Martin Gaži Libros

Vydáno u příležitosti stejnojmenné výstavy, Valdštejnská jízdárna v Praze, 20.5.-20.8.2011.

Podtitul: Nejcírkevnější století, nebo období zrodu českého ateismu? Autor - Zdeněk R. Nešpor a kolektiv. Původní monografie o vývoji náboženství a religiozity jako sociálního jevu v českých zemích v průběhu "dlouhého" 19. století (vymezeného Francouzskou revolucí či u nás josefínskými reformami a první světovou válkou). Předmětem zájmu je jak dominantní římskokatolická zbožnost, tak "povolené alternativy" v podobě evangelictví a židovství, tak ovšem i další, marginální náboženské směry, které se začaly nově uplatňovat v českých zemích (od starokatolíků či pravoslaví až po spiritismus a - s náboženstvím srovnatelné - antiklerikální hnutí). Kniha vznikla v rámci projektu "Intelektuální a lidová zbožnost v českých zemích v 19. století mezi nacionalismem a novou konfesionalizací" , podpořeného Grantovou agenturou České republiky (reg.č. 404/08/0029). Autoři: Zdeněk R. Nešpor, Marie Crhová, Martin Gaži, Kristina Kaiserová, Marie Macková, Pavel Marek. Počet vyobrazení 88 (z toho barevných 10). Vydání první.

Druhý svazek sborníku Památky jižních Čech mapuje dění v památkové péči v posledním několika letech, upozorňuje na významné akce obnovy památek, nabízí ale také hlubší odborné studie o různorodém památkovém fondu jižních Čech. Několik studií si všímá unikátního areálu cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě, svazek obsahuje též ikonografický rozbor nástěnných maleb dientzenhoferovského kostela v Opařanech, studii o proměnách památkového pohledu na hřbitov v Albrechticích nad Vltavou, texty o průzkumech a restaurování fasád venkovských zámků a další témata doplněná velkým množstvím převážně barevných fotografií.

Také třetí svazek Památek jižních Čech přináší studie o památkovém fondu v Jihočeském kraji i informace o důležitých realizacích památkové péče v poslední době. Mezi obsáhlejšími studiemi zaujmou texty o kostele Sv. Petra a Pavla ve Starých Prachaticích, středověkých dlaždicích s motivem střely nalezených v boletickém kostele, renesančním vodním mlýně u Holubova, krbech ve schwarzenberském loveckém zámku Ohrada či unikátním souboru proticikánských varovných tabulí z počátku 18. století, které se dochovaly ve sbírkách hradu Nové Hrady. Ze zpráv o aktuálním dění je možno upozornit na studii o restaurování obrazů Johanna Georga Hammiltona, informace o instalaci části prohlídkové trasy hradu Rožmberk, bezpečnostním zajištění a prezentaci barokních soch z poutního Římova v borovanském zámku či nálezu unikátních středověkých dřevěných konstrukcí v domě na českobudějovickém náměstí. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště NPÚ.

průzkumu okolností, které vedly k bourání věží středověkého opevnění Českých Budějovic. Delší texty rozkrývají fakta o – ve své době vážně míněných – záměrech doplnění kaskády vltavských přehrad a zaplavení významného množství památek, dále úspěšné restaurování proslulé nástěnné malby s pozdně gotickými tanečníky na hradě Zvíkov či dlouhé anabázi barokních knihovních skříní pocházejících z komunisty zrušeného kláštera Lnáře. Mezi obsáhlejšími studiemi zaujmou texty o historii a současném stavu Kolenecké obory (David Tuma), židovském hřbitově v Jindřichově Hradci (Iva Steinová), renesančních stavitelích zámku Komařice (Jan Salava) a zejména rozsáhlý chronologicky koncipovaný přehled o jihočeských historických zvonech (Radek Lunga). Ze zpráv o aktuálním dění je možno upozornit na dokumentaci hraničních kamenů v Novohradských horách a na Šumavě, průzkum českokrumlovských stavebních plánů z let 1780–1850, restaurování historických divadelních opon z Radomyšle, Bavorova a Netolic či nálezy dříků renesančních pohárů na hradě Landštejn. Informace zde najdou i ti, které zajímá úsilí o záchranu a restaurování širokého spektra jihočeských památek od vlachobřezského pivovaru, farního kostela v Žumberku, klášterní brány ve Vyšším Brodě až po vnitřní výzdobu kaple ve Slavonicích či kostelů v Klokotech a Klášteře u Nové Bystřice.

První svazek sborníku Památky jižních Čech mapuje dění v památkové péči v posledních několika letech, upozorňuje na významné akce obnovy památek, nabízí ale také hlubší odborné studie o různorodém památkovém fondu jižních Čech (od historie památkové péče, přes archeologii, průzkumy venkovského zámku, šumavských poutních kaplí i středověkých venkovských domů, odpustkových desek, informace o restaurování typově ojedinělého oltáře či obrazu, o obnově fasád zámku Hluboká, mlýna, kovárny, tapisérie či kupř. kolekce šlechtické garderoby).

Čtvrtý svazek sborníku Památek jižních Čech přináší rozsáhlejší studie a aktuální zprávy o pestrém památkovém fondu v Jihočeském kraji. Jako již tradičně svazek otevírá text věnovaný historii památkové péče, tentokrát faktograficky i fotograficky bohatě vybavený vzpomínkový text architekta a dlouholetého českobudějovického okresního konzervátora Vojtěcha Storma. Mezi obsáhlejšími studiemi zaujmou texty o proměnách vnímání jihočeských novoslohů a historismu, dokumentaci rozsáhlých technických památek (Kaplický potok), archeologickém průzkumu zaniklé hradní věže v Nových Hradech, grafických předlohách štukové a malířské výzdoby zámku Kratochvíle, barokním vybavení kostela v Bílé Hůrce či pestré a v dobách odsunu německých obyvatel i značně pohnuté historii českobudějovického Ferusova domu. Ze zpráv o aktuálním dění je možno upozornit na průzkumy venkovských šlechtických sídel v Poli na Blatensku a v Budkově na Jindřichohradecku, opravu schwarzenberské hrobky v areálu zámku Orlík, restaurování rozměrného barokního obrazu schwarzenberského rodokmenu z mobiliáře zámku Český Krumlov či delfínového kabinetu, který se na zámek Hluboká dostal z majetku spisovatele Adalberta Stiftera.

Pětačtyřicet studií se zaměřuje na schwarzenberské dědictví, historii významných osobností rodu a jejich veřejné aktivity od 17. do druhé poloviny 20. století. Schwarzenbergové vstoupili do českých dějin po získání třeboňského panství v roce 1660 a na počátku 18. století vybudovali nejrozsáhlejší dominium střední Evropy. Studie se věnují kulturní krajině, stavebním památkám a reliktům sociálně-ekonomického systému. Autory je 44 odborníků, od terénních památkářů a archivářů po univerzitní profesory z českých zemí, Slovenska, Maďarska a Bavorska. Schwarzenbergové hráli klíčovou roli v politickém, hospodářském a kulturním vývoji našeho národa a v těžkých obdobích 20. století obstáli se ctí. Tři deklarace české šlechty z let 1938 a 1939 dokazují jejich přihlášení k českému národu a osobní statečnost signatářů. Publikace obsahuje 280 černobílých a 100 barevných ilustrací. Druhé vydání přináší kompletní rodokmen Schwarzenbergů v Čechách a plné znění tří deklarací české šlechty z let 1938 a 1939. Kniha zahrnuje také rozsáhlé anglické a německé shrnutí o schwarzenberské rodině v kulturní historii.

Páté pokračování sborníku Památek jižních Čech přináší rozsáhlé studie a aktuální zprávy o památkovém fondu v Jihočeském kraji. Otevírá ho historický přehled jihočeské památkové péče, včetně faktograficky a fotograficky bohaté studie o přemístění románského kostela sv. Bartoloměje v Červené nad Vltavou a o devastaci zámku Český Rudolec. Další významné studie se zaměřují na historii a současný stav Staré obory u Hluboké nad Vltavou, esej Jana Müllera o proměnách reklamních ploch v Českých Budějovicích, kašnu na náměstí ve Lhenicích a vyřezávané stropy v Českém Krumlově. Aktuální zprávy zahrnují shrnutí archeologického průzkumu hradní studny v Nových Hradech, restaurátorské objevy v kapli z Křížové hory a zjištění o milostném obrazu Panny Marie Klokotské. Několik textů se věnuje architektonickému dědictví 20. století, včetně mostu Duha u Bechyně, který byl prohlášen národní kulturní památkou, souboru staveb architekta Karla Chocholy a mirovické vile živnostníka, který se na počátku 20. století odstěhoval z čtvrti určené pro židovské obyvatelstvo.