Marie Kratochvílová Libros

Knížka, rekapitulující dílo fotografky Marie Kratochvílové (1946). Fotografka patří k důležitým osobnostem kulturní obce města Brna. Aktivně tvořila zejména v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, kdy se věnovala výtvarné fotografii a dokumentaci děl místních umělců konceptuálního a akčního zaměření. Publikace se soustředí na vhled do autorsky orientovaného fotografického díla M. Kratochvílové, které svým charakterem souvisí více, než s paralelním vývojem československé fotografie, s dobovou progresivní volnou, výtvarnou tvorbou. Publikace také shrnuje dosavadní biografické a bibliografické údaje o autorce.

Třetí svazek monumentálního deníkového díla významného českého filmového režiséra zahrnuje jeho deníky z let 1959–74, tedy z doby, kdy vznikly jeho filmy, k nimž nejen napsal scénář, ale které také režíroval: Postava k podpírání (1963), Každý mladý muž (1965) a Případ pro začínajícího kata (1969). Jsme zde svědky jeho dramatických životních a tvůrčích peripetií v kontextu společenských a politických událostí na konci padesátých a v šedesátých letech 20. století, které se staly podhoubím pro vznik jedinečných děl české filmové „nové vlny”. Hluboce osobní, literárně brilantní a až drásavé zápisy z těchto let vypovídají o Juráčkově zápasu s vlastním talentem, který nebyl schopen zvládat, stejně tak jako vztahy se spolužáky, kolegy a také ženami, a vyústil až v sebezničující způsob života. V deníkových zápisech nechybí fabulační mistrovství a v mnohých ani lehkost, humor, sebeironie a sarkasmus. Současné vydání je oproti vydání v NFA v roce 2003 rozšířené o další dokumenty z autorovy pozůstalosti (poznámky, úvahy, články z let 1962–66, zápisník z vojny, deník z Montrealu aj). Čtvrtý, poslední svazek deníků Pavla Juráčka bude obsahovat zápisy ze závěrečného období jeho života. Edici z autorových rukopisů k vydání připravila a svazek jmenným rejstříkem, rejstříkem filmů a ediční poznámkou opatřila Marie Kratochvílová.

Malířka, sochařka a ilustrátorka Věra Nováková (* 1928) v knize vypráví svůj životní příběh, který se odehrává na půdorysu zásadních historických zvratů 20. a části 21. století. Začíná prvorepublikovou rodinnou idylou, pokračuje přes válečné roky až k přijetí na AVU, odkud byla v roce 1949 na základě politického rozhodnutí studentské prověrkové komise vyloučena. Se svým mužem, malířem Pavlem Brázdou, zůstala prakticky až do roku 1989 bez možnosti vystavit či s veřejností konfrontovat svoje práce. „Malovala jsem, co jsem žila,“ říká v jednom z rozhovorů – a dokumentuje to nejen na svých „klíčových“ obrazech Tak končí sláva světa a Po konci, ale i třeba na své cestě ke křesťanství. Páteří vyprávění dnes pětadevadesátileté umělkyně jsou zveřejněné i dosud nepublikované texty včetně mnoha archivních dokumentů, zápisky z deníků a záznamy osobních rozhovorů, které jsou doplněné fotografiemi a reprodukcemi jejích výtvarných děl. Název odkazuje k Nietzscheho provazochodci, který se stal jedním z inspiračních motivů tvorby Věry Novákové. Knihu uspořádala a k vydání připravila Marie Kratochvílová.

Knížka snadno zapamatovatelných veršíků o životě dětí v přírodě, dětských hrách a zábavách.

Básnická sbírka autorky starší generace, která většinu života prožila jako dělnice. Balady, jež ve dvojveršové formě s rýmy a jako ohlas na lidovou poezii a tvorbu Erbenovu rozvíjejí problematiku mateřské nebo milenecké lásky a odsuzují negativní lidské vlastnosti.

Výbor z poezie dělnické básnířky přináší zpěvné verše evokující na pozadí někdejší společenské nerovnosti úspěchy naší přítomnosti i verše, jež se vžívají do světa dětí, obdivují přírodu a vyznávají se z lásky k domovu a rodině.

Bohatě ilustrovaná básnická sbírka, v níž jsou jednotlivé texty věnovány jednotlivým květinám a plodům a kráse jarní a zimní přírody; připomenuto je také hrdinství osvoboditelů.