Stanislav Setinský Orden de los libros (cronológico)

Der Idealist erzählt die wahre Geschichte von Jaroslav Klecan, einem tschechischen Freiwilligen der Internationalen Brigaden, die im Spanischen Bürgerkrieg für die Republik kämpften. Nach der Niederlage verbrachte Klecan zwei Jahre in französischen Internierungslagern, wurde dann als «Zivilarbeiter» nach Deutschland gebracht und konnte von dort ins besetzte Prag fliehen, um sich dem antifaschistischen Widerstand anzuschließen. Nach seiner Verhaftung wurde Klecan 1943 zusammen mit Julius Fučík, einem der Anführer der im Untergrund operierenden Kommunisti­schen Partei der Tschechoslowakei, während der sogenannten Blutnächte im Gefängnis Berlin-Plötzensee ermordet. Julius Fučíks in Haft verfasste und herausgeschmuggelte Reportage unter dem Strang geschrieben wurde in fast 90 Sprachen übersetzt und machte seinen Autor zu einem der bekanntesten kommunistischen NS-Opfer. In dieser Reportage zeichnete er allerdings ein verzerrtes Bild von Klecan, dessen Andenken dadurch nachhaltig geprägt wurde. Der Idealist rekonstruiert Jaroslav Klecans Leben und seine Liebesgeschichte mit der Spanierin Francisca Tarazona, die nicht nur Klecans Tod, sondern auch den Ruhm von Fučíks Buch mit seinen Falschdarstellungen über ihre große Liebe verkraften musste. Erst neu entdeckte Briefe zwischen den beiden bringen die tatsächliche Geschichte ans Licht.

Jendova otce právě zatklo gestapo a dvanáctiletý kluk nemůže tušit, co přijde dál: vyloučení jeho židovských přátel ze studia na gymnáziu, žluté hvězdy na kabátech, transport do Terezína… Kniha Františka Tichého je inspirovaná skutečnými událostmi a příběhy chlapců, kteří žili v Praze i v Terezíně, nezříká se dobrodružství a fantazie, ale zároveň je tak pravdivá, až z ní mrazí... Příběh dětské party kamarádů z let 1940-1943 se odehrává v Praze a později v koncentračním táboře Terezín

Jaký to byl pocit, být po skončení druhé světové války v Československu klukem či holkou německé národnosti?Měli kam chodit do školy, co jíst, s čím si hrát? Měli se čeho bát?Co si s sebou zabalili, když byli zařazeni do odsunu, a s čím se naopak museli rozloučit? Co je čekalo ve sběrných a pracovních táborech, v dobytčích vagonech a nakonec v rozbombardovaném Německu? Kdy a za jakých podmínek se poprvé mohli podívat na místa svého dětství a kde se dnes cítí doma? Pětice německých pamětníků vypráví o svém odsunu z Československa. Jejich příběhy ožívají v komiksové formě skrze představivost českého spisovatele a pěti českých výtvarnic a výtvarníků.

Vydat se do Jeruzaléma se Stanislavem Setinským, to není jako letět s nízkonákladovou společností a pak se pár dní prodírat davem turistů. Listovat knihou o Jeruzalémě je mnohem příjemnější: sedíte doma v křesle s kočkou na klíně, posloucháte starou nahrávku od Ofry Haza a propadáte se do města s dramatickou historií, procházíte hlučnými ulicemi plnými života a objevujete staré příběhy. A navíc je vaším společníkem i jistý Honza, který Jeruzalémem bloudí za vás... A máte-li na začátku knihy pocit, že ničemu nerozumíte, tak na konci už umíte i pár slov hebrejsky.

Kniha Skautské vize vznikla na základě stejnojmenného cyklu kavárenských debat s různými osobnostmi společenského života. Možná se vám výběr osobností zdá nesourodý a složitě hledáte onu věc, která je všechny spojuje. Rozřešení tajenky spočívá ve skutečnosti, že životní osudy všech zpovídaných se různou měrou potkaly s fenoménem skautského hnutí. Někteří byli ve skautském oddíle krátkou dobu, jiní jsou dodnes ve skautském hnutí aktivní. Všichni dotazovaní se ale shodují v tom, že skauting pro ně byl podstatným zdrojem zážitků, přátel a životní inspirace. Tato kniha není pouhou vzpomínkou na staré dobré časy ve skautském oddíle, ale je především pokusem pojmenovat výzvy, před kterými stojí současná společnost, jejíž je skautské hnutí nedílnou součástí. S osobnostmi si povídal moderátor Miloš Říha. V současnosti pracuje jako ředitel Skautského institutu a podílí se na vytváření dlouhodobé strategie Junáka.

Pohádky, historky, parodie, kramářské písně i sci-fi najdete v sešitkách pod víkem v červenočerné krabičce – 12 současných autorů – 12 obrazových sešitů – 12 příležitostí se bát. Koláže Michaely Kukovičové vyprávějí historku o mondénním francouzském kadeřníkovi toužícím po krásném copu. Tereza Říčanová našla motiv ke svému černobílému sešitku v povídačce J. Š. Kubína o Černé paní, milé Amálce a dvanáctém pokoji. Juraj Horváth vykreslil noc v domě na útesu v roce 1939. Radana Přenosilová přináší veršovaný morytát o žárlivosti a krásné zahradnici Květě. Horror vacui s velkým třeskem uprostřed sestavil Jan Čumlivski. Narozeninové řádění kulového blesku naleznete v sešitku Dory Dutkové. Komiks o jiném druhu z neznámé planety pluje vesmírem pod taktovkou Petra Šmalce. Markéta Šimková se vrací ke kramářské písni o hladovém psu, vrabci a vzteklém sedlákovi. Se Stanislavem Setinským zalistujeme v deníku z cesty na Krvavou planetu. O síle českého česneku, studentce archeologie a nesmrtelném Drákulovi vypráví obrazový rej Chrudoše Valouška. Černé pikle baby Jagy rozehrává Eva Maceková. A úplně nevinně začíná letní vyprávění Alžběty Zemanové o Katce a kočičím mňoukání, vřískání a jeku.