Miloš Doležal Libros

Noc z 23. na 24. února 1950 se odehrává v zasněžené Vysočině, kde se v černém tudoru nachází osmačtyřicetiletý kněz P. Josef Toufar, zbitý a unesený příslušníky StB. Po brutálních výsleších je přivezen na filmovou rekonstrukci, přičemž jeho stav je alarmující. V adventu 1949, během kázání, se v kostele v Číhošti zakýval oltářní křížek, což vidělo dvacet svědků. Po tomto incidentu byl Toufar zatčen a mučením donucen k lživému přiznání. Jeho mučednická smrt zhatila plánovaný monstrproces, avšak nebránila dalším útokům komunistického režimu na katolickou církev. Autor se rozhodl prozkoumat nejen poslední události, ale i Toufarův život, jeho původ, motivaci stát se knězem a cestu k vysvěcení. Shromáždil dokumenty, fotografie a svědectví, aby vytvořil komplexní portrét, který není jen historickým pojednáním, ale i osobním a humorným pohledem na životní příběh. Kniha obsahuje textovou a obrazovou část, která zachycuje historii Vysočiny v první polovině 20. století, včetně míst zasažených komunistickými zásahy. Autor, Miloš Doležal, se snaží vrátit regionu jeho paměť a připomenout hrdiny a mučedníky této doby.

Podtitul: Příběhy faráře Josefa Toufara, jeho vrahů a čihošťského zázraku se zprávami archeologa, antropologů a soudního lékaře o exhumaci a identifikaci těla P. Josefa Toufara. Dne 25. února 1950, během oslav druhého výročí komunistického puče, umírá Josef Toufar v pražském sanatoriu. Jeho tělo je odvezeno na pitvu, zatímco jeho bratr Vladimír má v noci znepokojivý sen, ve kterém vidí Josefa zraněného a volá: „Jožka žije!“ Tato dramatická událost otevírá novou knihu Miloše Doležala, která navazuje na předchozí úspěšnou publikaci. Autor v čtrnácti příbězích kombinuje reportážní metody s archivními dokumenty a svědectvími, aby odhalil nová fakta o Josefu Toufarovi, jeho mučitelích a historickém kontextu. Doležal objevil Toufarovy zápisky, korespondenci, část jeho knihovny a unikátní fotografie, včetně filmových záběrů pořízených Státní bezpečností. Kniha se zaměřuje na Toufarův studentský a kněžský život, jeho myšlení o číhošťském křížku, průběh únosu a výslechů, a také na jeho smrt. Detailně popisuje potupné zahrabání jeho těla na hřbitově v Praze-Ďáblicích a obsahuje téměř sedm stovek dosud nepublikovaných fotografií a dokumentů. Publikaci doplňují zprávy odborníků, kteří se podíleli na exhumaci a identifikaci Toufarova těla, spolu s filozoficko-meditativním doslovem historika umění.

Dalším kamínkem do toufarovské mozaiky, kterou trpělivě a pečlivě skládá spisovatel Miloš Doležal, je jeho text čtrnácti zastavení křížové cesty. Čtrnáct obrazů, čtrnáct pozastavených situací na životní cestě i v trýznivém životním finále číhošťského faráře P. Josefa Toufara (1902—1950), jedné z prvních obětí komunistického režimu u nás, vznikalo několik let. Doplňují je meditace-modlitby-prosby karmelitánské řeholnice Marie Judit od Ježíše Zmrtvýchvstalého z kláštera v Dačicích. Důležitým rozměrem knihy je výtvarný doprovod — pašijový cyklus provedený technikou cliche verre Bohuslava Reynka, básníka a grafika z Petrkova u Havlíčkova Brodu, který na tomto svém cyklu pracoval na Vysočině právě v době temna padesátých let 20. století. Autorem doslovu je historik a teolog Tomáš Petráček, který připomíná: „Vznikají stále nové a různě formulované křížové cesty s cílem proniknout hlouběji, více prožít a pochopit mystérium Kristovy velikonoční oběti a sebevydání. /.../ P. Josef Toufar dokázal žít Ježíšova blahoslavenství, a proto měl sílu projít neobyčejně trpkou a hořkou křížovou cestou.“ Vydáno k 70. výročí smrti P. Josefa Toufara 25. února 2020.

Básníka a rozhlasového redaktora Miloše Doležala zajímají osobnosti, které přes totalitní nástrahy 20. století a mnohé životní zkoušky nepřestaly hledat smysl stvoření. Autor hovoří s plk.Petrem Urubou, Ferdinandem Höferem, genmjr. Rudolfem Krzákem, Mons. Josefem Veselým, P. Martinem Víchem, Vincencem Koutníkem, Alfonsem Bradatschem, Aloisem Denemarekem, Mons. Karlem Fořtem, Ludvíkem Stehlíkem a prof. Jaroslavem Kadlecem.

V knize Miloše Doležala navštívíme místa spojená se životem, činností a smrtí faráře Josefa Toufara, jedné z prvních obětí komunistického režimu. Hlavními lokalitami jsou Vysočina, zahrnující moravskou část na Jihlavsku a českou část, jako Zahrádka, Číhošť a Havlíčkův Brod. Skrze sto dvacet zastavení sledujeme Toufarovu životní cestu od Horní Smrčné a rodného Arnolce, přes farní kostel ve Zhoři, kasárna v Brně, až po jeho vysvěcení na kněze a první působiště v Zahrádce. Důležitá místa zahrnují Číhošť, valdickou mučírnu a jeho hrob na Ďáblickém hřbitově. Publikace se také zaměřuje na klíčové lokace, kde se o jeho osudu rozhodovalo, jako Okresní národní výbor v Ledči nad Sázavou a Ministerstvo vnitra. Kniha nabízí prokomponovaný a praktický celek, který zve čtenáře na cesty po stopách inspirativního kněze. Obsahuje přibližně 500 dobových a současných fotografií a dokumentů, včetně některých publikovaných poprvé, doplněných střídmými texty a zajímavými detaily.

Sbírka Jana bude brzy sbírat lipový květ je v jádru souborem nénií za odchodem nejbližšího člověka z tohoto světa. Verše Miloše Doležala vynikají koncizním tvarem, lapidárním výrazem, pracují s překvapivou asociativností, intertextualitou, nápovědou, zámlkou. Imaginace se tu odvíjí od nenadálého existenciálního zážitku. Zmar a beznaděj ze ztráty nejbližší jsou konfrontovány s mocností básnického slova. Kniha vychází k nedožitým pětapadesátým narozeninám Jany Frankové Doležalové (21. 5. 1967 – 18. 6. 2021).

Kniha přináší dosud neznámé texty P. Josefa Toufara (1902-1950), číhošťského faráře umučeného komunistickou Státní bezpečností, které pronesl v posledním půlroce svého života. Doprovází je zasvěcený životopis a příběh exhumace jeho ostatků z pera Miloše Doležala, dále krátké texty historika a kněze Tomáše Petráčka a architekta Norberta Schmidta. V knize jsou publikovány dosud neznámé archivní fotografie. Vydáno u příležitosti slavnostního uložení ostatků P. Josefa Toufara v Číhošti 12. července 2015.

Ve sbírce Ezechiel v kopřivách se protíná osa dějinné paměti s linií osobní a intimní; tragikomické středoevropské dějiny s těmi nepatrnými a skrytými, velké smrti s těmi nenápadnými. Tři oddíly sbírky tvoří tři „kruhy“. První představuje vrstvu paměti, dějin a některých historických postav. Druhý kruh tvoří odcházení přátel a prožitek pomíjejícnosti. A třetí je věnován smrti autorovy matky a snům, které některé situace „posledních věcí“ nasvěcují z jiné strany, naznačují možné luštění šifer. Název sbírky odkazuje ke starozákonnímu prorokovi Ezechielovi a jeho sugestivnímu proroctví–obrazu oživlých kostí.

Kniha básníka Miloše Doležala. Jako téměř všechny autorovy předchozí knihy i tato souvisí s rodnou Vysočinou, tématem paměti a "souručenstvím živých a mrtvých". Tentokrát ale básník až na výjimky opustil verše a jen občas je vetknul mezi minipovídky, deníkové fragmenty a záznamy snů. Kniha získala cenu ministra kultury jako Nejkrásnější kniha roku 2009.

Básnická sbírka inspirovaná uplýváním času v přírodě i v lidském životě rozšířená o básně z bibliofilsky vydaného souboru Kamení (M. Dyrynk 1996).