Johannes Kepler fue una figura clave en la revolución científica del siglo XVII, reconocido por sus leyes del movimiento planetario. Sus obras sentaron las bases para la teoría de la gravitación universal de Newton y realizaron contribuciones significativas a la óptica y al desarrollo del telescopio. Kepler trabajó en una época en la que las distinciones entre astronomía, astrología y física aún estaban evolucionando, y sus escritos sirven como un puente entre las comprensiones medievales y modernas del cosmos.
The second edition of this English translation of Kepler's groundbreaking 1609 work presents a pivotal moment in the history of astronomy. By prioritizing physics over traditional geometrical models, Kepler's Astronomia Nova fundamentally reshaped the scientific approach to celestial mechanics. This masterpiece is recognized alongside Copernicus's and Newton's works as a cornerstone of the scientific revolution, showcasing Kepler's remarkable originality and influence on modern astronomy.
Suivi de Accessit Stereometriae Archimedeae Svpplementvm / A supplement to ... Et Savoirs)
350 páginas
13 horas de lectura
Johannes Kepler (1571-1630), the renowned astronomer and mathematician, is known for his three planetary laws. In 1615, he published his significant mathematical work, Nova stereometria doliorum vinariorum, which positioned him as a precursor to infinitesimal mathematics. In the dedication to his patrons, Kepler noted that his second marriage spurred him to write this treatise. While acquiring wine barrels for his new family, he was intrigued by how the seller used a single gauging rod indiscriminately, without considering the barrel shapes or performing calculations. This prompted Kepler to establish a geometrical foundation for accurate measurement, exploring Archimedes's results through the lens of indivisibles. Unbeknownst to him, Archimedes had previously employed a similar method in his correspondence with Eratosthenes, rediscovered in 1906. Kepler, however, expanded on these ideas, investigating the volumes of rotating surfaces like apples and lemons, and delving into the solid geometry of conoids and spheroids. His work also includes significant findings about the relationships between cylinders and conjugate conical frustums, ultimately demonstrating that the Austrian barrel has the largest volume for a given gauging length. The volume features the original Latin text alongside the first complete English translation, complemented by a comprehensive introduction detailing Kepler's life, works, and the key concepts of t
O šestiúhlé sněhové vločce. Poutavé čtení o „ničem“.
Novoroční pozdrav slavného učence Johannese Keplera svému mecenáši a patronovi, kancléři Jeho Císařské Milosti, panu Janu Matoušovi Wackerovi z Wackenfelsu, rytíři Zlaté ostruhy.
Johannes Kepler ve svém dílku, sepsaném nejspíše v Praze roku 1610, ukazuje bohatost svého uvažování na tak zdánlivě obyčejné a pomíjivé věci, jako je sněhová vločka. Tedy ukazuje jej na „ničem“, ale právě ty uvozovky jsou zde velmi důležité...
Čtení k potěšení, ale možná i k zamyšlení. Bilingvní latinsko-česká publikace.
Třetí upravené vydání.
Na jaře roku 1610 vydal Galileo Galilei nevelký spisek Hvězdný posel, věnovaný florentskému vévodovi Cosimovi II. Medicejskému, v němž jako první popsal pozorování oblohy pomocí dalekohledu a oznámil objev Jupiterových měsíčků. Jeden výtisk poslal rovněž Johannesu Keplerovi, který záhy Galileovy zaslal obsáhlý dopis, v němž jeho objevy ocenil, a tuto svoji recenzi také pod jménem Rozprava s hvězdným poslem zveřejnil tiskem. Oba tyto útlé svazky, která výrazně vstoupily do dobové diskuse o kosmologickém uspořádání a které jsou i skvělou ukázkou renesanční stylistiky, patří mezi nejdůležitější astronomické práce všech dob. Kniha přináší jejich překlad spolu se zasvěceným komentářem, který osvětluje podstatu Galileových objevů, stejně jako jejich dobové souvislosti.
Na jaře roku 1610 vydal Galileo Galilei nevelký spisek Hvězdný posel, věnovaný florentskému vévodovi Cosimovi II. Medicejskému, v němž jako první popsal pozorování oblohy pomocí dalekohledu a oznámil objev Jupiterových měsíců. Jeden výtisk poslal rovněž Johannesu Keplerovi, který záhy Galileovi zaslal obsáhlý dopis, v němž jeho objevy ocenil, a tuto svoji recenzi také pod názvem Rozprava s Hvězdným poslem zveřejnil tiskem. Oba tyto útlé svazky, které výrazně vstoupily do dobové diskuse o kosmologickém uspořádání světa a které jsou i skvělou ukázkou renesanční stylistiky, patří mezi nejdůležitější astronomické práce všech dob. Kniha přináší jejich překlad spolu se zasvěceným komentářem, který osvětluje podstatu Galileových objevů, stejně jako jejich dobové souvislosti.
Z latinských originálů Siderus nuncius a Dissertatio cum Nuncio sidereo přeložila Alena Hadravová za odborné spolupráce Petra Hadravy.
Ve svém slavném Snu, vydaném až po autorově smrti, si slavný astronom Johannes Kepler pokoušel představit, jak to vypadá na Měsíci. Text je pozoruhodný nejen jako důkaz Keplerovy jasnozřivosti a abstraktní logiky, ale i pro jeho básnickou imaginaci a svéráznou formální strukturu.
