Jan Řehounek Orden de los libros

Jan Řehounek má k řece Mrlině mimořádný citový vztah. V dětství se kolem ní s oblibou toulal, později v ní chytal ryby a koupal se pod nymburským lokomotivním depem, po jejích březích nachodil nebo na kole najezdil stovky kilometrů. Zná ji jako málokdo. Proto se rozhodl sepsat její „příběh“. Navázal na pět svých předchozích svazků Tajemných stezek a uzavřel tak toulky po regionu blízkém svému srdci. Putování začíná u pramene Mrliny v podkrkonošské vesničce Příchvoji a po zprvu uzoučkém potůčku schází dolů k Leštině, Střevači, Chyjicím a Dolanům. Občas odbočí, například do půvabné Sobotky korunované zámkem Humprecht, k hrdému hradu Kost a romantickému údolí Plakánku či do Bukvice, nad níž se tyčí pozoruhodná Loreta. Pokračuje k Jičíněvsi s dominantou zámku a ke staroslavnému Kopidlnu, jemuž se s několika dalšími obcemi (Mlýnec, Rožďalovice, Křinec…) níže po toku řeky věnoval již v Tajemných stezkách Svatojiřským lesem, nicméně i nyní nachází stále nové zajímavosti. Neodolá a zavítá ke Starým Hradům, Libáni nebo Češovským valům, aby objevil turisticky téměř nedotčená místa. Pod Křincem se dostává do polabské roviny, jíž se klikatí uměle vytvořený Sánský kanál spojující Mrlinu s Cidlinou, a svoji pouť končí v historickém královském městě Nymburce, kde se Mrlina vlévá do Labe. I když Nymburk představil v Tajemných stezkách Zlatým pruhem Polabí, i tady přináší čtenářům nová sdělení. Ze své velké sbírky lidových pověstí a povídaček, které soustřeďuje dlouhá léta, obohatil řadu míst poutavými příběhy, které by jinak postupně upadly v zapomnění. Vydejte se tedy s Janem Řehounkem na cestu po meandrech řeky Mrliny a nechte se unášet jeho vyprávěním.

Kronika nebo několik střípku z historie města Nymburka.

Od knih Zlatým pruhem Polabí, Svatojiřským lesem, Starobylým Českobrodskem a Toulky krajem dolní Cidliny z edice Tajemných stezek odbočil tentokrát nymburský spisovatel a publicista Jan Řehounek do podkrkonošského podhůří. Při léčení v Lázních Bělohradu si zamiloval barevnou krajinu Podzvičinska, jejímž středem se klikatí modrá stužka říčky Javorky. Z prvních drobných postřehů, které si při toulkách těmito místy zaznamenával, se postupně začala rodit kniha, v níž zúročil svoji novinářskou zvídavost, zaujetí poutníka, vášeň pro historická bádání i posedlost národopisem a regionální slovesností. Podzvičinsko a vlastně i celé Podkrkonoší je oblast s nádherným přírodním bohatstvím, obohaceným kulturním dědictvím nesmírné hodnoty. Autor spolu s čtenáři putuje od pramene Javorky v kopcích, jimž dominuje hora Zvičina, sestupuje zalesněnými úbočími s kamenitými stržemi a úžlabinami potůčků do přívětivé bělohradské kotliny s lesíky, ovocnými sady a rybníky, prochází sevřeným Mezihořským údolím do mírně zvlněného kraje Podchlumí. Odtud se otevírá rovina s obilnými poli a loukami, mezi nimiž splyne Javorka s Cidlinou. Spisovatel navštěvuje větší města s mnohdy pohnutou historií a starobylými památkami – Starou a Novou Paku, Miletín, Hořice, Lázně Bělohrad, Ostroměř, Smidary… hrady Pecku a Kumburk… v Hřídelci dokonce vejde do útrob sopky. V malebných vesničkách obdivuje lidovou architekturu, někde nachází větrný mlýn, jinde památný dub, pod nímž Karel Jaromír Erben psal svoji Kytici, hledá odkazy na lidové pověsti a báchorky v podkrkonošském dialektu, ochutnává kyselo či miletínské modlitbičky. Kromě toho se setkává s báječnými a pohostinnými lidmi. Pojďte se tedy spolu s Janem Řehounkem vydat tajemnými stezkami barevného Podzvičinska.

NYMBURSKÝ „ULIČNÍK“ - průvodce ulicemi, jejich osudy, historií, původem názvů. V úvodní kapitole autor seznamuje čtenáře s historickým vývojem označování a pojmenovávání ulic, se zákony a vyhláškami, které k tomu byly podkladem. Zmiňuje rovněž rozdělení města na čtvrtě. V devatenácti kapitolách pojednává o ulicích v jednotlivých částech města, s jejich historickým vývojem, vznikem názvů a jejich měnění, všímá si věží, které v ulicích a na náměstích tvoří dominanty. Následuje rejstřík ulic a lokalit, rejstřík osobností v názvech ulic, seznam jmenovaných a citovaných historiků, autorů a pamětníků. Na 118 stranách je použito 97 současných a 83 historických fotografií, 9 plánů města a 19 uličních cedulí jak záhlaví kapitol.

Kniha Sto padesát let železnice v Nymburce se ve dvaceti kapitolách věnuje nejen historii Severozápadní dráhy, ale i všemu, co vytvářelo neopakovatelnou atmosféru železničářského Nymburka. Historii železničních dílen, železniční kolonie, lokomotivního depa a vlakotvorné stanice doplňují osudy železničářů a mnoho dalších regionálních informací.

Po putování po Tajemných stezkách Zlatého pruhu Polabí, Svatojiřského lesa a Českobrodska se nymburský spisovatel a publicista Jan Řehounek tentokrát vydal tajemnými stezkami dolního Pocidliní. Jeho literární pouť vede od soutoku s Labem proti proudu Cidliny po soutok s Javorkou. Tato oblast, ač málo známá turistům, nabízí množství zajímavých míst s bohatou historií a architektonickými památkami. Mezi známější města regionu patří Chlumec nad Cidlinou a Nový Bydžov, zatímco obce jako Žehuň se pyšní barokními památkami a velkým rybníkem, a Libice nad Cidlinou je spojena se slavníkovskou historií. Méně známé, ale stejně fascinující jsou obora Kinských u Kněžiček, keltské Dobšice, Zbraň s technickým zařízením na přítoku Žehuňského rybníka, a dřevěné zvonice ve Skřivanech, Končicích, Vysočanech či Měníku. V Mlékosrbech se nachází místo posledního odpočinku Kinských, a kostely v Opočnici, Nepolisech, Smidarech a Lučici dodávají regionu další historickou hodnotu. Pocidliní je rovněž bohaté lidovou slovesností, s příběhy o svatém Vojtěchu a legendami v Libici nad Cidlinou. Řeka Cidlina a její přítoky, mlýnské struhy a rybníky dotvářejí malebnou krajinu, kde určitě najdete místa blízká vašemu srdci.