Tomáš Přibyl Orden de los libros

Traťové majáky sloužily k navigaci civilních (ve výjimečných případech i vojenských) letounů na nočních liniích. V Československu vznikla pilotní trať Praha – Brno – Bratislava, která se úspěšně používala. Postavena byla i trať Praha – Plzeň – Přimda, ale v jejím případě skončilo pouze u testovacího letu a nikdy se nedočkala pravidelného provozu. Navíc existovaly i plány na noční osvětlení dalších tratí (Praha – Vídeň, Praha – Lipsko aj.), leč ty nebyly realizovány. Technický rozvoj vedl ke vzniku jednodušších, levnějších a spolehlivějších metod letecké navigace, takže se světelné traťové majáky rychle staly přežitkem. Při přípravě publikace byl proveden terénní průzkum, zpracovány dobové dokumenty (např. archiv Jana Krumbacha z fondu Technického muzea v Brně) a především „zlatý důl“ v podobě pramenů z Národního archivu. Díky tomu nám po téměř sto letech znovu ožívá úžasný příběh československého výrobního i leteckého průmyslu. Traťové majáky se v československé letecké dopravě používaly ve třicátých letech minulého století. Na základě rostoucí poptávky po letecké dopravě i za zhoršené viditelnosti byl průmysl schopen reagovat velmi rychle a během krátké doby připravit kompletní infrastrukturu pro lety v noci: od majákové věže přes vlastní automatický světelný maják až po organizační stránku věci.

Malý krok pre človeka, ale veľký skok pre ľudstvo. Človek vkročil na Mesiac. Svet sa zmenil a už nikdy nebude rovnaký. Ešte pred zopár rokmi prehrávali Spojené štáty v „kozmických pretekoch“ na všetkých frontoch a komentátori hovorili o „technologickom Pearl Harbore“. V máji 1961 vyhlásil americký prezident John Kennedy za národný cieľ práve cestu na Mesiac. Išlo o náročnú úlohu, ktorá by svojou veľkosťou zatienila doterajšie sovietske kozmické prvenstvá. A zároveň o taký veľký cieľ, že doterajšie úspechy nemohlo ZSSR použiť. Obaja rivali sa odrazu ocitli na novej štartovacej čiare. Preteky pred nimi predstavovali skutočnú výzvu. Bolo potrebné vymyslieť scenár letu na Mesiac. Postaviť obrie testovacie stavy aj kozmodróm, vyvinúť najväčšiu raketu v histórii, komplexnú vesmírnu loď, lunárny výsadkový modul, skafandre... Vymyslieť nové spôsoby navigácie, komunikácie, riešenia matematických alebo logistických problémov, kontroly kvality, monitorovacích systémov... Tak sa zrodil program Apollo, plný prekážok a neúspechov, ale aj nesmierneho úsilia a odhodlania prekonávať hranice možného, ktorý bol zavŕšený triumfom. Dobytie Mesiaca vám túto cestu detailne predstaví. Strhujúce rozprávanie sprevádza takmer 500 fotografií, ktoré vám dovolia nahliadnuť do zákulisia cesty na Mesiac. Priamo do stredu najväčšieho technického dobrodružstva v dejinách. Do doby, keď sme sa vydali na Mesiac.

Poštu v pražských Bohnicích přepadl lupič. V kukle a s pistolí vše provedl čistě za pár minut a bez výstřelu. Jen zmizet zcela beze stop se mu nepodařilo. O pár kilometrů dál po něm zůstalo opuštěné auto a on se nejspíš ukrývá v jednom z nových rodinných domů v Pětidomí. Pátrají po něm dva vyšetřovatelé – malá stárnoucí a často protivná kapitánka, které pomáhá mladý poručík plný energie.

Jak bolestné je, že dnes tolik věcí nevidíme? Tyto čtyři novely jsou o těch, kteří mají oči, ale nevidí – o páru, který se rozchází vlastně zbytečně, vánici v jedné rodině, chlapci, který hledá, jak vyrůst v muže, a holčičce, která nastavuje zrcadlo, v němž je vidět, jací jsme... Adam a Eva mají hloupé potíže, a než aby je vyřešili, radši se slavnostně a s velkou parádou rozejdou v kostele. Co s nimi provede osud? Táta, dcera, strýc a máma jsou rodina, která se snaží sejít uprostřed divoké noční vánice, aby objevili, co neviděli a co je svedlo dohromady. Jonáš přišel jako malinký o tátu a učí se vidět svět očima chlapce a mladého muže s pomocí otčíma, který ho vede nejprve ke hrobu otce. Jestli se vám někdy stane, že potkáte malou holčičku, jak si čte v regálu, dozvíte se, kým jste a jakým se stal dnešní svět…

Země * Slunce * Měsíc * Planety * Hlubiny vesmíru * Měsíce * Černé díry * Exoplanety * Supernovy * Mlhoviny * Hvězdokupy * Sluneční soustava * Komety a meteority * Galaxie * Astrofyzika Jak vypadají kosmické objekty? Je naše Slunce jedinečné? Jakou podobu mají galaxie jinde ve vesmíru? Najdeme jiné obývané planety? Který kráter na Měsíci je největší? Jaké rozmezí teplot panuje na Marsu? Co by následovalo, kdyby se Slunce proměnilo v černou díru? Může se hvězdokupa stát galaxií? Co by se stalo, kdyby se Země převrátila? Může černá díra zemřít? To je jen hrstka z celkem 333 palčivých záhad a otázek, na které v této publikaci hledají odpovědi přední čeští odborníci Michal Švanda, František Martinek a Tomáš Přibyl. Pravidelně přispívají do měsíčníku Tajemství vesmíru, který vychází od roku 2012 a populární formou seznamuje své čtenáře se vším, co souvisí s poznáváním kosmu.

Když se v noci u silnice zvedne z trávy zkrvavená ruka, začne vyšetřování, do kterého se plete známý politik. Vražda v prostředí pražských bezdomovců je prvním velkým případem mladého poručíka. Žhářství, na kterém si vylámala zuby řada kriminalistů, nakonec vlastně vůbec nechce vyřešit mladá poručice.

Člověk odnepaměti obracel své zraky vzhůru. Slunce, Měsíc, hvězdy a další kosmická tělesa pro něj představovaly každodenní realitu, a zároveň cosi vzdáleného, nedosažitelného a do značné míry nepochopitelného. Byl to právě rozvoj kosmonautiky, který mu umožnil otevřít dveře do Vesmíru a vydat se na jeho průzkum. Tato kniha vás seznámí s vývojem kosmonautiky od prvních pokusů i nezdarů přes velké triumfy a pády při dobývání Měsíce až po žhavé projekty současnosti. Vydejte se dobývat Vesmír! Díky této publikaci máte možnost detailně prozkoumat opravdové poklady kosmonautiky: technický nákres první vypuštěné družice Sputnik obálku podepsanou americkým astronautem Johnem Glennem zvláštní vydání Večerní Prahy při příležitosti letu Jurije Gagarina články z New York Times o přistání člověka na Měsíci rentgenový snímek Armstrongovy boty poselství jiným civilizacím, které nesou sondy Pioneer V knize najdete přes 30 takovýchto vyjímatelných faksimilií historických dokumentů. Knihu doprovází přes 160 fotografi í, díky kterým nahlédnete do zákulisí kosmických projektů dávno minulých i těch nejnovějších.

V lednu 2004 dosedly během tří týdnů na povrchu Marsu dva roboti: Spirit a Opportunity. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) chtěl považovat za úspěch, pokud alespoň jeden z nich pokus o přistání přežije, bude pracovat tři měsíce a ujede nejméně 300 metrů. Přistání přežili oba roboti, Spirit pracoval 63 měsíců (do března 2010), Opportunity funguje dodnes (prosinec 2010) – tedy 71 měsíců. Spirit přitom najel 7,7 km, Opportunity přes 25 kilometrů (a jeho kola se točí dál). Nejen o této výpravě(i když především), ale také o minulosti, současnosti a budoucnosti průzkumu Rudé planety pojednává kniha "Spanilá jízda po Marsu" (2004, vydání vlastním nákladem).

Když v 84. sekundě letu odpadl 16. ledna 2003 z vnější palivové nádrže kus pěnové izolace a následně narazil do oblasti náběžné hrany levého křídla raketoplánu Columbia, málokdo si z toho dělal těžkou hlavu. Vždyť k podobné události docházelo v programu raketoplánů poměrně často a pravidelně – bez jakýchkoliv následků. Tentokrát ale bylo všechno jinak: levé křídlo nevydrželo a raketoplán shořel při pokusu o přistání 1. února 2003 v hustých vrstvách atmosféry. Podobně se této tragédii věnuje kniha "Den, kdy se nevrátila Columbia".