Petr Blažek Libros

Katalog výstavy Rudé století, umístěný v parku Kampa od 14. května do 1. srpna 2021, se zaměřil na milníky a klíčové okamžiky historie Komunistické strany Československa, která zásadně ovlivnila život několika generací. KSČ byla založena v květnu 1921 a její existence byla úzce spjata se sovětským vzorem, který často bezmyšlenkovitě následovala. V roce 1948 převzala moc a po dalších čtyřicet let ji udržovala, včetně období po srpnu 1968, kdy se opírala o okupační vojská. Členy strany se stalo přibližně šest milionů osob. Publikace prostřednictvím textu, fotografií a plakátů připomíná okolnosti vzniku KSČ, její bolševizaci, dobu okupace a ilegality, pronikání do státních struktur, uchopení moci, soudní procesy, "socialismus s lidskou tváří", normalizaci a nejistotu spojenou se sovětskou perestrojkou. Také se věnuje nedávné minulosti strany, která se neodstřihla od komunismu a neuznala zodpovědnost za minulost. Zmiňujeme i ty, kteří se postavili proti komunismu, abychom osvětlili kořeny a tragické následky komunistického režimu, které pociťujeme dodnes, a přispěli k porozumění příčinám dlouhotrvající nesvobody.

Explores cases of self-immolation as political protest against Communist occupation in the Soviet Bloc. This work presents the lives of individuals who chose self-immolation as a radical form of protest against the political oppression of Communist regimes between 1966-1989. More than fifty cases were identified during this period, but the focus is on twenty-one instances where political motivation is evident from historical sources. Many "living torches" emerged in response to the August 1968 occupation of Czechoslovakia and the suppression of the Prague Spring. Following Jan Palach's self-immolation in January 1969, a significant wave of similar protests arose not only in Czechoslovakia but also abroad, influencing further acts of self-immolation until the late 1980s. Despite varying conditions across the Soviet Bloc, these acts shared a common rejection of totalitarian rule. They were often drastic responses from Czechs, Lithuanians, Ukrainians, and Poles who opposed the enforced Communist regime and Soviet military presence. Many sacrificed their lives to awaken others from indifference and resignation. Even decades later, these shocking acts provoke reflection on fundamental questions of human existence.

V lednu 1969 se na pražském Václavském náměstí zapálil dvacetiletý student Jan Palach. Chtěl tak vyburcovat své spoluobčany, aby se postavili nastupující normalizaci. Ačkoliv na jeho protest i smrt bezprostředně reagovaly statisíce lidí, dalšímu omezování občanských svobod se již zabránit nepodařilo. Od Palachovy doby je tak nasnadě otázka, zda měl jeho čin vůbec smysl, a pokud ano, tak jaký? Sborník Jan Palach '69 nabízí řadu textů, úvah a dokumentů, které by měly napomoci v hledání odpovědí. Kniha přináší vůbec poprvé nejen detailní historický popis Palachova příběhu a jeho radikálního protestu, ale přibližuje také jeho teologickou, filosofickou i uměleckou reflexi. Podrobně se věnuje rovněž osudům Palachových následovníků i předchůdců v Československu a v dalších státech východního bloku. Součástí knihy je rozsáhlá edice archivních dokumentů a fotografií, které shromáždili během vyšetřování Palachova sebeupálení příslušníci Veřejné i Státní bezpečnosti. Jedná se většinou o dosud nepublikované materiály.