Pavel Vančát Orden de los libros (cronológico)

Vizuálně radikální katalog k výstavě Obrazy konců dějin 85-95 vydává nakladatelství BiggBoss společně s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze. Bordelická bible, v níž se na 462 stranách koncentruje ultimátní devadesátkový chaos, svérázným způsobem popisuje proměny obrazového kánonu od poslední fáze komunismu přes nekontrolovaný revoluční kvas až po postupnou komercionalizaci nové mediální scény v České republice. Všímá si i opozičních, avantgardních a antisystémových tendencí celé epochy, ale také tehdejšího zpravodajství, reklamy a popkultury. "Obrazy konců dějin jsou vizuální esejí o jedné antidekádě, kdy radikální politické změny probíhaly paralelně s výraznou proměnou vizuálních médií a jejich rolí," shrnuje kurátor výstavy a editor katalogu Pavel Vančát. Publikace se čtyřmi verzemi obálky má podobu kancelářského pořadače se záložkami doprovázenými časovou osou s obaly LP. Na nejlesklejších papírech se zde potkávají kalkulačky z československého zásilkového katalogu Magnet s fotografiemi Depeche Mode v Praze od Antona Corbijna nebo erotické časopisy se snímky pojízdných prodejen Jana Malého a teleshoppingem TV Nova. "Grafické zpracování využívá pokleslou estetiku, klišé, první systémové fonty a technická omezení překotně se uvolňující, naivní i machrující doby," dodává Zuzana Lednická ze Studia Najbrt, která se postarala o grafický design katalogu.

Publikace doprovází rozsáhlou stejnojmennou retrospektivní výstavu v Domě umění města Brna, která znovuobjevuje legendární fotografickou skupinu EPOS. Inscenované snímky brněnské skupiny, kterou tvořili Jiří Horák, Rostislav Košťál, František Maršálek a Petr Sikula, se výrazně zapsaly do dějin československé fotografie. Tvorba Eposu úzce souvisí také s brněnskou uměleckou scénou přelomu šedesátých a sedmdesátých let, mimo jiné s nastupující hereckou generací kolem Divadla Na Provázku. Jejich inscenovaná fotografie si jako tzv. Brněnská škola aranžované fotografie vydobyla místo v dějinách československé fotografie. Elegické, pochmurné ladění fotografií souvisí s tehdejším mentálním nastaveném vzdorné vlasaté „bigbítové“ mládeže sedmdesátých let i svobodnou hippie náladou konce let šedesátých. Fotografie skupiny nesou znaky inspirace filmovou estetikou Nové vlny, módní fotografie a reportážní fotografie tehdejších časopisů orientovaných na mladou generaci. Publikace s texty Pavla Vančáta, Antonína Dufka, Ladislava Plcha a Michala Konečného rozsáhle dokumentuje a analyzuje tento jev.

Knížka, rekapitulující dílo fotografky Marie Kratochvílové (1946). Fotografka patří k důležitým osobnostem kulturní obce města Brna. Aktivně tvořila zejména v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, kdy se věnovala výtvarné fotografii a dokumentaci děl místních umělců konceptuálního a akčního zaměření. Publikace se soustředí na vhled do autorsky orientovaného fotografického díla M. Kratochvílové, které svým charakterem souvisí více, než s paralelním vývojem československé fotografie, s dobovou progresivní volnou, výtvarnou tvorbou. Publikace také shrnuje dosavadní biografické a bibliografické údaje o autorce.

Téma publikace se nachází na pomezí monografie a autorské publikace, zkoumá parametry fotografického média. Dvojrozměrný formát fotografie je základním stavebním materiálem komplexní konceptuální práce umělecké dvojice Aleksandry Vajd a Hynka Alta. Kniha představuje projekty z posledních deseti let, zhodnocené českými teoretiky a kurátory Jiřím Ptáčkem a Pavlem Vančátem. Obsahuje klasický rejstřík popisků, které informují o názvech, datumech vzniku a rozměrech sérií. Avšak vyobrazení postrádají logiku řazení, což brání reprezentativnímu zobrazení nejdůležitějších aspektů jejich práce. Vnímání jednotlivostí v původním celkovém záměru autorů je narušeno. Systém vazeb vyobrazení je založen na interpretaci grafických designérů knihy. Hlavní textová část, formát rozhovorů Jena Kratochvila s umělci, nenese standardní zhodnocení, ale spíše osobní sondou do myšlení za prezentovanými díly. Specifický rozptyl lokalizace umělců, žijících v různých lingvistických prostředích, se odráží v trojím jazykovém znění textů – českém, slovinském a anglickém. Kniha se tak stává plynoucím organismem, procesem zkoumání možností redefinování média a participativním projektem přesahujícím samotnou práci autorů.

Životopisná data, přehled výstav a zastoupení ve sbírkách.

Diplomovou práci Jasanského a Poláka můžeme chápat nejen jako bizarní doklad jednoho studijního ztroskotání, ale i jako střet fotografické tradice s uměleckou prací 90. let. Reprint neobhájené práce na FAMU vydán při příležitosti výstavy „10 000 chlapi“ konané v Galerii Klatovy-Klenová od 7. 3. do 9. 5. 2010. Volná příloha obsahuje český a souběžný anglický text o autorech a jejich díle od Pavla Vančáta.

30. svazek edice Fototorst. Jindřich Přibík (*1944 ) je jedním z nejsložitějších autorů (nejen) české fotografie. Jeho tvorba zahrnuje za více než půlstoletí přes čtyřicet postupně se rozrůstajících a překrývajících cyklů, které tvoří složitou síť odkazů a vzájemných citací. Patří do nich jak rané práce s textovými úvahami (Muzeum. Plzeň 1963), cykly Reflexů, pracující se složitými odrazy oken a výkladů, tak především Montáže, vznikající od poloviny šedesátých let ze starých nalezených negativů a pracující volně s motivy převzatými z klasických filosofických a literárních textů. Autor souběžně studoval fotografii a filosofii, což se odrazilo v celém jeho solitérním díle, pracujícím jak s fotogenií, tak s hermeneutikou.

"Few stories in the history of photography are as astonishing and as compelling as that of the octogenarian Czech photographer Miroslav Tichý. With crude homemade cameras fashioned out of cardboard and duct tape, Tichý took several thousand pictures of the women of his Moravian hometown of Kyjov throughout the 1960s and '70s. These pictures of women going about their daily business are at once banal and extraordinary, transforming the ordinary moments of work and leisure into small epiphanies. Blurred and off-kilter, his photographs have a striking contemporaneity, resembling the early paintings of Gerhard Richter or the photographs of Sigmar Polke. Printed imperfectly and deliberately battered, they evince a surprising retrograde or even antimodernist feeling, which, in the context of the Cold War atmosphere of provincial Czechoslovakia, just before and after the liberalizing moment of the Prague Spring (1968), undoubtedly constituted a kind of oblique political provocation, a nose-thumbing response to the progressive realist perfectionism of official Soviet culture. The catalogue Miroslav Tichý accompanies an exhibition of the same title at the International Center of Photography organized by Chief Curator Brian Wallis. Critical evaluations by Brian Wallis, Roman Buxbaum, Carolyn Christov-Bakargiev, and Richard Prince introduce more than 250 plates and illustrations."--Publisher's website

Kniha "Fotografie??" spadá do žánru Kultura, umění. Autorem je Freiberg Jan, Vančát Pavel. Obsahuje 56 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Galerie Klatovy / Klenová" z roku 2004. Přejeme příjemné čtení.

Kniha obsahuje 43 fotografií z cyklu Krajiny, texty jsou v češtině, angličtině a francouzštině. Grafickou úpravu provedla Markáta Othová. Publikace získala ocenění "Fotografická publikace roku" udělovaná časopisem Fotografie magazín