Kniha výroků a básnivých mystifikací. "Vincent Venera je skutečná postava magické Prahy. Excentrický důchodce a mystik, vrchní šéf CIA, venušan a venerolog, virtuoz na klávesové nástroje, paranoidní schizoid, vrchol pyramidy, svatý muž. Jako malíř vráží klin do našich mladých post-modernistů, jako stěžejní postava rockové skupiny „Sv. Vincent“ omračuje posluchače démonicky-satanskou hrůzností svého řevu." (z knihy Tak pravil Vincent, Pablo de Sax)
Kniha vycházející v roce životního jubilea Otce kardinála Dominika představuje jeho pozoruhodnou životní pouť. Přináší zasvěcený pohled mnoha významných osobností veřejného života a zachycuje klokotný běh společensko-kulturních a politických změn poslední doby v zrcadle jeho promluv, modliteb, přednášek, proslovů a dalších textů, které vznikaly v době jeho úřadu pražského arcibiskupa. Knihu zdobí barevná fotografická příloha, heraldické kresby a doplňují ji informace o katolické církvi v České republice.
Síla léčivých rostlin, z pytlíku starých bylinářek
Setkání s Dominikem Dukou a rozhovor s ním ve mne zanechal hluboký dojem, protože jsem v něm poznal velmi vzdělaného člověka, který má v sobě i velký lidský rozměr. Knihu o Dominiku Dukovi jsem se rozhodl napsat poté, co jsem měl možnost se s ním setkat osobně a poznat i jeho demokratické názory, které dokáží reflektovat dobu. Dominik Duka je tím, kdo dokáže naslouchat druyhým, a přesto má jasné vidění světa. Jeho život je velké dobrodružství plné zvratů. Setkání s Dominikem Dukou je vždy přínosem a něčím novým, co vás obohatí a zároveň donutí k zamyšlení . Tato kniha se rodila v nelehké osobní době a v mnohých chvílích byla pro mne záchranou. Věřím, že každý čtenář si v ní najde to své a bude mít podobný pocit názorově blízkosti jakou k Dominikovi Dukovi sdílím já.
Krátké svižné povídky reflektují události v československé společnosti druhé poloviny dvacátého století. Krátké povídky jdoucí v rychlém sledu za sebou s jemným humorem zpracovávají příběhy z poválečných Sudet. Sřídavě očima dítěte i pohledem dospělého sledujeme mozaiku příběhů, které prožívá chlapec Čárlí na slezsko-polském pohraničí od padesátých let až po normalizaci. Hlavní hrdina stejně jako autor knihy vyrůstal v rodině evangelického faráře a toto prostředí jej nenásilně formovalo k jeho životním postojům.
Kristian Kodet (1948) započal svoji uměleckou dráhu jako jevištní výtvarník v Městských divadlech pražských. V letech 1964-1968 studoval na Académie des Beaux-Arts v Bruselu. V devatenácti měl první samostatnou výstavu v tamní galerii Disgue Rouge. Tehdy započala jeho malířská dráha, na které kráčel ve stopách otcových a dědečkových. Dědeček Emanuel Kodet byl sochařem, který se podílel například na výzdobě paláce Živnobanky ve Vídni, banky ve Lvově, velkou pozornost věnoval drobné volné plastice. Ke známým plastikám jeho otce Jana Kodeta patří kupříkladu socha skladatele Vítězslava Nováka v Petřínských sadech. V roce 1968 emigroval poprvé do Švýcarska, zde setrval v Ženevě až do roku 1970, kdy se vrátil zpět domů do Prahy. Podruhé odešel v roce 1979, tentokrát do USA. V Americe dále pokračoval ve své malířské tvorbě a uskutečnil tam řadu samostatných výstav. V roce 1990 se opět vrátil zpět do vlasti, kde žije a pracuje dodnes. Fotograf a publicista Pavel Veselý vytvořil spolu s Kristianem Kodetem knihu, která není ani prodlužovaným rozhovorem, ani převyprávěným životopisem, nýbrž jakousi literární freskou - nejen z Kodetova života, ale osudů jeho rodu a pohledu na společnost v její genezi vůbec.
