Marek Hrubec Libros

Kniha se zaměřuje na vzájemné přesahy mezi spravedlností, právem a etikou v současné době. Analýzy navazují nejen na evropské a severoamerické autory, jak je obvyklé, ale přinášejí hlavně rozbory z málo známé latinskoamerické perspektivy. Kniha oslovuje čtenáře, kteří mají zájem o současné otázky v oblasti morální, právní a politické filosofie, právní teorie a sociologie práva. The book contains critical analyses of injustice in connection to law and ethics, and develops normative alternatives linked to justice. It covers the relevant issues from social justice to cyber justice. The chapters address issues and concepts which guideline on social innovations, transformations inherent in democratizing processes, global conflicts and other interactions, including the ultimate danger of escalation to war conflicts, be they conventional wars or new cyberwars. The volume includes chapters from renowned philosophers and social scientists. While the book contains also analyses of authors from Western Europe, the specific contribution of the book is that it allows for the enrichment of global discussions from other perspectives, particularly from Latin America and Central Europe. It is now more evident than ever before that it is impossible to formulate a critical concept of global in/justice without the participation of colleagues from many parts of the world.

Kniha se zaměřuje na dva významné koncepty teorie společnosti: spravedlnost a uznání, především sociální spravedlnost a sociální uznání. Rozebírá jejich význam, jejich vzájemný vztah a jejich společenské, právní a globální aspekty. Ukazuje, že tradiční teorie a praxe zahrnují vážné deficity v oblasti spravedlnosti a uznání a nabízí alternativní přístupy z hlediska kritické teorie společnosti. Kniha analyzuje, jakou zásadní roli hraje uznání v kritické teorii zneuznání Axela Honnetha.

Kniha je aktuálním rozhovorem Marka Hrubce s Vladimírem Špidlou. Odkrývá Špidlovy názory na různorodé a sporné vztahy českých politiků a politických stran k Evropské unii, na vztahy Evropské unie k dalším oblastem světa a na nelehkou, ale inspirativní evropskou integraci. Rozhovor představuje osobnost, která jako jediná z českých politiků prošla pozicemi od místní správy přes premiéra až po eurokomisaře. Na rozdíl od každodenního hašteření většiny českých politiků můžeme v rozhovoru vidět jeho kultivovaný historický pohled a státnický nadhled i jeho citlivost pro sociální a politickou spravedlnost v životech občanů.

Jaké podněty poskytuje proces globalizace lidskému učení? Může existovat vědění nezávislé na sociálních vztazích? Podporuje ekonomická globalizace rozvoj vzdělávání, nebo způsobuje jeho úpadek? Takové a podobné otázky si kladou autoři této knihy. Používají při tom postupy globálních studií, oboru pracujícího na pomezí dlouhodobě rozvíjených disciplín, jako je filosofie, sociologie, politologie nebo kulturní antropologie. Cílem publikace je kritické posouzení politických, sociálních, kulturních a dalších aspektů soudobé globalizace, které bezprostředně souvisejí s proměnami vědění a učení.

Základem kritické teorie je kritika sociálních, ekonomických, politických, kulturních i obecně civilizačních problémů. Odtud kritická teorie odvozuje své výklady toho, jak je společnost uspořádána, i své pojetí toho, jak by uspořádána být měla. Kniha nabízí výklad kritické teorie společnosti v českém jazykovém prostředí, s přesahy do jazykově příbuzného prostředí slovenského. Autorky a autoři svou pozornost věnují především spornému období, jímž prošla společnost a kritická teorie za poslední necelé čtvrtstoletí od událostí roku 1989, i když se zčásti zabývají také starším obdobím. Kniha je vhodná pro zájemce o filosofii, sociologii, politologii, kulturní studia, globální studia apod.

Rozhovory v této knize osvětlují mnohé konflikty současné společnosti, ať už v oblasti sociální, ekonomické, politické, kulturní nebo vojenské. Tyto konflikty přinášejí do každodenního života mnoha lidí i celé společnosti velkou míru nejistoty a rizika. V této souvislosti můžeme obrazně mluvit o odjištěné společnosti a formulovat cesty k potřebné společenské změně. Knížka předkládá kritické úvahy filosofa a sociálního vědce Marka Hrubce o soudobém systému globálního kapitalismu a jeho diskuse s lidmi, kteří s ním sdílejí obavy o současnou společnost v Česku, Evropě, Africe i jinde ve světě. Rozhovory s ním vedli badatelé z Burundi, Egypta, Slovenska a Česka. Profesně se každý z nich věnuje poněkud jiné oblasti společenskovědního zkoumání – jejich obory jsou filosofie, sociologie, politologie, anglistika, pedagogika a žurnalistika. Rozhovory jsou výzvou ke kritickému přemýšlení o současné společnosti a jejích globálních i lokálních dramatických změnách. Uvádějí čtenáře a čtenářky do debaty o nejisté společnosti, v níž dosavadní a nová rizika čekají jako nášlapné miny na přešlapy států, firem, politiků, vědců, aktivistů i dalších občanů.

Druhé vydání knihy Od zneuznání ke spravedlnosti, nyní s novým titulem, navazuje na kritiku liberálních a libertariánských rozporů z perspektiv kritické sociální teorie a dalších kriticky orientovaných sociálních teorií ve světě. Přechází přitom k náročnější teorii globální sociální spravedlnosti, jež reflektuje především hlediska stále marginalizovaného globálního Jihu. Analyzuje boj proti nespravedlnosti od lokální úrovně až po rovinu globální. Kniha osloví hlavně zájemce o filosofii, globální studia, sociologii a politologii.

Kniha se zaměřuje na nerovnosti a konflikty, které přináší ekonomická globalizace a globální kapitalismus. Jedná se o pronikavé rozbory klíčových příčin, důsledků a řešení daných problémů na pomezí oborů filosofie, sociologie a politologie.