Petr Hošťálek Libros

Životní kariéru Petra Hošťálka, od koloběžky přes jízdní kolo, motocykl, automobil až k veteránům, pokládá za přirozený vývoj své generace. Vlastnictví jakéhokoliv motorového vozidla pro něj vždycky znamenalo svobodu, tedy přinejmenším pohybu. Když se ho zeptáte, proč jede raději autem než autobusem, nejspíš odpoví, že vlastní autobus zkrátka nemá… Petr Hošťálek umí strhnout k přečtení, ba hltání vzpomínek nejednoho „blázna“ pro motocykly a automobily, vyznávajících stejnou vášeň jako on. Ba i něco víc. Umí strhnout nejednoho váženého pána, který si vzpomene, jaké to bylo, když o této vášni jako kluk či mladý muž s plnou hlavou snů o jízdě kolem světa snil. Ba i něco víc. Umí strhnout nejednu manželku, partnerku, přítelkyni, ženu, která si uvědomí, že muž vedle ní je stále klukem, který dokáže milovat. Co? No přece všechno, jízdu, svět, život a v neposlední řadě i ji samou.

Sajdkárové závody byly odjakživa nejatraktivnější motocyklovou disciplínou. V době, kdy neexistovaly televizní přenosy, chodilo na motocyklové závody neuvěřitelné množství diváků. A v sajdkárech bylo na co koukat! Lidé obdivovali jejich jezdce, kteří zejména v zatáčkách předváděli nejen výkony svých strojů, ale i doslova akrobatickou obratnost. Padesátá léta po válce byla dobou jejich největšího rozvoje. Závodilo se na tom, co bylo. Na amatérsky upravovaných strojích z předválečných let i na zbytcích z výzbroje poraženého Wehrmachtu. Byla to doba nadšení, kdy se jezdilo ne pro peníze, ale pro radost ze sportovního zápolení. Jednou z výrazných osobností té doby byl Rudolf Sůva. Kluk ze Smrčí nad Železným Brodem, který o sobě tvrdil, že je "nejrychlejším pekařem", když přes týden rozvážel housky v sajdě motorky, se kterou v neděli závodil. Velmi brzy se vypracoval mezi nejlepší. Jezdil nejen rukama, ale hlavně "srdcem" a dobře věděl, že sajdkáry vyžadují nejen dokonal ou souhru, ale především naprostou vzájemnou důvěru jezdce i jeho spolujezdce. Ale to nakonec poznáte z jeho vyprávění sami...

Cestopisné zápisky z dlouhé cesty, kterou autor podnikl na svém motocyklu z Českých Budějovic do Pekingu. Jihočeský motorkář a cestovatel se rozhodl splnit si klukovský sen a vydat se po trase prvního dálkového automobilového závodu z Pekingu do Paříže. Tato kniha líčí první část cesty, v níž jel z Českých Budějovic až do Pekingu, a to přes Rusko a Mongolsko. Průběh cesty je líčen ve čtrnácti kapitolách, pojatých jako chronologické cestovní zápisky. V celé knize autor nezapře nadšeného motorkáře, když si všímá hojně stavu komunikací, vozidel, která potkává, a ostatních motoristů na cestě. Dobře jsme také informováni o jeho motocyklu a jeho technickém stavu. Z toho důvodu se poznámky příliš nevěnují přírodě, ale kromě vozidel také lidem, které autor na cestě potkává, jejich kulturnímu prostředí a zvyklostem. Kniha je první částí, líčící polovinu cesty. Fotografie v textu jsou autorovy.

Petr Hošťálek je známý motorista, dobrodruh, cestovatel veteránista a také autor úspěšné knihy Expedice Peking - 40 000 Km . Její první díl vyšel v Nakladatelství Růže v loňském roce, u příležitosti pražského veletrhu Motocykl a okamžitě se zabydlel v knihovnách stovek motocyklistů v Čechách i na Slovensku. V letošním roce vyjde druhý díl, pojednávající o cestě z Pekingu do Čech, po stopách historického automobilového závodu Peking Paříž.

V nové knize autoři Petr Hošťálek a Miloň Dvořák poutavou a humornou formou doprovází čtenáře na své dobrodružné cestě na dvou válečných motorkách značky BMW z Jižních Čech přes Rakousko, Slovensko a Ukrajinu do ruského Volgogradu a zpět. Kniha je doplněna mnoha fotografiemi.

V návaznosti na předchozí výpravu (Expedice Peking) absolvovat Petr Hošťálek ještě výpravu z Číny do Evropy na soudobém motocyklu Yuki GY-200 částečně v režiji Čínské spotrovní organizace a částečně ve své vlastní. Tato kniha je přímo ideální pro poznání těch koutů Číny, které vždy byly a stále jsou pro obyčejného člověka nedostupné. Dvaašedesátiletý nadšený motorkář tím opět podal fantastický sportovní výkon.

Historie a technická dokumentace následovníků prvního a nejstašího československého mopedu Autor Petr Hošťálek na 182 stranách publikace formátu A4 dokládá další vývoj tohoto jedinečného dopravního prostředku. Předchůdce těchto modelů Stadion S11 vyšel v publikaci Československé mopedy 1.

Petr Hošťálek a Miloň Dvořák nezávisle na sobě popisují svoje zážitky z cesty po Nepálu. Cestu absolvali s dalšími šesti účastníky výletu, který zorganizoval cestovní kancelář Jana Odehnala. Všichni účastníci si v Nepálu půjčili motocykly Royal Enfield, na kterých jeli celou cestu. Nevšední setkání s lidmi i zvířaty, nahlédnutí pod pokličku nepálské všednosti.

Je unikátním dílem z pera motocyklisty, veteránisty a motoristického publicisty Petra Hošťálka. V knize nalezne laik i odborník na 150 stranách unikátní historické údaje, fotografie, technické výkresy a vše ostatní o mopedu Stadion S 11. Někteří fandové motorismu uvedli, že na podobnou publikaci čekali padesát let.