Jan Rychlík Libros

Reprezentativní publikace představuje více než 150 nejvýznamnějších předmětů Česko-slovenské/Slovensko-české výstavy. Knihu uvozují slova generálních ředitelů Národního muzea a Slovenského národného múzea jako zástupců hlavních pořadatelů akce a dvě tematické studie od významných historiků – za českou stranu Jana Rychlíka, za slovenskou Dušana Kováče. Část sbírkových předmětů je otevřena nejvýznamnějšími dokumenty výstavy, které zásadně ovlivnily existenci první Československé republiky (založení státu i jeho rozbití v roce 1938). Následně jsou v katalogu předměty rozděleny podle jednotlivých výstavních témat, přičemž vyobrazení předmětu doplňuje jeho krátký příběh.

The story of Jews and Ukrainians is presented in an impartial manner through twelve thematic chapters. Among the themes discussed are geography, history, economic life, traditional culture, religion, language and publications, literature and theater, architecture and art, music, the diaspora,... číst celé

Přehledné zpracování českých dějin od samých počátků až po ty nejsoučasnější události z pera profesora Jana Rychlíka, významného historika specializujícího se na moderní české a slovenské dějiny a dějiny zemí jihovýchodní Evropy. Ve Vyšehradu vyšly jeho práce k dějinám Československa (Češi a Slováci ve 20. století a Rozdělení Československa 1989 - 1992, obě 2012) a zpracování dějin slovanských národů Balkánu (Mezi Vídní a Cařihradem, 2009). Svoji syntézu českých dějin původně napsal pro bulharské čtenáře a spojil své síly s bulharským bohemistou Vladimírem Penčevem, který je autorem kapitol věnovaných kultuře. Jan Rychlík důsledně zasazuje dějiny českých zemí do širšího evropského kontextu, zejména do prostoru střední Evropy, s pohledem otevřeným jak na západ, tak na východ. Název knihy se vrací ke sborníku Od pravěku k dnešku, sestavenému k šedesátinám Josefa Pekaře, na jehož pojetí českých dějin Jan Rychlík v mnohém navazuje.

Zasvěcený pohled na rozpad Československa očima předního znalce a přímého účastníka. Zatímco Češi považovali společný stát za de facto stát český, za naplnění představy o české nezávislosti, pro Slováky byl od samého počátku jen jednou z etap na cestě k dosažení samostatnosti. Kniha Jana Rychlíka na příkladu našich nedávných dějin dokazuje, že otázky vztahů mezi národy a národnostmi zůstávají i v Evropě na počátku 21. století aktuální a hodné pozornosti.

Nová kniha uznávaného historika přináší celkový pohled na dějiny Československa za socialismu. Jan Rychlík nezačíná své líčení „vítězným únorem“ 1948, ale už v roce 1945. Ukazuje, jak v poválečné situaci byly myšlenky socialismu přijímány většinou obyvatel, zároveň ale „třetí republika“ předznamenala perzekuce 50. let. V dalších kapitolách se věnuje stalinismu přelomu 40. a 50. let, období tání a tuhnutí po Stalinově a Gottwaldově smrti, „zlatým šedesátým“. Samostatná kapitola je věnována pokusu o reformu systému v roce 1968. V kapitolách o normalizaci a pádu komunistického režimu rozebírá příčiny stagnace režimu a jeho konce. Kniha, navazující na předchozí autorovy úspěšné práce, je komplexním přehledem politických, hospodářských i sociálních dějin období, jehož důsledky dodnes hluboce ovlivňují naši přítomnost.

Balkánský poloostrov, tradičně nepokojná a bouřlivá část Evropy, byl po větší část novověkých dějin bojištěm dvou velmocí, symbolizovaných dvěma metropolemi – habsburskou Vídní a osmanským Cařihradem. Právě osmanský Cařihrad – Istanbul se v této době stal hegemonem Balkánu a vládcem skutečně mnohonárodnostní říše. Autoři, znalci dějin jihovýchodní Evropy, jimž se soustavně věnují, sledují v této práci postupné utváření identit mnoha národů osmanského Balkánu, nelehké a komplikované formování jejich kultury a společnosti. Pozornosti se dostává národům slovanským – Chorvatům, Srbům, Bulharům, obyvatelům Bosny a Hercegoviny, Makedoncům – ale také Rumunům a Albáncům. Úvodní část knihy zařazuje dějiny balkánských národů v této epoše do širšího kontextu a rozebírá vznik, vývoj, strukturu a kulturu Osmanské říše jako jednoho z rozhodujících faktorů evropských dějin 16. až 20. století, jehož dědictví zůstává aktuální i pro Evropu dneška a její národy.

Dějiny Srbska jsou rozsáhlým syntetickým dílem, které zpracovalo šest historiků zastupujících všechny generace českých balkanistů. Část z nich se podílela na úspěšném titulu Dějiny jihoslovanských zemí. Kniha nepojednává o dějinách Srbska tradičním způsobem, tedy v rámci výkladu historie národů bývalé Jugoslávie, ale samostatně analyzuje vývoj srbského státu od jeho vzniku až do současné doby. Představuje tak nejen v naší, ale i evropské historiografii průkopnický počin. V rámci soustavného přehledu dějin Srbska autoři akcentovali především historii srbského středověkého státu, vznik a vývoj moderního Srbska v 19. století, situaci v Srbsku v době královské Jugoslávie a za druhé světové války; podrobně analyzovali historii Srbska v posledních necelých patnácti letech, které uplynuly od rozpadu Titovy Jugoslávie. Výklad obohacují kapitoly o kulturním vývoji Srbska, o česko-srbských vztazích a početné, v českém prostředí málo známé obrazové přílohy.

Pestré a dramatické osudy jihovýchodního cípu Evropy očima českých a bulharských historiků Dramatické dějiny balkánských národů ve 20. století sleduje kniha českých a bulharských historiků pod vedením Jana Rychlíka. Geograficky je záběr knihy vystižen dvojicí měst v názvu, Terstem na západním pomezí Balkánu a Istanbulem, někdejší metropolí osmanského impéria, která se ve 20. století stává hlavním městem nově vzniklé turecké republiky. První polovinu knihy tvoří navzájem propojené osudy národů bývalé Jugoslávie, zahrnující dramata druhé světové války a konfliktů, které propukly po rozpadu Jugoslávie. V knize jsou postupně představeny dějiny Slovinska, Chorvatska, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Makedonie (dnes oficiálně Severní Makedonie) a Kosova. V dalších kapitolách se dostane na Albánii, Rumunsko, Bulharsko, Řecko a Turecko. Červenou nití procházející celou knihou je obtížné dědictví mnohonárodnostní osmanské říše, které v epoše navzájem soupeřících nacionalismů znamenalo utrpení pro mnoho národnostních menšin. Kniha navazuje na podobně zaměřený titul Mezi Vídní a Cařihradem (Vyšehrad 2009), který se věnoval balkánským národům od 16. století do 1. světové války.

Dějiny Slovenska od počátků až do současnosti z pera předního českého historika. Dějiny Slovenska nejsou dějinami Slováků jako národa, ale historií území, které dnes tvoří současnou Slovenskou republiku a které bylo po staletí součástí uherských dějin. Jan Rychlík sleduje historii slovenského území od počátků, věnuje se Sámově říši, velkomoravskému státu a cyrilometodějské misii, příchodu Maďarů a středověké uherské monarchii, zrodu slovenského národního vědomí a nelehkému prosazování se slovenského národa v rámci multinacionální uherské monarchie. Jádrem knihy jsou kapitoly o moderních dějinách Slovenska, vrcholících získáním samostatnosti v roce 1993, i o třech dekádách samostatnosti. Autor má jedinečné předpoklady pro napsání první české syntézy slovenských dějin - má dvojí občanství, české i slovenské, a jako přímý účastník byl i u jednání o rozdělení společného státu.

Kniha představuje zajímavý náhled na dosud málo prozkoumané téma devizových příslibů a cestování do zahraničí v období normalizace. Skládá se z úvodní studie a z edice dokumentů.