jejich silách.

Všední a dramatické dny československých legií v Rusku 1914-1918. Pod nánosem času i utvářením poněkud zjednodušeného obrazu legií dnes zaniká jedna podstatná skutečnost: že totiž československé dobrovolnické vojsko v Rusku bylo složeno z obyčejných mužů. Autor nabízí plastičtější obraz, než jen obvyklý faktografický výklad – zabývá se především každodenností legionářů v období od léta 1914 do předjaří 1918. Čtenář se tak dozví, jak žili (a přežili) v ruských zajateckých táborech a co vše je mohlo motivovat ke vstupu do legií. Detailně se seznámí s jejich ubytováním, stravou, způsoby trávení volného času či složitými kontakty s místním obyvatelstvem. Ve frontové každodennosti nechybí vedle samotného boje ani vnímání smrti, zranění a nemoci, stejně jako řady jiných stresujících faktorů. Tato svědectví a někdy až fascinující příběhy jsou spojeny se jmény a osudy konkrétních legionářů. Na knihu bude navazovat druhý díl, pokrývající léta 1918–1920.