Andrea Průchová Hrůzová Libros

Jana Bernartová se řadí mezi nejzajímavější české autory na poli umění pracujícími s novými digitálními médii. Stala se již etablovanou autorkou, která má za sebou celou řadu výstav v Čechách i zahraničí. Navíc se sama příležitostně angažuje jako kurátorka a působí jako pedagog. Jana Bernartová prostřednictvím velkoformátových digitálních tisků zkoumá problémy digitálního a reálného měřítka a v konceptu novomediální remediace představuje monumentální digitální struktury. Tyto digitální rastry jsou zároveň vizuální složkou plánované knihy. Její aktuální výstavu doprovází kniha, která není jen katalogem výstavy, ale také teoretickou publikací k umění, jehož je autorka představitelkou.

Co nám obrazy mohou povědět o stavu dnešní společnosti? Kniha V zajetí obrazů. Vizuální politika 21. století přináší pětici autorských esejí rozkrývajících významy a role obrazů ve formování a vyjednávání klíčových společenských otázek současnosti. Texty, doplněné bohatým vizuálním materiálem, zkoumají témata vizuálního aktivismu, dekolonizace a boje proti rasismu, zobrazování migrace, mediálního pokrytí ruské války na Ukrajině a obrazovou abecedu klimatické změny, se snahou tato témata zasazovat také do českého prostředí. Svou srozumitelnou formou kniha oslovuje široké publikum a nabízí možnost, jak lépe porozumět společnosti pomocí pochopení principů, strategií a technologií obrazové komunikace. Ilustrace, novinářské snímky, amatérské fotografie ze sociálních sítí i záběry aktivistických kamer se zde potkávají s výzkumy a teoriemi z oblastí vizuálních, kulturálních a mediálních studií, antropologie, sociologie a dějin umění a vyzývají nás ke kritickému dívání se, které nemusí zmizet s poslední stránkou knihy.

Contains seven essays. Three of them use only pictures. Examines the relationship between what we see and what we know.

In recent decades, we have witnessed an explosion in the number of visual images we encounter, as our lives have become increasingly saturated with screens. From Google Images to Instagram, video games to installation art, this transformation is confusing, liberating and worrying all at once, since observing the new visuality of culture is not the same as understanding it. Nicholas Mirzoeff is a leading figure in the field of visual culture, which aims to make sense of this extraordinary explosion of visual experiences. As Mirzoeff reminds us, this is not the first visual revolution; the 19th century saw the invention of film, photography and x-rays, and the development of maps, microscopes and telescopes made the 17th century an era of visual discovery. But the sheer quantity of images produced on the internet today has no parallels. In the first book to define visual culture for the general reader, Mirzoeff draws on art history, theory and everyday experience to provide an engaging and accessible overview of how visual materials shape and define our lives.